Dorian: Rád nechávám věci, ať se dějou, ale vždycky fungovalo, že tvrdá práce nesla ovoce

Budoucnost patří čerstvé krvi a pokračovatelům řádu. Nelze se jen utápět v nostalgii a vzpomínat jaké to bylo. Z mladých vlků se stávají staří vlci a postupem času se i v našem, stále ještě mladém žánru, persóny prostřídají. Době a poptávce neporučíš. Hudební trh se neustále vyvíjí a nelze upírat možnost nováčkům se prosadit. Často slýchávám názory, že tohle je zlé, nemá to hlavu ani patu, ale každý nějak začínal. Je to i případ Doriana? Člen stáje Blakkwood má venku druhé sólo, na čísla a pozornost si stěžovat nemůže, a tak se nabízí otázka, zda se jednou stane jedním z lídrů scény. Na tuto odpověď si asi ještě pár sezón počkáme, ale lámat nad ním hůl by byl moc úzkoprsí pohled.

Mladá krev z Blakkwoodu, která však již v povědomí tuzemské veřejnosti je a na scéně má své místo. Řešíš nějaké pomyslné žebříčky popularity či kvalitu konkurence, anebo se soustředíš jen sám na sebe?

Jako každej tady konkurenci určitě vnímám. To je jasný, snažím se to ale spíš nesledovat. Nechci se ostatníma nechat ovlivňovat, takže tuzemské tracky v mých playlistech spis nejsou…

Aktivitu vykazuješ ale nejen v hudbě, ale i na sociálních sítích. Dá se dnes ještě uspět bez toho, abys překrmoval svůj Instagram či Facebook? Přemýšlíš u toho, co by mohlo přilákat další posluchače a naopak co by mohlo mít negativní dopad?

Facebook je podle mě jako sociální síť pro interpreta dávno mrtvá věc. Používám jenom Instagram, občas Twitter. Překrmovat je dost silný slovo, nemusíš ho překrmovat, já tam dávám hodně postů, protože mě to baví, ne proto, že bych musel. Je to další věc, kterou si tak pomalu buduju. Moc nad tím nepřemýšlím, snažím se to nechat přirozený.

Objevil ses také na poslední producentské desce DJe Wiche. Je to pro tebe nějakým způsobem splnění snu? Po jeho práci byl před lety enormní hlad, stále má na scéně velké jméno. Dříve se měřítko úspěšnosti hodnotilo podle toho, zda s ním máš track nebo ne…

Splněným snem bych to nenazýval, moje sny jsou úplně jinde. Každopádně na Wichově hudbě jsem z části vyrůstal a moje první setkání s rapem provázel jeho beat. Proto je to pro mě člověk, kterýho je rozhodně potřeba respektovat a pozvání na desku si vážím, udělalo mi radost, byl a jsem rád, že jsem mohl byt součástí!

Působíš pod křídly labalu Blakkwood, který se ti stará i o věci okolo. Změnilo se to postavení nějak od tvého vstupu? Funguje tam nějaká hierarchie postupu a přístupu, anebo je všem měřeno stejným metrem?

Absolutně ne. Ve chvíli, kdy by se to dělo, nebyli bychom si rovný. Nemůže se přístup k interpretovi měnit podle jeho aktuálních čísel. V Blakkwoodu se ke všem přistupuje stejně a je to jeden z důvodů, proč v něm jsem.

Label je to poměrně početný. Pokud bys měl vyzdvihnout nějakou přednost všech svých kolegů, kterou bys chtěl mít třeba také, co by to bylo?

U Psycha by to byla jeho bezstarostnost a schopnost přežít totální punk, u Rendy pak zodpovědnost a odhodlanost dotáhnout věci do konce. U Lucase svědomitost a klid, u Jakuba by to bylo asi stejné jako u Renneho a u Koukra tvrdost. Baví mě.

Venku máš své druhé sólo pojmenované „Dori Dori Dori“. Jedná se jen o hype tvého pseudonymu nebo by se dalo odkazovat i na film „Hledá se Dori“, popřípadě „Nemo“? Stále jsi na startu své kariéry, máš v hlavě již možnou cestu, jakou se ubírat? Plánuje Dorian své kroky nebo tomu nechává volný průběh?

Spojitost s filmem určitě žádná není. (smích) Šlo o to, dat vědět lidem, že teď už je všechno o mně. Třikrát Dori, vždycky Dori. Dál jsem chtěl jméno upevnit. Cestu naplánovanou mám jen hrubě. Rád nechám, ať se věci dějou a já jim pomáhám, s vesmírem toho stejně moc neuděláš. Vždycky fungovalo, že tvrdá práce nesla ovoce, a tím se řídím.

Loni jsem nejen s tebou dělal rozhovor na Hip Hop Kempu a zdálo se mi, že váš život je jeden velký Rock and roll. V hip-hopu se dříve hodně upozorňovalo na problémy nejrůznějších druhů a texty v apelech agitovaly za lepší zítřky. Co u tebe převládá? Forma nebo obsah?

To je rozhodně track od tracku, občas forma, občas je track nuda po hudební stránce, ale má obsah. Takovej rocknroll, co jsem žil dřív, už tolik nežiju, to ale neznamená, že se občas neurvu, to občas potřebuju.

Na nové desce ses obklopil hosty z Čech. Nemáš v hlavě i nějaké zahraniční spolupráce? Je tvá tvorba již natolik zisková, že by se na ně dokázalo dosáhnout? Koho bys oslovil, kdybys měl tu možnost?

Pokud se ptáš, jestli je moje tvorba natolik zisková, že bych na ně dosáhnul, tak na ně dosáhnout nechci. Nikdy jsem za feat neplatil ani nedostal zaplaceno a nemám to v plánu. Myslím, že by se feat měl dávat, protože tě track/danej člověk baví a ne ždímat, kde to jde. Lidi to tu dělají, neodsuzuju to, ale dělat to určitě nechci.

Poznamenaly tě nějak poslední měsíce koncertního půstu? Jak hladový a natěšený jsi na stagi? Renne Dang si již odbyl svůj křest v Lucerně, co jsi pro fanoušky připravil ty?

Rozhodně miluju stage a všechno kolem. Ježdění koncertů mě strašně baví, i když ničí. (smích) Když se teď podívám do kalendáře, mám tam tři měsíční tour o skoro 30 zastávkách a před ní cca 15 akcí do konce léta. Na konci léta album pokřtím v pražským MeetFactory. Takže corona pro mě byl duševní i fyzickej odpočinek, a teď do toho opět šlapem.