Sdílej
Brněnský label 1312 Records je značkou, se kterou se musí počítat. Na tuzemské rapové scéně vyplnil mezeru a v rámci českých vod to dělá po svém. Někteří mu vyčítají inspiraci u západních sousedů, jiní kvitují, že se něco takového dělá i u nás. Discografie Daniela Vardana se začíná rozrůstat do šíře, neboť už to dávno není o EP s DJem Fattem či desce s Michajlovem. Loni si odbyl sólo debut s diskem „Baba Yaga“, letos se bude ucházet o přízeň posluchačů releasem „Gomora“. Co nám nejen o něm prozradil, se dozvíte v následujících řádcích…
Austy: „Lomikare, Lomikare, do roka a do dne…“ Druhé sólo přišlo na svět v poměrně krátkém sledu, i když dnes to už není překvapivý jev vydávat každý rok. Napověděl ti loňský release o dalších krocích, podepsalo se na tom více času vinou covidu a nebo máš prostě hlavu plnou nápadu, které musí jít ven?
Daniel Vardan: Řekl jsem si, že i letos dám desku. Furt jsem něco psal, květen/červen pořád ve studiu. Vše se stihlo podle plánu, že do konce listopadu to dám ven, ale bylo to v tlaku. Příští rok na nějaký alba a termíny se*u.
Když se ještě ohlédneme zpět, tak tvůj debut si získal zajímavé ohlasy a počet fanoušků, ale zároveň se o té desce v médiích příliš nemluvilo. Podcenil jsi nějakým způsobem promo nebo si zpětně můžeš říct, že se té placce nedostalo adekvátní pozornosti?
Chtělo to víc klipů… První vyšel až 2 nebo 3 měsíce po vydání, pak ještě jeden měsíc později a to je vše. Teď mám dva venku, třetí vyjde v den releasu, čtvrtej hotovej schovanej na další měsíc a na dalším už dělám.
Myslíš tedy, že se pozornost dnes měří jen podle počtu klipů k desce? Samozřejmě je to dobrý aspekt připomínání releasu, ale já jsem měl na mysli především i fakt, že se o té desce moc nepsalo…
Kdo o čem píše, to já neovlivním, nebudu se nikam cpát. Tady ty ‘média’ budou radši psát, kterej rapper jde do ringu, protože je teď cool si hrát na boxera. Takže určitě je hodně způsobu, jak to dostat mezi média. Nepotřebuju, aby se o tom psalo, ale aby to lidi poslouchali. Radši budu vydávat a hrát to na koncertech a tím to chci dostat mezi lidi. Pak už je to na nich, jestli to poslouchají, sdílejí, dělají tomu promo, atd.
Nedávno jsem tě v jednom článku o novém singlu nazval „obojživelníkem“ ve smyslu, že jsi pružný nejen za mikrofonem, ale tvoříš i beaty. Ve které z těchto dvou disciplín se cítíš komfortněji?
Teď v rapu, v psaní. Beaty jsem poslední dobou moc nedělal, až teď k tomu zas občas sednu. Chtěl bych někdy určitě jeden projekt udělat celej sám, obojživelníku. (smích)
Tvoje produkce byly přítomny u celé řady hitů od Michajlova či Tafroba. Proč jsi u druhého sóla opět vsadil na cizí podklady a nálady? Je to tak, že když děláš desku, chceš se výhradně soustředit na rap a neřešit to okolo? Je to pro tebe pohodlnější než to řešit celé sám od A do Z? Někteří si naopak nemohou vynachválit, když mají tu možnost si udělat vše na míru…
Udělal jsem si 1 beat z 10ti věcí. Bylo mi pohodlnější si kupovat hudby, který jsem si našel na YouTube. Je tam toho milion a vybereš si, co přesně hledáš. Nemám čas teď dělat celej projekt sám. A kdyby se čas našel, tak pak už třeba není chuť to takhle dělat.
Rap dokáže reflektovat emoce a texty se často odráží v mysli interpreta. Je poznat i z tvých beatů nálada, která tě při jejich tvorbě doprovází? Dá se s nadsázkou tvrdit, že i tvé beaty tak trochu mluví?
Určitě jo, pusť si třeba Constantine od Michajlova a tipni si, jak mi bylo, když jsem to dělal. (smích) Ale není to tak vždycky. Občas ti někdo napíše, jakej beat chce a ty děláš.
Pokud bych se pustil na tenký led a pokusil se analyzovat tvorbu napříč labelem 1312 records, tak ve svých věcech oproti kolegům zase až tak nemluvíš sám o sobě, více se pouštíš do vážnějších témat a zpracování sociálních problémů. Vnímáš to tak i ty? Označil by ses ve své smečce za nejuvědomělejšího nebo je to jen souhra náhod?
Souhra náhod… a uvědomělej určitě ne. (smích) A nějak to nevnímám, vím, že dělám často pomalejší věci, ale to je vše. Nový album jsem chtěl právě zkusit úplně jinak, trošku rychlejší než to předtím.
Brno je dlouhé roky na vrcholných příčkách životní úrovně a označováno za místo, kde se mají lidé dobře. Ty však mnohdy poukazuješ na nuzné podmínky a děsivé životní osudy. Je tedy Šalingrad adresou, kde se mají lidé fajn jen na oko?
Někdo se má fajn, někdo ne. Mě baví opisovat spíš to horší, ale jinak je tady hezky! Zlatý Brno, jak by řekl Chuck.
Na novém materiálu zmiňuješ, že největším nepřítelem Daniela je Vardan. Kdy jsi sám sobě největší hrozbou a jak dokážeš svou hlavu a emoce držet na uzdě, aby ses nedostal do klece třeba jako před časem Michal?
Moc lidí neví, kdo je Daniel. Většina zná Vardana. Vardan je pseudonym, je to rap a všechno okolo toho. Vardan je to špatný ve mně. Lidi vidí obličej před kamerou, vidí někoho na podiu, slyší jeho hlas. To je Vardan. Proto hned v intru to říkám: ,,Jedinej nepřítel pro mě je Vardan.” Ten mě jednou zabije.
Ve skladbě „Mandem“ jsi poukázal, že i ty disponuješ fotbalovými znalostmi. Tví kolegové před pár měsíci vydali EP, ve kterém s ohledem na know-how excelovali. Kdyby se pořádal kvíz na toto téma, byl bys pozadu nebo by z tebe měli vítr?
Radši basket, tam mám větší znalosti. (smích) Ve fotbale spíš starší hráči, teď už moc nevím.
Již delší dobu se mluvilo o hudebním souznění se slovenským legionářem Erikem Tresorem. V posledních měsících se však střetáváte častěji a odráží se to nejen na tvém tracklistu. V čem si získal vaší pozornost a kterých věcí si u něj ceníš nejvíce?
Erik je v mých TOP 3 MC´s v Československu. Neposlouchám tady skoro nikoho, on je jeden z těch pár lidí, kteří mě baví. Nohama na zemi, žádný vymyšlený pózy.
Adrian a Mayo, mladá krev z Brna, které jsi dal prostor. Cítíš, že už jsi ve fázi, kdy můžeš předávat zkušenosti mladším a pomoci jim v rozletu? Jaká je pravděpodobnost, že by oni či další posílili label 1312 Records? Jak by probíhalo vůbec rozhodování o vstupu? Blakkwood to má, myslím, třeba tak, že to musí odsouhlasit všichni členové týmu… Jste i vy v rozhodování jednotní?
Nejsem žádnej mentor a nic takovýho (sám se učím), ale poradit můžu. Oni mě hodně baví a jsem rád, že v Brně někdo takovej je. Jsem zvědavej, co bude. A nad tím, kdo bude v labelu, jsme zatím nepřemýšleli.
Zvuková stránka často smečuje názorům, že se inspirujete v Německu či Francii. Rozhodně tomuto tvrzení nebudu odporovat, neboť s ním souhlasím, ale jako výtku to nevnímám. Nenačapal ses někdy ve studiu při práci s myšlenkou, že už se to až moc něčemu podobá, anebo tvá inspirace má vždy limity a hranice?
Každej se inspiruje tím, co poslouchá. Pak už záleží, jestli se inspiruješ a zkoušíš to podle sebe nebo kradeš melodie a texty. Pro někoho budeme fejkoví němci, když uděláme afrotrap a pro někoho budeme ti, kteří to tady zkouši jinak. Z každýho stylu si beru něco, ale dělám to po svým.
Poslední skladba v tracklistu nese název „Toy story“. Nedobíral si tě v tomto ohledu Pasr, že už skladbu s takovým názvem má?
Nedobíral, zatím to nikde není a tracklist jsem taky teprv nahodil. Lepší název mě nenapadl a skoro všechno už někdo použil. Jebat názvy…
Album Gomora si můžete objednat na shopu 1312 Records.
