Sdílej
První dojmy na Rakimovo album jsou v naší redakci rozporuplné. Někteří Rakimovi zazlívají, že po několikáté zrušil turné včetně české zastávky a jiní říkají, že je jeho návrat nemastný neslaný. Já se hodlám starého pána trochu zastat.
Letos jsme tu měli tolik návratů staříků za mic a ještě několik nás čeká, že si říkáme, kde ty desky byly celý ty roky? Rakim se tak zařazuje do fronty old school legend, za které jsme rádi, že vydávají, ale už je toho tolik, že si můžeme klást větší nároky.
Rakim zvaný “The God” má samozřejmě naprosto nedotknutelný status a já jsem pro udílení takových statusů všem, kdo se zasloužili o kulturu a hudbu, kterou máme rádi. Bez Rakima by nezněl rap stejně jako zní dnes. A jeho zásluhy už jsou dávno za hranicí, kdy nemusí nic nikomu dokazovat. Proto od roku 2009 nevydal album.
Ale na všech rapujících dědečcích (a babičkách!) je krásně vidět jak vás ten mikrofon nepustí. A že to lze dělat i ve stáří nejen důstojně, ale někdy i v něčem lépe. Je tedy Rakimovo dlouho očekávané sólo “G.O.Ds NETWORK – REB7RTH” dobré?
Ať jsme sami hudebníci, publicisté, kritici, podcasteři, nebo jen “obyčejní” posluchači, vnímáme samozřejmě všichni hudbu jinak, dle svého vkusu a kontextu hudby, kterou jsme si za ten život naposlouchali. To je v pořádku. A já se bez mučení přiznám, že mě někdy baví trochu rozdílní a jiní rappeři a divnější projekty, než většinu. Dokážu si taky najít růži v hnoji a věci, které některým vadí, mě např. imponují. Taky dokážu zhanit to, co ostatní obdivují.
A taky mi dokáže dobrý koncept, přístup nebo osobnost rappera nahnat body i když je hudba slabší. A to na Rakimově albu teoreticky (a nejspíš prakticky) je. Beaty znějí jako kdyby je udělal v devadesátkách a až teď si řekl, že je vydá. A to se mi líbí, že si vůbec troufnul na svůj dlouho očekávaný návrat dát vlastní beaty a cuty. A znějí osobitě. A vůbec nevadí, že staře, je to tedy vlastně něco, co dnes už moc k poslechu není. Proč ne. Ale chápu zklamání.
Dalším atributem desky jsou hosti. Je jich tu hodně! Vypadá to, jako kdybyste si zapnuli kompilačku nebo posse track od DJe Kay Slaye (R.I.P.) místo řadové sólové desky. A to má to album jen 7 skladeb. Tím se ale vysvětluje celý koncept. Rakim nechtěl dělat EP a chtěl to prostě udělat takto. Je zde opravdu hodně hostů, jsou hvězdní a občas Rakima zastíní, to je taky pravda. Ale taky si říkám, kdy jsem naposledy takto “odvážný” krok viděl a podobný koncept; kdy si rapper s klasickým albem z roku 1987 udělá comeback album po 15ti letech a je to jen 7 skladeb, které produkoval s hromadou hostů; si ani nepamatuji. Nevím, ale celý se mi to líbí a oceňuju odvahu.
To album má samozřejmě problémy. Průser je, že někteří hosté vyznívají do prázdna a např. DMX a Snoop Dogg zde mají jen camea. Samply jsou taky proflaklé a poznáte je. Rakim se v tom celé taky tak trochu ztrácí. Ale zároveň je to docela konzistentní projekt s ucelenou vizí a nevidím v tom kalkul, ani kompromis. A to ani v počtu hostů. Kdyby chtěl, pozve si jich ještě o 50 víc a všichni mu dají sloku zadarmo, tím jsem si jistý. Ale udělal to takto, jak chtěl a to je autentický. To album je “based” a kdybych měl hodnotit body, dal bych přesně tu 7, co má v názvu. Hlavně za sympatie. Hudebně to bohužel není žádné terno, ale rád bych si myslel, že mu to dodá kuráž a sílu na nějaký větší, zajímavější a vypilovanější projekt.
7/10
