Decko nejen o své lásce k vinylům: Nemusíš mít doma gramec. Fanoušek rapu ho koupí i tak

Věrným fanouškům je dobře známo, že chováš velkou lásku k vinylům. Jak ses k tomu dostal a proč sis zvolil zrovna tento druh zvukových médií?

Abych řekl pravdu, tak jsem se k tomu vrátil opět po letech. Zhruba před sedmnácti lety jsem je sbíral, potom jsem na čas přestal a začal sbírat cédéčka. Když se mi ale narodil syn, tak jsem mu chtěl pouštět ty všelijaké staré příběhy, tak jsem si zase koupil gramec. Takže jsem přestal pořizovat cédéčka, ale zase sháním desky.

A čeho máš tedy doma víc?

Určitě cédéček…

Vrátil bych se ale k těm asfaltům. Můžeš čtenářům prozradit, jaké nejcennější kousky máš ve své sbírce? Mohou mít osobní hodnotu nebo i limitované kusy dnes již k nesehnání. Moc dobře v redakci víme, že jsi na pojený na dobré zdroje, ze kterých je získáváš…

Cením si určitě ten první, který jsem si koupil. Bylo to spoustu let zpět a je to Non Phixion se singlem 5 Boros. Já to v podstatě ani nerozlišuju, který mám rád víc a který míň. Sbírám to, baví mě to, a teď jsem začal zase hrát na gramofony, což je super.

Chodíš třeba na koncerty amerických hvězd v Čechách a na Slovensku s deskou v ruce a žádáš je o podpisy?

Necelé dva měsíce zpět jsme byli ve Vídni na Masta Aceovi a Marco Polovi. Affro jim řešil koncerty, proto jsem s ním byl v kontaktu a domluven, že si mohu sebou přinést desky. Desky jsem přivezl, ale nechtěl jsem s nimi stát v klubu, tak jsem to nechal v autě. Ale koupil jsem si album Marco Pola a ten jsem si nechal podepsat. Mám třeba také podepsaného Seana Price, ještě když žil.

Zmiňoval jsi hraní, měl jsi někdy ambice někomu dělat sratche na skladby nebo hrát v klubech pro lidi?

Hele ty sratche rozhodně ne. Mě to baví jen pouštět a poslouchat. Baví mě se učit ty přechody, napojování skladeb a tak. S tím hraním nejsi daleko od pravdy. Teď nedávno jsme měli takový první díl naší akce v Nu Spirit Baru v Bratislavě. Jsou to sice pondělky jednou v měsíci, pondělek je takový p**a den, ale na hraní to stačí. Jsme tam já, Tono a Danosť. Všichni tři od nás z GR hrajeme z vinylových desek. Tono občas na nějakých akcích hraje…

I váš poslední materiál vyšel na vinylu v limitované edici, po které se celkem zaprášilo. Nechystáte třeba dolis a druhou várku pro fans? Proč to nevyšlo na CD? Přeci ne každý má doma gramofon…

Když jsme to začali dělat, tak byl od začátku plán, že to bude vinyl. Uděláme prostě EP, 8 skladeb. Nevadí, že každý nemá gramofon, protože já jsem fanoušek rapu a desky jsem si kupoval, i když jsem ho doma taky neměl. Bude to znít divně, ale je jejich chyba, že na ně nezbylo. Nechtěli jsme, aby se toho udělal hodně, a pak nám to někde zůstalo ležet. My jsme ani nepočítali, že se to tak rychle prodá. Nechali jsme udělat ten nejmenší počet kusů, ale už za týden byl fuč.

Rap není jen o Československu a USA. Sleduješ i další země v Evropě, třeba jen díky spolupracím s americkými rappery?

Víceméně sleduju jen Ameriku, asi tak na 98 procent. Československou scénu sleduju především proto, abych měl přehled. Co asi tak vychází, nová jména, ale ty alba moc naposlouchaná nemám. U nás se víceméně nedělá taková hudba, která mě baví. Tu nacházím právě v Americe. Evropu nesleduju vůbec kromě IAM a Hocus Pocus. Nechci se vymlouvat na čas, já si ty věci hledám a Amerika mi zabere většinu toho času. Vyrůstal jsem na té scéně a ještě dnes tam objevuju jména, která neznám, a jsou pro mě neznámá. Teď si ale vzpomínám, že se mi mega líbilo ještě poslední album Kool Savase.

Chystáš pro nás něco nového ty?

No jasně. Chystám jeden takový projekt, který jsem chtěl dlouho udělat. Celé to bude o živé base a dělám na tom s producentem, který si říká Efem. Není zase až tolik známý, ale dělal nám singl „Rap 2017“. Na tomto projektu bude na baskytaře Jožo Madola z General Foxx. Máme už nějaké věci natočené, mám tam i jednoho amerického hosta zatím. Chtěl bych to vydat ještě letos a vyjde to opět jenom na vinylu.