Sdílej
Mezi pět nejlepších domácích producentů za poslední čtvrtstoletí řadíme Dje Wiche, DTonatea, Dje Opiu, Dje Fattea a Kata, v souvislosti s nímž jsme však po posledních deskách Prago Union (jež byly výjimečné po lyrické stránce, ale produkčně to dle našeho skromného mínění až takový šlágr nebyl) zapochybovali, zdali do nejužší špičky pořád patří.
To, že se Deph sám ozval a se slovy „Bobby, more, zvu tě na poslech desky do Strojovny, ať se vyhneš ukvapenejm závěrům“ nás pozval do svého tvůrčího epicentra ve Strašnicích nás překvapilo a hozenou rukavici jsme zvedli. Tím spíš, že šlo o jednu z nejlepších reakcí, jaké jsme se od interpreta za více než dvě dekády aktivní činnosti dočkali. V minulosti se totiž v případě jiného než kladného hodnocení vyčítalo, vyhrožovalo a zapalovaly se mosty.
Bývalý kolega Skuply či Mara a současný spolupracovník Dje Ramela, jenž byl řadu let redaktorem Bbaráku a svou první recenzi na „The Slim Shady LP“, kde Emovi věštil zářivou budoucnost, spíchl již v roce 1999, nám prozradil, že cestou na rozhovor psal novou sloku pro Karla z Milion Plus.
Zbrusu nové interview se členem Prago Union, Chaozzu a nově i A-Teamu jsme si kvůli obsáhlosti i obsahové pestrosti dovolili rozdělit na dvě části, s tím, že ta první se zaměří právě na produkci a nadcházejícího LP „Made In Strašnice“ se trochu dotkneme záhy, platí?
Kdo má pro tebe nejlepší hlas ve hře?
„KRS-One a Rakim.“
Spolupráce s Krisem je tvůj sen již roky, ne? Před pár lety údajně byla šance za 1000 dolarů, proč to nevyšlo?
„Poslal jsem mu dopis, na kterej zareagoval kladně. Pak hrál na Hip Hop Kempu, kde jsme se měli potkat, ale nakonec to nevyšlo. Odjeli asi minutu předtím, než jsem tam doběhl a pak už přestal komunikovat. Už to tedy bylo těsně na spadnutí. Je to s ním asi složitý, možná má jiný starosti, kdo ví. Třeba to ale ještě někdy klapne. Byl to takovej můj poslední trvalej a nesplněnej velkej sen. Byl to můj idol nejen v rapu, ale i v životních názorech a to v době, kdy jsem si je utvářel. Rozhodně k tomu nevztahuju svou veškerou tvorbu, ale bylo by to super.“
Mimochodem – jaké jsou podle tebe nejlepší beaty hiphopové historie?
„Nikdy jsem nad těmi nej, nej, nej nepřemejšlel, ale asi bych volil „93 ‚Til Infinity“ (Souls of Mischief), „Sitting Here“ (Down South), „New York Strait Talk“ (Gang Starr) a třeba „Supa Star“ (Group Home).“
„Dillu respektuju, ale pro mě jsou základ Beatnuts, Pete Rock a Dj Premier“
Dva z nich dělal Dj Premier. Když se budeme bavit o obrech jako on, Pete Rock, Dre nebo RZA, kdo v konfrontaci s časem obstál nejlépe?
„Nejdelší období fakt hustejch věcí měl Preemo, to je bez debat. Dneska už to tak není, ale to nic nemění na tom, že to období, který obsáhnul, už nikdo nikdy neobsáhnul. Jo, Dre je dobrej, ale je to puntičkář a vlastně toho neudělal moc a Rzarectora bych mezi nejlepší nepočítal. Preemo je nejtrvanlivější ze všech a spolu s Pete Rockem a Beatnuts taky nejlepší.“
Např. J Dillu v osobním seznamu nemáš?
„Dilla umřel dřív, než jsem se na něj pořádně stihnul naladit. Registroval jsem ho, když dělal s Q-Tipem The Ummah, ale bohužel se mi do paměti nestihl vrýt fakt echtovejma hitovkama. Možná to bylo i tím, že to dělal jinak, než jsem to měl rád. Respektuju ho, ale pro mě jsou základ Beatnuts, Pete Rock a Dj Premier.“
Ohledně toho Premiera, baví tě i v rámci PRhyme?
„Kupodivu ne. Mně ty beaty přijdou divný. Vono to asi nebude úplně čistě Preemova práce. Co jsem tak zaznamenal, tak mu materiál, se kterým pracoval, dodával někdo jinej. Těžko říct, ale všichni víme, že Preemo už dnes nedělá jednu naprostou bombu týdně jako dřív. To, co dělal na Nasovi, Group Home nebo Jeruovi, je ale nepřekonatelný.“
Ve studiu jsem si všiml CD disků Franze Schuberta nebo Deep Purple. Když se zaměříme na zvuky, co přesně a kam si to použil?
„Buď jsem je dostal, nebo je někde sebral, tak jsem to zkoušel, ale nevím, že bych z toho něco bral a využil to. Jinak mám spoustu starejch vinylů, ale úplně nejvíc sampluju z hodin proserfovanejch na blogspotech, uloz.to a tak. Něčeho se vždycky chytnu a snažím se hledat zdroje, zjistím si o tom víc, kdo s kým dělal, někdy se taky podíváš na WhoSampled, co bylo vysamplovaný do věcí, který se ti líběj a najdeš si od toho umělce celej katalog. Snažím se hledat, ale jsem línej, spíš než lítat po Records Shopech využívám moc internetu. A když to seženu v blbý kvalitě, snažím se to splašit na normálním nosiči.“
Deklaroval jsi, že si poprvé hudebně zapojil i svou kapelu. Jak vydatně se tedy podílela?
„Furt ne tak, že bychom to spolu skládali, to ne, ale ještě než byly texty, se mi je podařilo dohnat k tomu, že jsme zašli na tři dny do studia a voni hráli do beatů, co jsem měl připravený a já to pak mohl použít, vybrat si z toho kousky a začlenit je do toho. Bohužel – většina z těch beatů, co jsme tenkrát nahráli, nakonec neskončila jako písnička, ale jsou tam aspoň jako mezihry.“
„Spolupráce s jinými? Mám teď v katalogu asi 130 volnejch beatů a jsem otevřenej čemukoliv.“
Na blížící se desku si vybíral ze 60 beatů – máš po ruce nějakého výkonného producenta nebo osobu, jíž věříš a která ti pomáhá s rozhodováním, co použít a co odložit?
„Vždycky mám okruh lidí, spíš laiků, kteří to pak budou poslouchat. To je pro mě dost relevantní názor. Jasně, člověk vod fochu, má taky něco do sebe, ale sám vím, jaký tam jsou technický věci, takže pátrám spíš po lidech, u nichž vím, že mě nebudou říkat jen tak něco, aby mě uchlácholili. Vždy mám tedy skupinu lidí, který to průběžně pouštím a poslouchám, co mi na to říkají. Třetina z nich zůstává plus minus stejná, zbytek se proměňuje podle toho, kdo má čas a chuť se mi věnovat. Na týhle desce to byl Ota, kluk, co na ní bude mít tři beaty.“
Vím, že pár beatů padne i na interludy a dohrávky, ale co produkce pro jiné – dělat s velkými hráči dneška by tě nelákalo?
„To by možná spíš než mě muselo lákat je, ale ano, mě to láká. Mám teď v katalogu asi 130 volnejch beatů a jsem otevřenej čemukoliv. Sem tam něco takovýho udělám – naposledy pro Modré hory.“
V intru „Rap-vi-em“ máš i word cuty – nepřijde ti, že je v současnosti scratchů a vůbec turntablismu zoufale málo?
„Chybí, deejaing trošku přiumřel. Žádnýho mladíka, který se se snažil přiučit scratche, jsem už hodně dlouho nepoznal, což je rozhodně škoda. Dneska máš serato, můžeš si vyscratchovat cokoliv si nahraješ, to není problém, naopak. Týpci, kteří by trávili hodiny doma a pilovali scratche, vracečky a tyhle věci, už nejsou.“
Už roky říkáš, že děláš takovou muziku, jakou bys rád poslouchal. Co z rapu rád posloucháš v dubnu 2021?
„Run The Jewelz, ty mě z těch novejch věcí bavěj hodně. Dál Atmosphere, KRS-One nedávno vydal něco novýho a dobrej je furt i Redman. Sere mě, že už nevydává alba a jen tu a tam vypustí nějakou pecku.“
Tak mě napadá – sleduješ kvůli tipům ještě nějaká žánrová média jako v době, kdy jsi o hudbě sám psal?
„Koukám na Okayplayer, ten mě baví. The Source už pro mě přestal bej relevantní dávno. Od tý doby, co to převal Ray Benzino, to šlo tak trochu do prdele. Něco sleduju, ale nic co bych četl úplně mega pravidelně, asi není. jestli máš nějakej tip, kam koukat, aby mi nic neuniklo, tak budu rád…“
Už jsi četl?
