Sdílej
Busdriver je jeden z těch, kteří se do historie hip hopu zapíší něčím zvláštním a něčím, co zase tak trochu posunuje hiphopové hranice o kousek dál. V roce 1997 to bylo revoluční album „Funcrusher Plus“ skupiny Company Flow, v téže době masivní průrva Puff Daddyho na hudební kanály, o pár let pozdějc album „Violent by Design“ od Jedi Mind Tricks, a v současné době asi nejvíce hýbe s těmito pomyslnými hranicemi hiphopu El-P a jeho Def Jux. V případě Busdrivera to bude vůbec asi nejpošetilejší hiphopový převrat všech dob, divím se, že už někdo pro tenhle styl nevymyslel pojem BudDriver’s school, protože Old school to rozhodně není, o True School zde nelze ani uvažovat, snad ještě možná krapet těch New Schoolových prvků na albu zachováno je. Dalo by se to popsat jako jakási skloubenina jazzoých beatů, živých samplů, zpívaných (no, někdy spíš kňučivých) refrénů, krapet R&B a především nejrychlejšího rapu na světě! Takže dost úvah, pojďme k historii. Na scéně sice není Busdriver žádný nováček, nicméně jeho první album „Memoirs of the Elephant Man“ spatřilo světlo světa až v roce 2001 na mírně komerčním labelu Afterlife Recordz. Před tímto počinem se nechal nejčastěji slyšet v projektech okolo bandy Visionaries, nejčastěji pak s 2Mexem (2Mex + Busdriver na majku = zaručená pecka) a s C.V.E, no a jako řádný reprezentant West Coastu (L.A.) se taky párkrát objevil na albu Abstract Rude & Tribe Unique. Na Afterlife dále vydal album „This machine kills fascists“ (2001) a o necelý rok později „This machine kills fashion tips“. Letošní projekt „Temponary Forver“ vychází již na Busdriverovém vlastním labelu Temponary Whatever. Doposud se mi s přesnou jistotou nepodařilo zjistit, kdo album produkoval a kdo vymastil škráby, ale podle poměrně „věrohodných“ zdrojů si produkci obstarává sám a musím říct, že z jeho kreativity jsem ohromen. Jak už jsem říkal kombinace živých nástrojů a jazzových beatů dodává trackům obrovskou energii. Nejdůležistější součástí všech songů jsou určitě hlasité a velmi rychle cinkající hajtky a někdy až přehlučené bassy, které někdy hučí po celou dobu písně, aniž by kopírovaly nějákou melodii. K nejvýraznějším místům alba patří určitě track „Imaginary Places“ s melodií jakési Mozartovy symfonie hrané na flétnu, krevvařící dynamická píseň „Idle Chatter“ s indickými nástroji a hlubokým kontrabassem, komická interluda „Stylin‘ under pressure“ ve které si Busdriver u rozpačité prodavačky (u takového toho fast food okýnka, však to znáte) objednává neobvyklé menu (Gimme a happy meal with raperz that haven’t any skillz, gimme a million dollars, give me a personburger). Hned následující song „Single cell ego“ mě zabíjí svým úderným, kopavým beatem a neustále zrychlujícím rapem. Můj nejoblíbenější song „The truth of spontaneous human combustion“ potvrzuje, že po boku 2Mexe to Busdriverovi ohromně prozpívá. Určitě nejsilnější pecka. Dále už mne zaujala jen „Opposable thumbs“ se zajímavým kytarovým motivem a jazzová „Jazz fingers“ v první části připomínající stylem a hlavně živostí beatů RJD2, v druhé části už jsou to jen nehorázné scratche v podání nevím koho. Kapitolu rap a lyrika uzavírám bez jakékoli kritiky a bez připomínek, jednoduše nerozumím mu ani slova a po asi 2 hodinové diskuzi s jedním kalifornským hiphoperem jsem zjistil, že v U.S.A. na tom nejsou o moc líp (na otázku jestli rozumí busdriverovi odpověděl: Ohh man! Busdriver’s rap is undecipher!). Co ale mohu říci s jistotou je, že si na pomoc přizval kámoše 2Mex, Radio inactive, Rhetoric a Aceyalone a že v textech poznáte obrovskou dávku humoru aniž byste rozuměli jedinému slovu. Je to rozhodně velice zajímavý kousek, s velkou dávkou energie a především s rekordem vychrlených slov za jednu sekudnu. Busta Rhymes proti němu hadra. Tracklist: 1. New aquarium 2. Imaginary places 3. Along came a biter 4. Idle chatter 5. Gun control 6. Mindcrossing 7. Suing sony 8. Stylin‘ under pressure 9. Single cell ego 10. Somethingness feat. Radio Inactive & Rhetoric 11. Driver’s manual 12. The truth of spontaneous human combustion feat. 2Mex 13. Opposable thumbs 14. Unplanned parenthood 15. Jazz fingers feat. Aceyalone 16. Reality sandwich 17. Wrong route 18. Post apocalypti blues 2002 Temponary Whatever
Už jsi četl?
