Sdílej
Čert a Mikuláš už dávno nejsou to, co znáš, měl by ses bát… teď chodí k vám Řezník a Sád a chtěj se rvát… Na start přináším jen střípek z momentů, které vám při poslechu nové desky „Resuerekce“ skálopevně utkví v paměti. Vlajková loď stáje ZNK si dala s dalším společným materiálem na čas, ale v redakci Bbarak.cz nepochybujeme, že tahle salva černého humoru může rezonovat nejen tuzemskými koncertními pódii rozhodně déle než pouhou jednu sezónu. Sodoma Gomora má značnou enklávu odpůrců, ale na druhou stranu i nemalý dav věrných nohsledů, kteří z této značky dělají jednu z nejsilnějších na mapě českého rapu. Nešlo to jinak, než vyslat pár zvídavých dotazů a napjatě čekat, co se nám dostane za odpovědi. Jsi zvědavý taky? Tušili jsme to, proto zbystři a ve čtení pokračuj i níže…
Sodoma Gomora je značkou, která svou existenci vykazuje zhruba od roku 2006. Snilo se vám již na začátku o tom, že by se z toho mohl stát takový kult? Stoupla vám za ty roky sláva trochu do hlavy nebo stále přistupujete ke všemu s dávkou pokory?
Řezník: Ze začátku jsme to dělali hlavně pro sebe a pro pár známejch, ale já sem vždycky cejtil, že by to měli poslouchat a ctít všichni! Nedělal sem to s tím, že je to chvilkovej koníček, kterej pak zapadne. A do hlavy nám to nestouplo, to tak maximálně do čůráků! Je pravda, že už je těch fanoušků tolik, že člověk nemůže vyhovět všem – to není z toho, že bychom to měli na háku, ale z nedostatku času.
DeSade: Já to celou dobu dělám tak nějak pro sebe. Nejednou jsem se rozhodl vydat takový song nebo napsat takový text, o kterým jsem věděl, že bude silnou většinou hejtován. Ale protože se to líbilo mně, šlo to prostě ven, no matter what! Přesto, že si Desade a Sodoma fans neskonale cením, nelze něco psát nebo dělat ‚na zakázku‘ pro ně. Také nelze něco psát nebo dělat ani proto, abych k těm fans stávajícím získal fans nové. Něco mi říká, že takhle by to mělo být, tak to tak dělám. A to, že se to stalo takovýmhle kultem, je pro mě něco jako ‘Dream Comes True‘, ale to nemění nic na tom, že jsme pořád stejný zmrdi jako vždycky a naše péra furt chutnaj soleně nebo indicky! Still the same, voe!
Patnáct roků spolu vystupovat víkend co víkend a vidět se prakticky neustále. Nastala i v táboře Sodomy Gomory někdy ponorka? Kdo z vás dvou je ten větší impulzivní bouřlivák a kdo naopak ten, kdo ty požáry umí lépe hasit?
Řezník: Ano, naše historie je dlouhá a za tu dobu samozřejmě byly různý případy, kdy jsme se mohli z nějakejch důvodů srát, ale nikdy to nebylo nic zásadního. Nikdy nebyla žádná velká hádka, nebo bitka. I ty kalby už jsou mírnější, takže odjezdy z shows probíhají více méně v klidu.
DeSade: Nikdy jsem necejtil, že bych to chtěl z nějakýho důvodu přestat dělat. S Řezníkem jsme byli Demented Duo od samého začátku a i když jsme se třeba někdy nepohodli, tak jsem věděl, že jsme rodina, kterou nechceš opustit a které si vážíš!
Photo by Freek Photo
Za tu dobu se zcela jistě měnilo i mínění veřejnosti. Sem tam za bezvětří na hladině přišla kontroverze a provokace z vaší strany, poté zase vše většinou mírumilovně vyšumělo. Při ohlédnutí zpět, bylo už něco třeba i podle vás za hranou a dnes byste volili třeba jinou cestu? A je vůbec dnes už konzervativní postkomunistické publikum připraveno na explicitní výrazy v textech nebo stále žije ještě v normalizační mentalitě, kde se všechno tváří fajn?
Řezník: Hele, z mojí strany, co se týká Sodomy, tak možná se vysrat na song Mrdal sem Pergnerku. To byl tenkrát opravdu silně koncentrovanej a propracovanej hejt na ksicht z televize, kterej mě v tý době nenapadlo, že by to vůbec mohl někdy slyšet. Po letech mi napsala mail, takže sem s ní pak chvíli komunikoval a prej jí to (i její rodině) dost ublížilo, tak to sem se trochu chytnul za nos. Samozřejmě se v textech i teď otíráme o spoustu celebrit a je to tak správně – všichni ze šoubyznysu jsou zmrdi, ale věnovat celej song někomu, kdo nám vlastně nic neudělal, bylo už moc.
DeSade: Souhlasím s Řezňou! Rapovat o zpopelnění Petra Spáleného je v absolutním pořádku, ale song na Terezu byl přehnanej, byli jsme debilové.
Přestože na vás někteří i v rámci žánru hledí skrze prsty, můžete se pochlubit jednou z největších fanouškovských základen v Česku, především pak nejaktivnějších. Čím to je, že se vás fans drží věrně jak klíště, jezdí opakovaně na koncerty několikrát do roka a skupují merch ve velkém? Je to jen o té samotné tvorbě nebo i o práci s fanoušky skrze sociální sítě a mimo pódia?
Řezník: Troufám si tvrdit, že je to tím, že jím za ta léta dodáváme konstantní přísun kvality a jsme věrný žánru. Nezaprodali jsme se, neděláme reklamy ani tracky s trendy zmrdama. Živě to zandaváme jak démoni a komunikujeme s fans i po show. A hlavně děláme něco jinýho, než všichni ostatní tady. Něco, co tu chybělo a ty lidi to dokážou ocenit.
DeSade: Rappeři tady můžou mít jakýkoliv skills nebo rapovat sebelíp. To, že většinu český/slovenský scény nestrpím, neznamená, že všichni rapujou zle, to ne. Ale spousta lidí z publika neřeší moře peněz nebo luxus, o kterým se rádo rapuje, nýbrž strasti běžnýho života jako boj o prachy a jejich nedostatek, štěstí všeobecně, vztahy, deprese, smrt v rodině, smrt jako takovou, atp. Přijde mi, že jsme si dost fans dokázali získat zpovědí o strastech života nás samotných. Stalo se mi již několikrát, že po show při chlastačce na baru mi někdo kupoval panáky a děkoval za moji tvorbu, protože se díky ní tenkrát nezabil, protože mu dodala dostatek sil žít dál. I kdybych měl zachránit život jen JEDNOHO jedinýho Sodomagora, moje tvorba má smysl!
Šest let jste pravidelně obráželi koncertní pódia víkend co víkend, ale ve studiu jste se realizovali každý sám za sebe. Nabízí se otázka, proč se na novou desku čekalo tak dlouho. Bylo to třeba i tím, že společné materiály z předešlých realeasů se live ne a ne ohrát?
Řezník: Nějak jsme se nepotkávali časově. Já sem dlouho s prvníma demama čekal na DeSada a teď se zase ke konci čekalo na mě, protože jsem jezdil s filmem.
DeSade: Je to tak. Já jsem si potřeboval vyřešit pár osobních věcí. Roky jsem jen chlastal, ubíjel a upíjel se. Takže jsem se v podstatě rok dostával z toho všeho špatného (svépomocí, né v kroužku anonymních alkoholiků) a další rok otáčel svůj život do správného směru! A podařilo se! To neznamená a neznamenalo, že bych na Sodomu kašlal… Však je to pro mě z velké části smysl života, jen to v daném období prostě nešlo. V ohlédnutí za tím vším je ovšem dobře, že se tak stalo, protože se svým výkonem na Resuerekci jsem absolutně spokojen, stejně tak jako na doposud uzavřených songách chystaného solo alba Asylum, na kterém momentálně makám a nemůžu se dočkat, až vám ho naservíruju ve své ucelené podobě.
Nový tracklist dostal název „Resuerekce“ a zvukově jste vsadili na starší releasy a je možné vypozorovat odklon od basů „Multikillu“. Podle čeho vlastně ladíte hudební podklady, kde to jednou koketuje s boky fanoušků TV Šlágr, jindy by se to zase neztratilo na kdejakém obscénním festivalu?
Řezník: Já preferuju, když má deska různorodej zvuk a posluchač je hned schopnej oddělit ty tracky od sebe. A řeknou si o to i jednotlivý témata – např. Chodim s Bábou nebo Čert a Mikuláš by prostě nemohli mít jiný beaty. I proto jsme na desku brali podklady celkově od 5 beatmakerů.
DeSade: Nikdy jsem nedělal desku s jedním producentem. Mám právě taky rád různorodost a rozdílnost jednotlivých beatů a rukopisů jejich autorů.
Nechybí početná enkláva hostů zahrnující i zahraniční jména. Jak sami naznačujete, tyto spolupráce jsou přirozené a český horrorcore má díky vám za hranicemi dobré renomé. Blýská se v Evropě na lepší časy třeba v ohledu na užší spolupráci? Uměli byste si představit třeba nějaké pravidelné kompilace umělců ze starého kontinentu jako třeba za velkou louží Reel Wolf?
Řezník: Může se stát cokoliv! Já bych to spíš v bližší době ale viděl na nějaký koncerty. Domlouváme show se Zombiez v Berlíně, vzájemný návštěvy se Słońem, koncerty po Evropě s Lokim.
DeSade: Já jsem strašně vděčnej za naše mezinárodní spolupráce. Ať už to jsou Butchers Harem nebo Dope D.O.D. Když jsem viděl dav ve Stormu pařit na německý Zombiez, má to smysl. I přes tu jazykovou bariéru, se kterou jsme se potýkali i my při dvou koncertech v Paříži. Bylo super po oněch shows chlastat s domorodcema odděných v ZNK merchi a slyšet ‘We didn’t understand a shit from your lyrics, but your show got balls! Keep it real!‘
Photo by Freek Photo
Je v plánu spojit skladbu „Čert a Mikuláš“ s vizuálním doprovodem? Dle téma i obsahu se nabízí docela slušná porce srandy a kreativity v pohyblivém obrazu…
Řezník: Měli jsme to v plánu natočit loni v zimě, ale bylo tak málo sněhu a nakonec i času, že jsme se na to vysrali. Možná ale tím, že je to tak popisný, ti to krásně vytvoří ten příběh v hlavě, když to posloucháš a stačí to!
DeSade: Vzpomínám si na náš poslední rozhovor, který se ve velké míře točil také kolem exorcismu a cizích duší ve tvém těle. Co se od té doby změnilo? Ještě s tím stále bojuješ a zajímáš se o to, nebo je to „dávná“ minulost?
DeSade: Je to dávná minulost. Pro mě jakási životní kapitola, která byla strašně temná, ale zároveň i strašně důležitá a poučná, neb mi pomůže jednou zemřít lépe, neb tomu všemu více porozumím! A s obrovským respektem musím říct, že vracet se k tomu je to poslední, po čem bych toužil.
Řezník: Letní komedie Párty Hárder: Summer Massacre ukazuje záda všem konzervativním pokusům o humor na filmovém plátně a získala celou řadu kladných ohodnocení. Je to pro tebe signál, že by ses měl kolem kamery a scénářů motat více? Nemohlo by to pak jistým způsobem ohrožovat tvou hudební kariéru?
Řezník: Rozhodně bych rád ještě něco natočil, to je jasný, ale hudbu na hřebíček věšet nechci, takže dokud to půjde, budu dělat obojí.
Září je možná překvapivé datum vydání pro album Sodomy Gomory, neboť ZNK se většinou prezentuje releasy v závěru roku. Možná předbíhám nebo střílím od boku, ale nedočkáme se letos tedy ještě sóla DeSada?
Řezník: Chtěli jsme to vydat ještě před létem, ale nestíhali jsme. Za mě uvidíme, jestli se podaří Haadesovi donahrát album, to by bylo pod stromeček hezký!
DeSade: Moje sólo „Asylum“ je z půlky ready! Určitě bych to mohl dotáhnout do Vánoc, ale není to pro mě nikterak podstatný nebo důležitý. Podstatný je dát na CD kvalitu a za tím si stojím. Takže jestli to nestihnu, tak to nestihnu a je to úplně jedno. Důležitý je, že se zase sejdem.. a uděláme mejdan! A to určitě při mini-tour s Dope D.O.D. 21.10. v Brně (Fléda) nebo 22.10. v Praze (Storm) a kdyby ne, tak to jistí zasraný Vánoce 16.12. a opět Storm.
