Sdílej
Kalendářní rok 2020 se pomalu blíží ke svému konci a my už se můžeme ohlížet za vydanými releasy. Přestože většina tuzemských tváří rozdává sloky na potkání, při tvorbě alb vsází především na své jméno a nepouští se příliš do riskantních partnerství. Není to škoda? Při četnosti spoluprací by to již někde dalo na regulérní desku, jinde se nabízí celá řada signálů, že by jim to spolu mohlo fungovat. Česko a Slovensko jsou i nadále úzce provázané země, v rapu zejména, proto jsme lehce zaspekulovali, jak by mohlo vypadat deset zdejších dvojic, kterým by slušelo uvažovat o společných albech.
10) Ca$hanova Bulhar & Frayer Flexking
Oba patří k mladé krvi, ke které směřuje pozornost jejich generace. Služebně starší posluchači tohoto žánru na ně koukají skrze prsty a nevěřícně kroutí hlavou, ale pravdou je, že emoce vyvolat dokázali, i když možná i na úkor kvality. Ploché trolení vlastních řad posluchačů, levný a sterilní přednes, ale v generování čísel velmistři. Až čas ukáže, jestli sázka na tuto kartu nebyla až příliš přeceňovaná, ale slepě je přehlížet by hovořilo spíše v neprospěch kritiky.
9) Idea & Supa
Tuto spekulaci je ale možné vzít také z opačného konce. Co takhle dát do kupy dva výborné textaře, kteří donutí mozkové závity šrotovat a zároveň nezkazí žádnou legraci? Na společných skladbách se potkali již několikrát, vzpomínáme na první tejp od Pepka, ale neslušela by i hlubší spolupráce? Výsledek by nemusel generovat taková čísla jako dvojice výše, ale o to více by se mohlo jednat o dílo, které by mohlo žít v přehrávačích i několik sezón.
8) Sergei Barracuda & Palermo
První sloka Baby Barracudy pro Palerma mohla být překvapením, ale již po chvíli bylo jasné, že si oba dobře rozumí. Oba vykazují kupu lásky k zeleným papírkům, inhalování zelené pochutiny, ženám a luxusu. Oba také nezapomínají, že je vychovala ulice. Poklona proběhla na obou stranách i v rámci vlastních releasů, v backstagích mají rádi živo. Pozornost by to jistě vyvolalo, stejně jako soupeření, kdo vygeneruje větší kreativitu v honu na hity.
7) Pain & Gleb
Netradiční zvuky inspirované ostrovní scénou už nejsou pro československé publikum zase tak netradiční. Subkultury nejen z předměstí Londýna se uchytily také v našich končinách. Českým králem grime music je sice Smack, ale pokud bychom měli volit spolupráci s našimi východními sousedy, mnohem více by slušela dvojici Pain a Gleb. Zrychlené BPM, čistota v projevu a kadence, která poutá pozornost nejen na koncertech. Druhý jmenovaný má sice aktuálně výraznější vizitku, ale Pain by tuto výzvu určitě nepodcenil.
6) Michajlov & Erik Tresor
Specifický zvuk, ale i důraz v projevu. Inspirace evropskou subkulturou, která frčí především v Německu, Francii či na Balkánu. Michajlov je již zaběhlé jméno, které se těší velké pozornosti, Erik Tresor se tváří jako černý kůň slovenské scény. Při úvodním vizuálu na novou desku „Limit“ se bratislavský zástupce mihnul v záběrech, ale zvukové stopě bohužel ne. Dostali jsme ujištění, že něco přijde, a v našich spekulacích se nebojíme jít dál a věštit, že ani celé album této dvojice by určitě nebyl průser.
5) Ektor & Dame
Po technické stránce velice silní jedinci. Zatímco první jmenovaný dlouhá léta jede na vlastní pěst, Dame může v mnohém děkovat Separovi, že je dnes tam, kde je. Kdyby ale chyběl talent, tak by ani jistá protekce nepřinesla kýžený efekt. Dnes je to tak, že Separ v DMS generuje čísla, ale Dame o něco větší kvalitu. Přestože se tito dva ještě prakticky ve studiu nepotkali, jednalo by se o jedno z nejzajímavějších spojení sil, neboť oba mají velice silný tah na branku.
4) Rest & Strapo
Zbožné přání všech, co mají rádi real rap a odpovědnost vůči svým fans. Králové freestyle battlů, kteří dokázali z volnomyšlenkářství na stagi přejít plynule do studia a generovat kvalitu. Technika na vysoké úrovni, věrohodné bars a zapálení pro výsledek. Morální zásady jim nedovolí jít za hranu, ale nelze to brát tak, že by ve svých repertoárech negenerovali překvapivé postupy a netradiční pojetí. S ohledem na vytížení mimo rap a časově náročné koníčky se však nejeví reálné, že se tak někdy stane. Bohužel…
3) Renne Dang & Momo
Když se plní sny, může to ukojit jednoho, ale pohoršit druhé. V tomto případě se tak nestalo a můžeme poděkovat rodákovi z Rychnova nad Kněžnou, že nalezl odvahu oslovit bratislavského vlka. Od té doby vzniklo již několik věcí a každá má svou sílu. Obě strany se vzájemně respektují a imponuje jim talent toho druhého. Proč to nezkusit rozvést a prokázat, že hranice dvou zemí jsou v hudbě jen neviditelným bodem? Specifické posluchačské základny by se mohly spojit v jednu a úspěch je zaručen, neboť oba chtějí tvořit jen „shit“ bez prvního písmene.
2) Paulie Garand & Ego
Dej mi sloku a já ti slíbím, že ti vrátím hit. Ono to ale funguje i v opačném sledu. Tahle dvojice si vzdává hold v posledních letech prakticky na každém releasu a přináší to ovoce. Pokud bychom mohli v této spekulaci vsadit jen na jednu kartu, ukázali bychom na Paulieho a Ega, neboť výsledek má vysoký předpoklad úspěchu. Stačí se ohlédnout a vybavit si všechny úspěšné věci, které jejich rukama prošly.
1) Viktor Sheen & Pil C
O popularitu nouzi nemají, jsou hlasnými troubami svých zemí a jejich desky se těší zajímavým prodejům. Jejich specifický projev by však mohl jet po společné cestě bez strachu z nehody. Potenciál si potvrdili již ve skladbě „RBMK“. Starší posluchači je řadí mezi mladou krev, ale oni se obsahem svých skladeb lehce vymykají. Pil C má sice o pár let více, ale rozhodně mu neškodí, že začal později. Progres Viktora Sheena je pak znát každým jeho releasem, i když ne vždy jsou jeho skladby stravitelné pro obě pohlaví.
Už jsi četl?
