Editorial 28/2016: Videoklip Fuck-Off kontra manifest BiggBossu. Dává to smysl?

 

Jako redaktor hudebního magazínu se tu nechci a nemůžu zabývat odpověďmi na otázky, jestli je odmítavý postoj českých občanů k zahraničním imigrantům příčinou nebo důsledkem. Měl bych však v úvodu odpovědět na otázku, proč se tomuto konfliktu mezi publikem a interpretem považuji za důležité věnovat. Tím základním je, že jako hiphopový magazín bychom měli z principu k celému konfliktu přistupovat jako ke hledání dialogu mezi posluchači a hudebníky (potažmo vydavatelstvím). Protože to, co máme momentálně možnost sledovat, je vůbec první a zatím největší roztržka mezi hiphopovým publikem a umělci v důsledku sdílení rozdílných hodnot. Tím druhým důvodem je potřeba nezávislé opozice vůči názorovým vůdcům, jakými může být v uměleckém světě každý, kdo disponuje konkrétní značkou a s ní spojenou image a společenským vlivem. Z obou důvodů tak vyplývá záměr spočívající v udržování dialogu v rámci komunity, ve kterém by neměla mít žádná parta navrch. Vysvětluji to i proto, aby bylo srozumitelné, že ke kritice díla členů legendární kapely mě nevede zakomplexovaná snaha zničit partě třicátníků jejich velkolepé kariéry. Vzhledem k angažovanosti Penerů ve veřejném prostoru v posledních měsících a přesvědčení o jejich erudovanosti předpokládám, že členové jsou si vědomi i těchto poslání, která média mají. Předesílám také, že jsem si vědom, že zatímco manifest se týkal nenávisti ve veřejném prostoru jako politické agitace, videoklip Fuck-off se věnuje pouze výběru konkrétních postojů z této situace vycházejících a na první pohled může hledání vzájemného vztahu mezi videoklipem a manifestem pražského labelu působit nesmyslně.

 

 

Dobrá. Možná jsem začal přehánět již v úvodu. Vždyť Vladimir 518 k videoklipu v rozhovoru pro DVTV poznamenal tolik duchaplného a logického, že mě až zaráží, že žádný z těchto motivů není ve skladbě patrný. Zřejmě mi (již poněkolikáté) uniklo, že to je vlastně jenom legrace. Provokace bez hlubšího cílení, která ani tak nekritizuje malé čecháčky ale spíš scestné hodnoty jako takové, jež se prostřednictvím chování občanů ve společnosti projevují. To je v pořádku a navíc tento argument nevyvolá tolik zlé krve. Prvky chování, které Peneři demonstrovali v textu skladby a také v poslední minutě videa, a jež nemám ani já problém označit za obyčejné buranství, by asi odsoudil kde kdo. Zvlášť, jsou-li tak vemlouvavě sestříhány do jedné koláže. Nevím však, z jakého titulu si kluci myslí, že jejich recesi pochopí skalní fanoušek labelu natož široká veřejnost, která si jejich dílo z větší části vyložila jako bodání do vosího hnízda. Že jde o recesi, usuzuji z Vladimirova argumentu v DVTV, že label nehledá konkrétní řešení, neboť nečekám, že by se o něj tedy autoři vůbec v textu pokoušeli. Mohlo by se jednat také o pouhé poukázání, nicméně text skladby většinou pracuje s motivy, na něž již v minulosti stihla poukázat většina médií. Ať už šlo ale o poukázání nebo recesi, rozhodně se nejedná o dílo přispívající ke zlepšení úrovně debaty o problému, který label popsal ve vlastním manifestu. Tím je přece ona úroveň debaty ve veřejném prostoru! "Se znepokojením hledíme na vývoj současné české společnosti – v obecné rovině jde o způsob nakládání s veřejným prostorem, o úroveň debaty a chování ve sdíleném prostředí," stojí v manifestu labelu. Aha, takže klip, kde kritizujeme znepokojující chování obyvatel a vysmíváme se lichému přesvědčení, že seniorky před zahraničními imigranty zachrání slevy v katalozích, je tedy tou cestou, jak úroveň debaty zlepšit? To je ten příspěvek ke zlepšení chování ve sdíleném prostředí? Osobně to vnímám spíš jako chování na totožné úrovni, jaká je ve vyjádření labelu kritizována.

 

"Myslíme si, že jakákoliv forma paušalizace, ať se jedná o paušalizaci etnickou, rasovou, náboženskou etc., je škodlivý druh myšlení, který by neměl mít v moderní společnosti své místo," zaznělo dále v manifestu. Pokládám si otázku, jestli hoši záměrně z manifestu nevypustili i paušalizaci sociální, neboť právě to nám v klipu předvedli, ale může to být také mým sklonem zavrhovat jakoukoli formu paušalizace a nálepkování. Již to, jak Orion přikládá strach a negativní emoce konkrétní sociální vrstvě (Kdyby bába mohla, tak je radikální. Slevy jí zachrání), ukazuje na opakování téhož chování, založeného na předsudcích. A to je špatně i vzhledem k manifestu, kde se píše, že "Člověk by neměl být souzen na základě příslušnosti k celku, ke kterému ho pojí určité viditelné znaky." Nebo se nejedná o paušalizaci? Jak tedy dospěl papa Ori k tak jedinečnému postoji? I kdybych se pletl a Michal Opletal trávil poslední roky skrytou analýzou společenských vztahů, zatímco se potuloval po klubech, výsledný efekt postrádá jakýkoli důvtip nebo něco, co by mi odhalilo nějakou skutečnost, kterou bych do té chvíle nevěděl nebo neviděl v médiích. Pánové k tomu ten prostředek mají. Rapper má obrovskou výhodu, že může říkat složité věci jednoduše, aniž by ztrácel punc umělce. Buď se tedy klukům nepodařilo správně vyjádřit to, co měli na mysli, nebo zrovna plácnuli játrama, co je napadlo. Od Vladimira jsem se v DVTV dozvěděl mimo jiné to, že jsme knedlíková republika. Další příklad paušalizace.

 

 

"Nesouhlasíme s tím, aby nenávist vstupovala do veřejného prostoru způsobem, jakým nyní vstupuje, tedy aby byla legitimizována a racionalizována jako prostředek politické agendy," stojí dále v manifestu. Tak se to tedy rozhodli autoři udělat nikoli jako prostředek politické agendy ale jen tak, nebo se jedná pro změnu o agendu uměleckou nebo vlastně proč? Zdvižené prostředníky doprovázející tiskovou zprávu opravdu nepůsobí jako něco, co by si kladlo za cíl mírnit nenávist. Vladimir sice celý způsob ztvárnění obhajoval přirozenou špinavostí a spratkovstvím žánru, na druhou stranu, je podobné spratkovství na efekt nějak přínosné, užitečné, nebo alespoň zábavné? Odpovězte si podle vašich preferencí. Tady je jen využito k obyčejnému záměru šokovat, což museli autoři dopředu vědět, že se podaří.

 

A na závěr ještě jedna ušlechtilá teze na stránkách Bigg Bossu: "Věříme v kultivaci veřejného prostoru pomocí svobodné debaty a diskuze, v které mohou zaznít jakékoliv názory a argumenty, pokud to názory a argumenty budou, a nepůjde pouze o převlečené citoslovce hněvu a zamaskované údery pěstí." Vzhledem k tomu, že Vladimira v hiphopových kruzích doprovázela jeden čas pověst bouřliváka, jenž svým názorovým protivníkům oponuje několika dobře mířenými dělíčky do ksichtu, doufám, že kapela i celé vydavatelství bude místo, kterým je hiphopový magazín, a formu tohoto článku vnímat nikoli jako maskované údery pěstí nebo kopání do trůnu, ale jako reflexi činu, k němuž se jako první odhodlali na viditelné úrovni. Argumentů jsem nabídl pro začátek dost. Cílem tohoto článku není devalvovat uměleckou hodnotu tvorby PSH nebo ostatních. Stejně tak nemám osobní důvod znevažovat jejich osobní názory, neboť důvody, které je k nim přivedly, si můžu pouze domýšlet. 

 

 

Jde hlavně o to, aby si Peneři uvědomili, jak citlivě nyní společnost reaguje na jejich počínání jako názorových vůdců, což je po publikování manifestu jejich nová a velice nelehká role. Bigg Boss se stále těší dost velké základně fanoušků, aby si mohl dovolit o sobě jako o názorovém vůdci hovořit. Orion za toto vůdcovství vděčí své dlouholeté kariéře, Vladimir pak vlastní pílí posbíral zasloužený street kredit, když pospojoval široké spektrum živoucích subkultur do unikátního knižního celku Kmeny. Jejich slova mají zkrátka váhu i bez ohledu na to, kolik toho o daném problému skutečně vědí. Myslím si ale, že pro posluchače je nejvíc pozoruhodné, jak se kapela, která ještě před pěti lety točila uvolněné parodie na téma AZ-Kvízu a flegmaticky si utahovala z naší knedlíkové povahy, stala najednou tak veřejně angažovaná. Na druhou stranu se jedná pouze o dočasnou roli. I když jsem schválně trochu přehnaně dramatický, nedává ani manifest Bigg Bossu žádnou vůdčí auru na věčné časy a jakmile začne masáž veřejnosti na jiné téma, velká část těch, kteří na manifest nebo klip reagovali, na „nějaké“ postoje „nějakého“ rychle vydavatelství zapomene.

 

A aniž bych chtěl provokovat, vypůjčím si z manifestu ještě jednu větu: "Nic jako snadné řešení neexistuje a snadná řešení vedou v konečném důsledku ke zločinům proti lidskosti." Umělci labelu Bigg Boss a tuzemští MCs celkově by se neměli bát své složité úvahy ventilovat trochu náročněji, neboť jednoduchými texty brání svým fanouškům v rozhledu a vychovávají z nich jakožto umělci hlupáky. Vzdělávací hodnota totiž k umění patří a světě div se – i k tomu pouličnímu. Já (a myslím že i posluchači) ten myšlenkový nápor sneseme a kdo ví, třeba nám náměty ke složitějšímu zamyšlení pomohou k pochopení složitějších problémů v našich životech. Smést ale společenský konflikt jen vztyčeným prostředníčkem, je stejné, jako hlasovat pro odchod z Evropské unie a ani nepřemýšlet o problémech, které má, jen proto, že se to dotýká mě jako jednotlivce, což je myslím ten způsob uvažování, vůči němuž se chtěli autoři klipu ohradit. A pokud by se chtěl Orion opřít o svojí starší tezi: "Chceš slyšet nějaký moudra? Táhni do školy," rád bych label poprosil, aby se dál věnoval hudbě jako zábavě a nepokoušel se jejím prostřednictvím ventilovat své společenské postoje, když to ani nepatří k jeho ambicím. Ty by měly v případě PSH zůstat v ra-po-vý mu-zi-ce…

 

PS: Co takhle příště raději zremixovat "Hlasuju proti" do beatu z roku 2016? Události posledních měsíců ukazují, že tenhle text zrovna moc nezestárnul…

 

 

Zdroje: Biggboss.cz, aktualne.cz (dvtv); Zdroje fotografií: Biggboss.cz