Sdílej
Redman už navštívil Českou republiku hned několikrát. Ať už sám, nebo s Method Manem, případně s EPMD. Níže uvedený rozhovor se dělal v roce 2013 po jeho vystoupení v české metropoli a jeho autorem je Marek Zelený.
Jak se vede? Užil sis Prahu?
Jsem v pohodě. Všechno bylo dobrý. Miluju Prahu. Praha je vždycky dobrá. Praha je vždycky zkurveně šílená. Vždycky reprezentuje hip hop.
Tohle je tvé čtvrté vystoupení u nás..
Ale cítím se jako by to bylo první…
No, je to přeci jen tvoje první vystoupení v klubu. Maš nějaký vzpomínky z minulých akcí?
Jediný na co si teď vzpomínám je to vaše šílený publikum. Stoupá mi pták, když vím, že nějaký místo miluje hip hop. Milujou mou dobu. Česko vždy reprezentuje. A to je důvod, proč tu jsem: dát dobrou show. Nejsem tu abych byl osobní nebo přátelský. Jsem tu pro svou věc a pak jedu dál. Každý město ví, že vás miluju a cením si za celý ty roky reprezentování.
Preferuješ festivaly nebo kluby?
Kluby. Preferuju malý intimní kluby.
Jaká hudba hrála u vás, když jsi byl ještě prcek?
Sam Cooke, Jackson 5 a hodně Diany Ross. Když nás opustil otec, tak mamka hlavně poslouchala Dianu Ross. Ten song „The Boss“ ženský žraly. Diana byla v ty době něco jako dnes Mary J. Blige nebo Beyoncé. Zpívala o tom, jak ji muži nechápou, že ona je ten boss a nepotřebuje žádnýho chlapa. Takže to bylo u nás často slyšet. Dal to pak byl Johnny Guitar Watson a taky dost Earth, Wind and Fire.
Na hip hop jsem se naladil, až když jsem začal hudbu vnímat svým vlastním uchem. Moje první album, co jsem někomu ukradl nebo ho dostal, bylo od Sugarhill Gang.
Jak se vyrůstalo v Jersey?
Vyrůstání v Jersey bylo pro mě stejné, jako pro kohokoliv jiného odsud. Kolem 17-18 let jsem hustloval, prodával drogy, hodně hulil a občas se porval, ale to nic neznamenalo. Nikoho jsem nikdy nezastřelil, a za to jsem rád. Odmaturoval jsem ze střední a mám dva roky vejšky, což není špatný na zmrda pocházejícího z hoodu. Za to jsem vděčný. Taky kvůli tomu, že jsem to dal skoro bez matčiny pomoci a otcovy už vůbec. Ten mě akorát vystříkl z koulí. Ale bez matky to pro mě znamenalo, že můsím být silný a nezávislý. Bez toho bych tu ani nebyl. Když vyrůstáš a nemáš ženský ani mužský vzor, tak si ho najdeš v ulicích, ale i tak dospíváš. Nebylo to nic velkýho, prostě typický Brick City život. Někteří to ženou do extrémů a nechají se zavřít na deset let. To se mě nikdy nestalo. Byl jsem zabáslej maximálně měsíc, a to bylo vše.
Kde by byl Roggie Noble, kdyby nebylo rapu?
Měl bych asi jiný business nebo prodával drogy. Nedokážu pracovat každý den, vstávat ráno, dostávat rozkazy a pracovat pro nějakýho zmrda. Každý den, aby na tebe někdo křičel? MRDAT!
Právě jsi dojel tour s Method Manem, jak to šlo? Slyšel jsem, že 4/20 bylo zajímavý.
Jo. To byla zvrácená párty. Ale jak už jsem dneska říkal. Příště do Lucerny dorazím s Mefem. Přijedem to tu zničit a zavřít. Kdy jsme vůbec byli v Praze naposled?
2008 na stadiónu.
Ooooou, to je pravda. Ale víš co, stadion je moc velkej. Kdyby jsme však byly tady?!?!?! Ty vole, to bysme zabili.
Procestoval jsi svět. Poraď nám, kde se dá sehnat nejlepší tráva?
Kalifornie! Bez pochyb.
Pamatuješ na to, kdy jsi poprvé hulil?
Jasně. Bylo mi 12 let a dostal jsem to od strejdy. Ten mě naučil hulit trávu. Big Up mým strejdům Willovi a Alovi. Takže ti to odstartovali.
Máš oblíbenou knihu?
Víš ty co? Nečtu, jak bych měl. Nebudu Ti lhát. Nemám oblíbenou knihu, a to je v prdeli. To je fakt v prdeli. Navíc jsem zapojenej do programu s DoItAll Dupré z Lords Of The Underground. Jde o program pro děti o gramotnosti a pomáhaní jím číst. Taky aby měli více vědomí sami o sobě skrz čtení. A já sám nemám ani oblíbenou knížku, no to je v prdeli.
V září to bylo dvacet let, co jsi vydal první desku. Čeho si nejvíc ceníš, že jsi dokázal?
20 let od alba… Čeho si nejvíc cením?… Nejvíc si cením toho, že jsem se stal mužem. Mám svůj vlastní business a stonovuju si pravidla ve svých kruzích. Víš co, prachy a tak nic neznamenaj. Mám dítě ve škole. Jedno z nich už odmaturovalo a druhý maturuje příští týden. Takže si vedu dobře, dokud se moje děti ničím nerozptylují a soustředí se na to co mají. Cítím, že hip hop mě donutil být chlapem, uvědomit si kdo jsem a jak bych mu dnes mohl něčím přispět. I když devadesátky byly úžasný roky.
To věřím. Kdybych v tý době nebyl dítě, tak se tam hned stěhuju.
V tý době jsi musel, byla to nutnost. Bylo to krutý.
Už jsi četl?
