Sdílej
Umět si udělat srandu sám ze sebe je dnes již vzácnou disciplínou hodnou králů. Ta komická sebereflexe se většinou v rapu odráží od toho, jaký je člověk i v reálu. Pokud chceš být vtipný na sílu, často je to poznat. Aby to ve skladbě nezačalo po třetím poslechu nudit, musí to být autentické a osobité, jen pak lze skloňovat frázi „tenhle vtip prostě neomrzí“ Člověk přeci ze sebe nemusí dělat za každou cenu šaška, ale ani empatického tvrďáka, však ono se to dřív nebo později stejně pozná. Najít rovnováhu mezi srandou a vážností prostě nejde každému. Někteří ji hledají celý život a neumím se postavit ožehavým tématům čelem, užívají vtípky jako berličky, aby mnohdy skryli svou vlastní slabost. A o čem je vlastně nové album dvojice Zmetok Drama? Když mi dovolíte označení s lehkou dávkou nadsázky, tak „dva křupani z maloměsta dorazili dobýt klub ve tvém městě a stihli přitom znásilnit i tvůj přehrávač“. Zní to až hanlivě, ale ono je to tak autentické, že tě to minimálně strhne na chvíli na svou stranu.
Neodřízli se od světa a nebijí se do prsou, že právě oni jsou ten jediný real underground. Samozřejmě moc dobře vědí, co se děje na scéně, sem tam technicky zamíří mezi služebně mladší kolegy, ale nikdy na úkor obsahové stránky. Ono to ve finále zní dobře jako před lety u pokračování „Špinavá perla“ právě proto, že rovnováha panuje nejen mezi formou a obsahem, ale i v tom obsahu vyvažují specifické vidláctví se schopností otřít se i o vážnější témata. Dovolil bych si tvrdit, že tahle dvojka možná nemá morální limity, kam až může zajít, ale i tak je to vše v rovině, že ve finále není nic za čarou. Pokud jsi nevyrostl v metropoli či větším krajském městě, přesně tušíš, kam svým obsahem míří.
Jak jsem zmiňoval v předešlé recenzi na nové dílo Majka Spirita, základem je být srovnaný sám se sebou. Bez dobrého zázemí to také nelze, ale jak se zdá, taková Prievidza bude místem, kde je to všechno v pořádku. Mohlo by být líp, ale oba autoři již zkraje nového disku jasně signalizují, že nepotřebují více, než je třeba ke spokojenému životu. A možné je spatřit i ten vývoj, kdy už to není jen o nekonečných mejdanech, ale i otcovské zodpovědnosti. Není proto divu, že se v tracklistu objeví i silnější skladba věnovaná dceři. Upřímná zpověď otce na cestách, který získává prostředky na chleba, ale myslí je neustále doma. Neznamená to však, že by si po chvilkách volna nedopřávali ohnivé vody.
Výsledný dojem šlape jako hodinky, beaty byly vybírány na míru, i když bych se opravdu vyvaroval těm punkovějším věcem typu „V strede filmu“ či až moc přehypované věic „KKTI“. Opačným pólem jsou pak věci „Tam je to v poriadku“, „Pozname sa celý život“ či „Do hlavne“, což je skladba, která vám zvukem může navodit nostalgii a léta, kdy Moja Reč koketovala s partičkou Komplot. Jak již bylo naznačeno, účast Delika se dala předvídat a určitě není na škodu. Výraznou stopu zanechali také Juso či Dyzivv a funguje i Myko na refrénu. Je zřejmé, že Zmetok a Drama staví více na svých schopnostech, což se odrazilo i v tom, že už nelanařili tolik hostů jako třeba v minulosti. Rozhodně to ale nebylo na škodu.
„Nó?!“ potvrzuje mou domněnku, že se dvojici Zmetok Drama nedostává tolik prostoru, kolik by si jejich tvorba asi zasloužila. Nový disk je opět slušnou obsahovou smrští, ale pozadu není ani forma. Není zase tolik jmen na československé scéně, které dokážou nalézt rovnováhu mezi výpovědní hodnotou a silou přednesu, ale tady je všechno v pořádku. Pokud kluci zapracují na způsobu, jak hotový disk ještě vhodně ukázat publiku, dočkají se i zajímavějších čísel. Potvrzují však pravidlo, že i na malém městě se dá hrát velké divadlo.
7/10
