Odmítl jsem na spolupráci již celou řadu áčkových rapperů, říká polovička formace Nerieš

Jedná se o premiérový rozhovor s tebou na našem webu, který vzniká tady v zázemí festivalu Hip Hop Žije. Jakým směrem se podle tebe tahle akce ubírá?

Na festivalu Hip Hop Žije jsme začali hrát po albu Minimal, to byl tehdy vlastně náš první koncert tady. Je to tu pro mě, ať už chci a nebo nechci, takové završení celého roku. Hip Hop Žije je festival, ktrému se daří a každý rok je tu dobrá atmosféra. Jsou tu dobré podmínky pro interprety a dá se tu vymyslet cokoliv, tak jako jsme to vymysleli my tento rok… A vždy se chceš hecnout, beru to tu jako svátek.

Bylo to pro vás letos složitější s živou kapelou v zádech, nebo to k vám prostě patří a jen si to potřebovalo najít cestu?

Já jsem v tom jako doma. Nevyrostl jsem na rapové hudbě ani na hip hopu, třeba v roce 2005 jsem poslouchal Linkin Park a Limp Bizkit. Byli tam živé bicí, a to mi tak nějak zůstalo. K rapu jsem se dostal kvůli Maťovi, ale tohle mi v srdci navždy zůstalo.

A jsi jen pasivním fanouškem hudebních nástrojů, nebo sis chtěl nějaké osvojit a naučit se na ně hrát?

Chtěl jsem si před šesti lety koupit elektrickou kytaru, ale nakonec nekoupil. Škoda, protože jsem mohl třeba dnes na ni už hrát… (smích)

Letos máte vydané EP, ale někteří fanoušci možná čekali, že se jim dostane regulérní desky. Proč jste zvolili raději menší počet tracků?

Tak mohli to čekat nebo ani nemuseli, ale to je tak nějak jedno. Naše filozofie je taková, že budeme dělat hudbu a nahrávat tak jako to cítíme. Nechceme se unáhlit a nepotřebujeme se živit hudbou. Máme všechno v pohodičce…(smích)… máme svoje životy nějak nastavené a ta hudba je plusem.

A sólové ambice? Nemáš v hlavě třeba plány na svou vlastní desku?

Za sebe mohu říct, že mám i nemám. Kdybych měl ale udělat sólovku, tak nevím, jestli je vůbec na této československé scéně tolik interpretů a hudebníků, kromě Maťa, abych ho dokázal udělat tak, že bych byl nakonec spokojený. Pro mě je teď ta hlavní Nerieš, je to fúze, rodina, která funguje. Tohle je potřeba nyní tlačit a já vím, že to půjde…

Přeci jen je jeden z vašeho týmu na hostovačky vytíženější. Proč je tomu tak?

Já to vnímám v pohodě, protože jsem rád za Maťa, který to dělá tak, jak to dělá. Já ty hostovačky nemám rád. Hodně lidí mě proto nemá rádo, i ze scény si myslím…

Zeptám se tedy, jaká zvučná jména si už na spolupráci odmítl?

(smích)…tohle ti říct nemůžu. Chtěl bych ale, ale asi raději nemohu. (smích) Takových lidí bylo ale hodně. Já už mám ale tak nastavenou image, že už se mě lidi ani neptají. Prozradím ti ale, že jsou to áčková jména. Jsem ten typ, že to musím cítit, a pokud to necítím, tak prostě nemám o čem…

U nás jste spojili síly s Logickem, kdo další bude na řadě? 

Teď jsme třeba dali feat Nik Tendovi. Vydával teď desku a jsme tam. Dominik nám poslal skladbu, která mě zaujala. V té době jsme si psali i s Logikem a říkali jsme si, že už musíme něco spolu sbouchnout, ať už s jedním nebo s druhým. Nakonec nás Dominik oslovil, zda nebudeme na jeho albu a pro nás je to čest, protože oni si jen tak někoho k sobě nepustí.  

Lvcas Dope je aktuálně českým králem refrénů, Matej Straka zase slovenským. Kdo má podle tebe v současné době silnější pozici?

Mě baví víc Matej… (smích). Tady není o čem mluvit. A proč? Protože prostě cítí. Lvcas taky cítí, ale je to prostě Lvcas. On vyšel od někudy, ale to je těžké porovnávat, musel bych ho znát celý život jako Mateje. Maťa takhle znám a vím, že on tu hudbu cítí tak, jak nikdo na této československé scéně.