hledat

Tags:

Luzer & T-Peg: Rap je hlas těch, které by jinak nikdo neposlouchal. Nemluvíme jen za sebe, ale i za komunitu

Sdílej

Hudební řemeslo je neuvěřitelně náročná řehole, kde na povrch vyplouvá vlastně ve většině případů jen ten zvukový výsledek ze studia. Zároveň je to také oáza duševního klidu a možnosti říct nahlas své myšlenky tak, aby jim někdo naslouchal. Rapová scéna již není dávno komunitou, která by nepouštěla nikoho mezi sebe a zároveň táhla za jeden provaz, přesto naopak ta pestrost dodává možnosti širší pozornosti. Na jedné straně zde máme známé tváře, což ale neznamená, že by boombapové podzemí už bylo jen vzpomínkou. Jen je třeba hledat, zajímat se, chtít. Pokud máš rád tučnou obsahovou stránku a léty prověřený přístup, určitě si vzpomeneš i na záhorácký rukopis, který aktuálně oprašili Luzer a T-Peg skrze svůj asfalt „Schlackwaztreph“.

Záhorácký diktát, strikce a jasně vymezený úhel pohledu se opět potkal se studiovým zápalem. Luzer a T-Peg do toho praštili, ale kde je ReSeT? Proč „Schlackwaztreph“ není projektem Sedláků?

Projekt „Schlackwaztreph LP“ vznikol v tejto podobe hlavne kvôli rôznym okolnostiam. ReSeT je samozrejme stále rodina, ale počas príprav na vinyl bol zaneprázdnený prácou na sólo projekte a takisto sa venoval svojej novej rodinke. Prispelo k tomu trochu aj to, že ReSeT sa odsťahoval zo Senice a naopak, my dvaja sme sa vrátili po rokoch naspäť. Názov LP je aj odkaz na našu prvú rapovú kapelu INÍ Názor, ktorej sme boli súčasťou ešte než sme sa spoznali s ReSeTom. SEdláci ako kapela nezanikli, do budúcna určite spravíme ďalšie spoločné skladby. SEdláci sú tady Furt!

Pod vlastním labelem TM Rekorc dlouhé roky prezentuje svoje alba a bez nadsázky se dá říct, že už mnohé pamatujete, ostatně jako posluchači. Čím to, že jste s i dlouhé roky uchovali svou tvář a v hudbě neměnily kabáty?

Je to asi tým, že čo sa týka muziky, sme všetci rovnaká krvná skupina. Náš svojský hudobný vkus je jedna z hlavných vecí, ktoré dali toto zoskupenie dokopy. Nezmenili sme kabáty, lebo nechceme a nemusíme. Ten čo chce byť úspešný za každú cenu, skôr či neskôr bude musieť spraviť nejaké ústupky proti svojmu presvedčeniu. Zarobiť keš, aj keď by si si pri tom mal nasrať do huby. Neberieme hudbu ako biznis, ale hlavne ako hobby a zábavu, plus odkaz, ktorý tu po nás zostane.

„Rap na Slovensku znamená, mít nulové zkušenosti, ale dělat ramena,“ je to skutečný opis reality nebo jen takové ty fráze, ve kterých si MC´s obhajují právě tu svou cestu? Myslíte si, že se to v dohledné době nějak změní? Mnozí boombapový zástupci v Čechách se nebojí otevřeně říct, že renesanci již boombap nezažije a je rádo za těch pár věrných… Cítíte se jako ohrožený druh?

Je to kritika a jasné, že opisuje realitu. Na frázy si moc nepotrpíme. Vždy sa nájdu takí, ktorí sa chcú priživiť na niečom čo je populárne, to tu vždy bude. Takisto aj takí, čo začnú solídne, ale neskôr sa chovajú jak šašci. Čo sa týka boombapu, hudba ala 90-ky, tak ako ich poznáme, sa zrejme nevrátia, ale je možné, že scéna bude za chvíľu tak presýtená experimentami, že sa ľudia začnú vracať naspäť ku koreňom. Nepovažujeme sa za „strictly boombap,“ alebo „old school“ a podobne. Snažíme sa vyvíjať a nebránime sa ani inováciám. Naše hodnoty vychádzajú z kultúry Hip Hopu a naša tvorba na nich stojí, aj keď to zrovna nie je trendy. V tom sa cítime ako ohrozený druh.

A proč tomu tak je, že mladší posluchači sledují raději své vrstevníky a dokážou se s nimi snáze ztotožnit? Není to třeba i o tom, že ten generační přerod přináší témata, která pro druhou stranu již nejsou atraktivní? Jinde v zahraničí to ale jde, proč tomu tak mnohdy není v Čechách a na Slovensku? Není třeba i chyba na straně interpretů?

Je úplne prirodzené, že 20-ročný si má viac čo povedať s 20-ročným ako so štyridsiatnikom. Tých generačných rozdielov je mrte. Starí vyčítajú mladým nedostatok rešpektu, mladí starým zas premúdrelosť atď. Je to ale hlavne o ľuďoch, o jednotlivcoch. V našom rape vek, rasa ani sociálne postavenie nehrá žiadnu rolu, ide skôr o nastavenie mysle a o názory. A keď si naladený na správnej vlne, tak vek je fakt len číslo.

Služebně starší interpreti si u mladších někdy stěžují na obsah, někdy na formu. Jak to máte vy? Dokážete ocenit třeba i inovativní postupy, když je v nich zachován důraz na sdělení?

No, drobné výhrady by sa našli, nejaké tie nenápadné náznaky kritiky by si možno objavil aj v našich trekoch. (smích) Väčšinou býva problém to, že niektoré skladby majú menšiu výpovednú hodnotu, ako návod na prípravu pudingu. Bla bla, lenivé rýmy, arogantný prístup, nulová kreativita. Dosť ľudí sa zrejme domnieva, že rešpektujeme len štýl muziky, ktorú sami robíme. To je ale omyl. Naopak, milujeme rôznorodosť a inovatívnosť, presahovanie hudobných žánrov a podobne. A keď umelec príde s niečím netradičným, má to hlavu a patu a robí to z radosti z muziky, máme preňho len lásku a rešpekt.

Co vy a tvůrčí múza? Po dlouhých letech ve hře bylo z vašich úst již mnohé řečeno a někteří interpreti si dávají pozor na to, aby se ve svých textech neopakovali. Jaký je u vás ten pracovní proces? Snažíte se primárně o pestrost, anebo necháte volný průběh myšlenkovým pochodům a jen je usměrňujete?

Keď píšeš texty dlhšiu dobu, slová sa skôr či neskôr začnú opakovať. My sa snažíme byť kreatívni v spôsobe spájania rýmov, hráme sa s rytmikou, využívame veľa netradičných nárečových slov. Témy prichádzajú prirodzene, tak jak to cítime. Jasná vec, že keď vyberáme témy na album, tak nechceme aby polka vecí bola o tom istom. Píšeme hlavne o tom, čo nás baví a témach, ku ktorým máme čo povedať.

Zůstaňme ještě u témat jako takových. Rap byl dříve vnímán jako skvělá možnost veřejně se vyjádřit a být vyslechnut. Je prioritou ten názor ventilovat objektivně, například v politice, nebo se snažíte i částečně ovlivňovat jejich úsudek? Cítíte třeba i odpovědnost za svůj obsah, že s ním můžete hýbat masou?

Rap je hlas tých, ktorých by ináč nikto nepočúval. A my nehovoríme len za seba, ale aj za komunitu. Nepresvedčujeme nikoho aby robil, alebo si myslel to, čo mu povieme. Môžeme len jasne vysloviť svoj názor a pohľad na vec, pridať rozumné argumenty a dúfať, že sa v tom nájde čo najviac ľudí. Zodpovednosť by mal cítiť každý, kto vytvára nejaký verejný obsah.

Při poslechu vašeho nového alba se dostanete také na téma strašidelného světa, který ovládají nadnárodní společnosti. Často se o toto téma opírají i konspirační teorie, mnohdy i absurdní, ze kterých se dál šíří panika a strach… Kam až sahá moc velkých hráčů a jak velkou roli v tom hrají média? 

„Vitaj v budúcnosti“ určite má taký ľahký konšpiračný nádych, keď sa ale započúvaš hlbšie, tak zistíš, že je to len trošku zdramatizovaný obraz toho, čo sa momentálne deje. Sú to väčšinou veci, ktoré si bežne ani neuvedomujeme a považujeme ich za normálne a my sme chceli poukázať na ich absurditu. Človek, keď niečo nedokáže pochopiť, má tendenciu uveriť čomukolvek, len aby mal vysvetlenie. A držať sa toho zubami nechtami. Ale skladba je hlavne o nebezpečnosti a nenásytnosti konzumu a biznisu, kde ide len o moc a peniaze na úkor všetkého ostatného.

Dezinformace a zastrašování jdou ruku v ruce s konfliktem, který se již několik měsíců odehrává u vašich východních sousedů na Ukrajině. Jak vnímáte situaci, která se tam odehrává? Je pro vás relevantní zdroj informací běžné médium, nebo hledáte na adresách, o kterých mnozí ani nevědí?

Je smutné, že v roku 2022 sa takáto vec vôbec deje. A je to hanba, že v časoch, keď ľudstvo dosiahlo neuveriteľný technologický aj filozofický pokrok sa stále vraždíme kvôli kúsku zeme.  Je úplne jasné kto je útočník a kto sa len bráni, ako každá, aj táto vojna je nezmyselná. Net je plný informácií, treba kriticky myslieť a vedieť si v tej hmle poloprávd a výmyslov nájsť a overiť fakty. Určite nie hltať každú kravinu len preto, že vyzerá uveriteľne. Veľa ľudí ale takú schopnosť nemá.

Stále častěji se alba prezentují koncovému zákazníkovi skrze dvanáct palců (vinyl) a poté skrze digitální streamy. Proč „Schlackwaztreph“ nevyšlo na CD? Je i u vás vnímáno jako mrtvé médium, které si už není pomalu ani kde přehrát?

O vinyle sme snívali ešte ako INÍ Názor v 2002. Asfalt skratka patrí k Hip Hopu ako dózy a adidasky a okrem toho obidvaja zbožňujeme fyzické nosiče, takže sme od začiatku vedeli, že Schlackwaztreph bude platňa. Je zvláštne si uvedomiť, koľko médií vzniklo a zaniklo počas našich krátkych životov. Stream je budúcnosť a budúcnosť je teraz. Svet sa rúti dopredu a cdčka sú už mŕtve jak audiokazety, ale určite majú nostalgickú hodnotu a nevylučujeme, že v budúcnosti nespravíme zase nejakú limitovanú edíciu na CD, alebo páske.

Podle čeho jste vybírali hosty? Vnímám tam jména, která již byla v minulosti využívána. Někdo vsází na do té doby nevyužívaná jména se slovy, že chtěla změnu a pestrost, někdo naopak na vyzkoušené kolegy, které označuje za přátelé, a s nikým jiným by netvořil. Ke kterému táboru se přikláníte vy? Kdyby vás oslovil někdo zajímavý z druhého koutu Slovenska či Čech, uměli byste mu podat pomocnou ruku?

Vyberáme si hlavne hostí, ktorých rešpektujeme po umeleckej, ale aj po osobnej stránke. Prvoradá je vždycky rodina – TMR navjeky! Ale občas oslovíme niekoho, kto sa nám zdá byť zaujímavý, alebo niekto osloví nás z rovnakého dôvodu. Ide hlavne o radosť z tvorby a spolupráce než o čokoľvek iné. Čo sa jedná o platňu, chceli sme tam len ludi od TMR a po inštrumentálnej stránke vzniklo LP hlavne vďaka beatom od Lkamu, ktorý je náš dlhoročný homie.

Tagy:
Austy

Příslušník rapové policie od roku 2012...

  • 1