Soulkast vzpomíná v rozhovoru na spolupráci s DJ Premierem, M.O.P., Das EFX a dalšími

Tak jak moc se těšíš na letošní ročník Hip Hop Kempu, který se v posledních letech stal jedním z největších hh festivalů v Evropě? Před tebou se na něm objevili třeba Hocus Pocus, Eklips, Sat l´Artificier, 45 Scientific….To bude tvoje premiéra tady v Čechách, ne?

Soulkast: Jsem opravdu šťastný a hlavně poctěný, že budu moci vystoupit na Hip Hop Kempu. Už jsem o něm samozřejmě hodně slyšel a vím, že patří ve svém žánru mezi ty největší, o to větší je to pro mě pocta. Vždycky se moc těším, když mám vystupovat mimo Francii, jsou to pro mě nové zkušenosti. Chtěl bych tímto moc poděkovat organizátorům a DJ Illegalovi za to, že mě pozvali. Tohle je moje šance se předvést ve vaší zemi.

Na scéně se pohybuješ už nějakou chvíli, zlom ale přišel až s tvojí deskou Honoris Causa. Způsobil si s ní poměrně slušný rozruch i mimo tvojí zemi a to hlavně pro ten neuvěřitelný seznam legendárních hostů, kteří se zasloužili o to, že se hip hop jako takový dostal do širšího podvědomí lidí po celém světě. Byl to od začátku tvůj velký sen udělat jednou album s hrdiny, se kterými si vyrůstal?

Od prvního okamžiku, kdy jsem se zamiloval do téhle muziky, jsem v hlavě nosil nápad a sen, že bych jednou udělal desku se všemi těmi legendami, které byly u mého dospívání. Je to v podstatě jeden velký tribut pro ty, kteří mi ukázali cestu a nejenom mě. Proto je to také jedno velké připomenutí jejich jmen a práce. Bohužel nová generace už tyhle ikony nepamatuje a ani se o ně nezajímá, což je určitě škoda. Je to škoda, protože i díky nim je rap tam, kde je teď.

Většího prostoru se dostává zaoceánským hvězdám než těm francouzským. Na desce jsou sice IAM, ale nepomyslel si třeba i na další klasiky typu NTM, Assassin, Doc Gyneco, Fonky Family, Oxmo Puccino nebo MC Solaar? Preferoval si americký rap, když jsi byl mladší?

Miloval jsem ten i ten, někdy jsem se více přikláněl k tomu domácímu a pak zase k tomu americkému. S kapelou Assassin jsem před lety už spolupracoval. Oni byli v podstatě ti, kdo mě přivedli k rapu.

Když někdo nahrává se slavnými lidmi, tak je to vždycky dvojsečné. Na jedné straně tě to může rychle proslavit a dostat tvoji nahrávku mezi lidi, ale na druhou stranu se může stát, že tě hvězdy úplně zastíní a všichni se ptají jen na věci okolo a na talent samotný zapomenou.

Já myslím, že vždycky záleží na tobě, na tvých schopnostech a umu. Jestli děláš dobrou muziku, tak je jedno, jestli máš ve skladbě nějakého hosta a nebo ne, posluchači vždycky vycítí, co je dobré a co ne. Určitě bych je v tomhle nepodceňoval. Oni ví, kdo je dobrej a kdo se jen za někoho schovává. Mě tahle spolupráce jen udělala šťastným a určitě i spousta jiných lidí by chtěla být na mém místě.

Další věc je zodpovědnost. Cítil si ji třeba při nahrávání s DJ Premierem? Přeci jenom je to obrovský pojem a do jeho beatů rapovali v podstatě všichni podstatní… Uvědomoval sis třeba, že teď stojíš v jedné řadě po boku MC´s jako Jay-Z, B.I.G., Nas, Rakim, Big L nebo Krs-One, kteří plivali oheň do Primo bubnů?

Vůbec mě nedávej do souvislosti s těmahle lidma. Oni jsou naprostí mistři a já jsem učedník. Tak to je.

V souvislosti s tím line upem snů jsem taky slyšel i negativní připomínky. Někdo třeba zastává názor, že mít dnes na desce hvězdy zlatých let minulých, že to už nic neznamená, protože většině z nich už skončila exspirace a už nejsou v kurzu. Co si o tom myslíš?

To je prostě život. Rap je jako sport, nemůžeš být do smrti na vrcholu jako číslo jedna. Jednoho dne musíš přenechat svoje místo někomu mladšímu a lepšímu. Důležité je, ale abychom nezapomněli, co tihle všichni udělali pro naší milovanou muziku a kulturu. Musíš respektovat minulost.

Jak vůbec probíhalo samotné nahrávání? Dneska to většinou funguje tak, že se posílají soubory přes maily a všechno je to jen díky moderní technice. Ty si ale měl to štěstí, že si se mohl s nimi setkat osobně ve studiu. Překvapilo tě na nich něco, co si nečekal? Já když třeba viděl poprvé na živo Das EFX, tak jsem vůbec netušil, že Krayzy Drayzy a Skoob mají snad jen 150 cm a třeba Fizzy Womack nevypadá vůbec jako agresivní brownswille sluggah, ale spíš jako hodnej přátelskej strýček, co se pořád směje…

Vyprávět, co jsem všechno zažil, to by bylo na dlouho a zabralo by celé interview. Co jsem si odnesl z těchto nahrávání je poznání, že všichni do jednoho milují to, co dělají. Rap je jejich vášeň. Neprožil jsem nic, co by mě naštvalo, mám na to všechno jen velmi dobré vzpomínky, opravdu. Jsou do jednoho upřímní sami k sobě, můžeš to vidět i v jejich klipech. Zůstáváme nadále v kontaktu, občas se navštívíme a dokonce jsem měl možnost i s nimi vystupovat na jednom pódiu.

Kolik to tak všechno stálo? Když vezmu v potaz všechny ty výdaje jako cestování, hvězdy, studiové mejdánky, to asi nebylo úplně nejlevnější, ne? Měl si nějaké sponzory a nebo si to financoval sám?

Pracuju s jednou nezávislou nahrávací společností. Nebylo to tak nákladné, jak si všichni myslí. Američtí umělci jsou více dostupní než tomu bylo před léty. Podle mě jde ale primárně o umělecká setkání, která přináší něco oběma stranám.

Já se ptal na tu cenu záměrně, protože mě docela překvapila špatná distribuce. Čekal jsem, že bude možnost koupit desku úplně všude, aby se vrátily co nejrychleji náklady, ale já osobně jsem na ní nikde nenarazil. Objednávám ze sandboxautomatic.com, undergroundhiphop.com, e-bay, amazon a z výjimkou posledně jmenovaného nikde nic. Když to srovnám s kolegy jako DJ Brans, Alterbeats nebo DJ Lowcut, kteří také spolupracovali s US rappaz, jejich desky jsou vidět mnohem víc.

Ano, máš pravdu, vím o tom. Pracujeme na tom, aby se to příště neopakovalo a aby byla příští deska k dostání po celém světě.

Poslední otázka. Můžeme se těšit na Kempu taky na nějaké nové skladby?

Ne, pojedu většinu ze své desky Honoris Causa. Tolik času ani mít nebudu. Uvidíme se