Sdílej
Popravdě mi ani nepřišlo, že to jsou tři roky, co ostravský vlk Yoga Spank přišel sólově z kůží na trh. Jeho první osobní dítko bylo vymazlené po obsahové stránce, také bubny byly sympatické, ale hned na startu bylo jasné, že tento nosič nebude lámat skály a rozpouštět ledy. A tak postávám u silnice a čekám, až kolem projede nový tracklist. Potřebuju se dostat z bodu A do bodu B a postačí mi obyčejný povoz, u kterého bude cesta ubíhat, a sem tam se zasměju. Nažehlený luxus nechám projet. Vybral jsem si správně? A jak to máš ty?
Naše generace vyrostla v prostých zázemích, kdy jsme vyznávali jisté hodnoty a vážili si každého sousta. Dnešní doba je zhýralá, počet releasů ubírá na kvalitě a do rolí vlajkových lodí pasuje kvantitu. Není na škodu občas vypnout a nechat se unášet zábavou, ale prázdných desek je kolem nás vážně až příliš. Yoga Spank vypustil do světa další tovar, který má duši. Mluví na vás, poukazuje, mudruje, vtipkuje, s nadhledem tlachá. Problém ale je, že na přirozenou desku s reálnými tématy se dnes poukazuje jako na obyčejný artikl. Chybí tomu takové ty filmové efekty, ten šmrnc, extravagance, po které dnes proud jde.
Jenže tenhle medvěd žádný nažehlený hovno prodávat nechtěl. Pěkně od podlahy, obsah z kaluže ti chrstne do xichtu a přeber si to. A já kvituji ten fakt, že v dnešní době toho je tolik, že se nemusím upnout na to, co si mou přízeň nezíská, a naopak se věnovat tomu, co mou pozornost upoutá. A navíc bez nutnosti se ohlížet, zda splývám s okolím, když si dobrou hudbu hledám sám. Yoga Spank pokračuje v čistém projevu, který nečítá revoluční experimentování s hlasem. Vsází na jistotu, na svou oblíbenou polohu, a té se drží jak klíště. Já kvituju tu atmosféru. Když přijedu do Ostravy, nechci vidět vilovou čtvrť, ale tu špínu na okraji a potomky horníku. Chci tu bídu a bolest, ale zároveň i radost ze života.
Nové album Stopař vsadilo na vícero producentů a tento tah mu sluší. Celý produkt vykazuje pestrost, ale nejedná se o uměle slepenou koláž šuplíkových věcí. Od první po poslední stopu to má hlavu a patu, jasně daný směr. Vysmějeme se vyumělkované první lize, jejich bezduchému projevu, podíváme se na témata, která veřejnost raději na veřejnosti nerozebírá, a také se pousmějeme u toho našeho „Čecháčství“. Yoga Spank je starej vlk, na první pohled možná domorodec a samorost, ale při hlubší analýze poznáte, že hloupej není. Ví, jak si priority spočítat, aby se za sebe nemusel stydět. A v tom se odráží i výsledek jeho snahy ve studiu. Stopař je dospělou deskou pro žánrové publikum, které moc dospívat nechce. A podle toho bude také přijato.
Vlk se nažral a koza zůstala celá. Stopař se jeví jako lokální placka, ale přináší do hry pohledy, které jsou na pořadu dne v každém koutu naší země. Zvolená témata si bere trefně na paškál a dává jim osobitý rozměr. Hosty také nemůžeš přehlédnout a každý z pozvaných odvedl slušnou práci. Největším překvapením v tracklistu je asi Efko z Pio Squad. Jen mi tu možná chybí pasáže, které by i v undergroundových kuloárech zlidověly. Debut Yogy Spanka jsem ohodnotil sedmičkou, teď dám osm. Cítím tam progres a nebudu brát ohled na popularitu. Recenze se přeci netvoří od toho, jak se prodává, ale jak se k hudbě přistupuje.
PS: Měsíc po vydání desky mít jen jednu věc z tracklistu na YT je také jeden z důvodů, proč celek může velmi brzy lehnout pod vrstvou prachu. Ve zlenivělé době je nutné posluchače zásobovat a připomínat se.
8/10
