RZA (Wu Tang Clan)

Prince Rakeem The RZA aka Bobby Steels aka Tha Abbott aka Rzarector aka Bobby Digital, vlastním jménem Robert Diggs, Wu-Tang Clan a chodící člen hiphopové síně slávy z oddělení producentů. Takhle nějak se jedním dechem čte stručné představení člověka známého jako The RZA, kluka ze Staten Islandu, který pomáhal přepsat historii hiphopu. Kariéru tenhle bubák z Shaolinu hvězdně rozhodně neodstartoval. Píše se začátek devadesátých let a RZA, spolu se svými dvěma bratranci GZA a Ol’ Dirty Bastard, působí v kapele All In Togethetr Now. Záhy rozpadlý projekt střídá sólo kariéra pod jménem Prince Rakeem, smlouva s Tommy Boy a roku ‘91 vydání EP „Oooh We Love You Rakeem“. To bylo naposledy, kdy bylo jeho jméno spojeno s dekou, která bez zájmu posluchačů zapadla prachem. Na druhé štaci kariéry totiž vyletěl z fatálního dna na absolutní vrchol. Píše se rok 1993 a hiphopová historie potřebuje nesmazatelný zápis. Zoufale měknoucí hip hop prosí o tvrdost jak prase o drbání. Syrový návrat tam, kam celou dobu patřil – zpátky „domů“ přímo na ulici mu uchystala kapela Wu-Tang Clan. Neuvěřitelný kolektiv devíti rappaz nahrává na vlastní náklady singl “Protect Ya Neck“ a šeptanda o nové bombě otřásá ulicí jak Godzilla trénující dupák. Námluvy nahrávacích společností na sebe nedají dlouho čekat, ale RZA má jakožto správný šéf a vizionář trpělivost hodnou dědečka z jeho oblíbeného kung-fu filmu a rozhodně neskáče po první nabídce. Naopak si diktuje a výsledkem je nevídaná smlouva s Loud, který sice upisuje Wu-Tang Clan jako celek, ale jednotlivým členům zaručuje volnost výběru labelu pro vydávání jejich sólo alb. Vychází album Enter The Wu-Tang (36 Chambers) a zbytek je historie. Hip hop už nebyl nikdy stejný. Geniální, neopakovatelná osobitá a syrová produkce, která je RZAovým raným producentským rukopisem se v následujících letech stává nejvylupovanějším hájemstvím hiphopové rajské zahrady. V první polovině devadesátých let žádanější a vysněnější zvuk prostě nebyl. Následují sólo alba jednotlivých členů WTC, většinou produkovaná od RZA, který ne a ne se vyčerpat a zoufalá konkurence je nucena sledovat, jak se z čehokoliv se RZA dotkne, stává klasika – první Method Manovo sólo „Tical“ GZAovo „Liquid Swords“, ODB s jeho „Return To The 36 Chambers (Da Dirty Version)“ nebo Raekwon „The Chef s Only Built 4 Cuban Linx“, kterou v roce ’95 s konstatováním, že jde o dosud nejlepší album pod hlavičkou WTC, tato etapa vrcholí. Ve vrcholné formě se ten samý rok RZA stává členem další legendární kapely – horror coreových Gravediggaz (spolu s Prince Paulem, Fruikwanem a Poeticem) a přidává na své konto další zápis do zlaté knihy rapu – „6 Feet Deep“ (v Evropě deska vyšla pod jménem „Niggamortis“, obohacena o pecku “Pass The Showel“). Kapela Wu-Tang Clan je na vrcholu, i když auto jejich kariéry se zdá dále pohybovat jen setrvačností. V roce ’97 vydané druhé album (dvoj CD) – „Wu-Tang Forever“ je zřejmě nejočekávanějším albem hiphopové historie. Když však konečně po nevýrazném sólu „Ironman“ od Ghostface Killah konečně doráží, je prvním zásadnějším klopýtnutím. Touto dobou přichází RZA o komp s databankou samplů a beatů vlivem přírodní katastrofy (povodeň, jestli si pamatuji dobře) a zřejmě uštván všemi, co si snaží z něj a jeho stylu urvat kus pro vlastní skladby, začíná svůj styl měnit a uhlazovat. Čekání fandů je ve znamení dopisů Ježíškovi o RZAovo sólové album, volání je však vyslyšeno až v roce 1998, kdy pod pseudonymem svého alter ega – Bobby Digital vydává zvláštní „comicsovo elektronickou“ desku „RZA as Bobby Digital In Stereo“. Bobby jde prý na věci jinak než RZA a uvolňuje negativní energii, kterou v sobě RZA má, proto musí sólo kariéru uvést Bobby a ne RZA. Deska „The Cure“, slibovaná pod jménem The RZA na léto ’99 dosud nevylezla a místo ní spatří světlo světa jen výběr „The RZA Hits“ s dosud nejlepším ze sólo dráhy i od Clanu. V roce 2000, kdy už se o RZAovi a jeho produkci nemluví s respektem jako dříve, ale spíše s úšklebkem nad někým, kdo žije slávou dní včerejších, přichází překvapivě další majstrštich – výborný Soundtrack k filmu Jimma Jarmushe – Ghost Dog: The Way Of Samurai, jehož je tato emotivní hudba nedílnou součástí. Měl by se podílet i na novém filmu Quentina Tarantina, Kill Bill. Posledním, čím se RZA v sólo rovině uvedl, byla přede dvěma lety další „Digi“ deska – „RZA as Bobby Digital: Digital Bullett“. Dosud nejslavnější chvíle kariéry The RZA jsou od dnešních dní už poměrně vzdáleny, jeho obrovské zásluhy pro vývoj hiphopu (jak by býval dnes hip hop zněl, nebýt The RZA si dnes nikdo nedovolí odhadovat) jsou však nesmazatelné a je to bez debat největší osobnost, která do našich krajin kdy z hiphopu zavítala. Ne nadarmo byl v lednu ’98 vyhlášen časopisem The Source čtvrtým nejlepším hiphopovým producentem všech dob a jeho kultovní kapela Wu-Tang Clan se v té samé anketě na jeho producentských zádech vyšplhala v kategorii nejlepší kapely všech dob až ke koruně, předstihnuvší očekávané pionýry Run-DMC, Public Enemy nebo EPMD. Staré fanoušky může mrzet jen, že se od starých dobrých charakteristicky prasáckých samplů přesunul k čistým nástrojům, ale přesto si jsem jist, že se do Roxy na The RZA, autora úsměvných výroků jako: „na produkování mám takovou formulku a prostě vím, jak udělat zaručený hit“ půjdeme jako na událost roku podívat všichni.