Marpo: Wanastowi Vjecy by mě za bicí asi znovu dostali. Nebránil bych se turné o pár koncertech

Pojďme se podívat na ten rozdíl mezi deskami Riot a Dead Man Walking. Cítím tam snahu být více hudební. Vybouření střídá střídmý pohled na svět. Značí to, že už jsi přestal bojovat s okolím?

Je to úplně jednoduchý, protože ta pozice za tu dobu Riotu byla taková, jaká byla. Teď jsme v pozici, že nám chybí cca 2000 lístků do vyprodání O2 Arény, proto nemám potřebu už kolem sebe kopat. Už mi to přijde v tuhle chvíli zbytečný. Navíc jsme v minulém roce přidali kapelu, proto si ta muzika o to říkala.

Přitom poslední tři desky lemuje stálé obhajování svého vzestupu, úspěchu a dřiny s tím spojené. Možná to bude znít klišé, ale nedokazuješ si ten primát spíše ty, než aby si to říkal posluchačům?

To asi ne, ale spíše se jim snažím ukázat nějakou cestou, že i přes všechny ty sr***y, co se dějou, tak jde z něčeho vykřesat diamant, když to řeknu úplně blbě. Ty lidi třeba nevědí, co za tím vším je, tak se jim to snažím popsat, co mě potkává na té cestě v životě a ukázat jim, že i přes to jde něco dělat. Je jednoduché říct „já na to nemám“ nebo „nemá to smysl, je to zbytečný“.

Nastínil jsem tu hudebnost. Nová deska s ní hodně koketuje. Myslíš, že je to dané těmi roky v Chinaskách?

Něco mi to dalo, ale myslím, že téhle desce dalo hlavně to, že do kapely přišel Marcus Tran. On ji skoro celou produkoval, a to má na tom strašně velký podíl. Sedli jsme si, udělali pár tracků a já zjistil, že touhle cestou chci jít. Potom se ještě přidal Clint Murphy, a tak to vlastně celý vzniklo.

Nemohu se nezeptat na ten nádech country a divokého západu. Když se česká odnož Troublegangu odtrhla od té americké, řekl jsi, že se cesty rozchází, protože kluci za velkou louží chtějí dělat country rap. Nepřipadá ti, že ta cesta je opět dosti podobná?

To je složité odpovědět. Spíš je to asi o tom, že jsme vytvořili nějaký subžánr, který spojuje blues, country, rock, metal a rap. Těchto několik žánrů jsme spojili dohromady a myslím, že jsme vytvořili něco, co tu ještě nebylo. Hard Target a ostatní dělají furt country, ale stále to jsou jenom beaty. My jsme skoro celou desku nahráli na živé nástroje, proto se to trochu liší.

Měl jsi na svou novou desku od nich nějakou odezvu?

Jo, jo… s Hard Targetem jsem to řešil. On mi i dost pomohl s pár věcmi na té desce, hlavně refrény. Byl z toho nadšenej. Říkal, že je to skutečně profesionálně odvedená práce.

Odložil jsi paličky, ale když by se nalezla nová výzva, propadnul bys tomu znovu s jinou kapelou?

Určitě, byl bych moc rád, ale je to blbý v tom, že máme nabookovaných takových koncertů, že nevím, kdy bych hrál. Nemohu nějaké kapele říct, že mám čas třeba 20. června a 30. srpna. Mě by se třeba líbilo, kdyby mě někdo oslovil na turné. Dát šest nebo sedm koncertů, na který bych si v tom kalendáři našel čas, a tím by to pak skončilo. To by bylo super.

A je v Čechách třeba kapela, u které by tě to lákalo?

Jediný, s kým bych si chtěl fakt rád zahrát, jsou Wanastowi Vjecy. Měl jsem je hodně rád jako malej, jinak mě zatím nic asi neláká…

Dlouhé roky tu bylo jen Prago Union, které si dokázalo získávat i mimo žánrové publikum na velkých českých festivalech. Tvá nová deska má potenciál vykročit taky tímto směrem. Nebojíš se, že ale zároveň přijdeš o část skalních hiphopových fanoušků?

Já jsem na to sám zvědavej. Jako může se to stát, ale víš jak. To se děje všude. Vždy část publika časem odpadne. Je tam nějaký vývoj a přijdou třeba čase zase další, jiní. Já s tím možná už trochu počítám, i když si myslím, že si na této desce najdou i straší fanoušci to své.

Jak je to s distribucí? Mýlím se, nebo už nejsi pod křídly Mafia Records? Ještě u minulých desek sis tu spolupráci nemohl vynachválit… a sám jsi říkal, že na tebe samotného je všechno to spojené okolo moc.

To je sice pravda, ale Tomáš měl pak už spoustu práce a ty názory, kam jsme chtěli jít, se rozdvojovaly. On to viděl jinak, já jsem to viděl jinak, tak jsme se v dobrým rozloučili. Našel jsem si nový management a vydávám pod nimi. To je další věc, dostal jsem od nich neskutečnej budget na desku, kterou jsem chtěl takhle dělat. Kdybych ty prachy neměl, tak ji neudělám. Otevřely se mi jiný možnosti.

Kolik myslíš, že se dá dnes v Čechách prodat rapových desek?

To vůbec netuším. My jsme třeba udělali 5000 kusů a budu rád, když se 3000 prodají. To je těžký. Třeba Slováci prodávají strašný čísla. Já to beru tak, že deska je dnes promo na koncerty. Když něco prodáme, tak budu rád, a když ne, tak se to zúročí potom na těch koncertech.

Některých tuzemským stájím dobře vynáší i doprovodný merch. Podle čeho ty vybíráš své věci?

Tohle si dělám vyloženě sám nebo s Kapem. Většinou zadám grafikovi, co se bude líbit mě, nebo je dobrý téma, a podle toho pak vyrábíme. My toho zase tolik neděláme, protože jsem to dřív nestíhal a je to takový, že bychom to chtěli mít v takových várkách…nechci říkat limitovaných edicích…

Opět ve své tvorbě zmiňuješ ztrátu otce, nastiňuješ, že jsi málem přišel i o matku. Děti jsou ještě malé, ale které zásady, kterými tě tvé rodiče obohatili, jim vštěpuješ již od malička?

Táta ten byl takovej, že mě nechával jít si tím životem volně. Nic mě netlačil do palice, že bych měl dělat. Ota je ještě malej, tomu jsou dva roky, ale Emmě už je pět. Vidím to tak nějak stejně, nechávám ji vybrat, co chce dělat…

Vnímá třeba Emma skladbu z desky Riot, kterou jsi jí věnoval?

Občas si ji pouští. Musím říct, že mě to překvapilo, že to občas poslouchá…

Mladé je i tvé publikum, rap je žánrem pro mladší generace. Cítíš tu zodpovědnost, kdy je svou tvorbou následuješ v dospívání a třeba i vytváříš jejich madla při té cestě?

To bude asi tím, že nemáme vyloženě rapový publikum. My máme z každýho něco. Já to dělám tak, že to co chci říct, tak to prostě řeknu. Dělám to, jak to sám cítím. Buď to ty lidi poslouchají a nebo ne. Buď jim to něco dá a nebo nedá.

O2 Aréna se blíží, všichni věří, že bude plno. Ty sám jsi zmínil, že už zbývá jen pár lupenů. Kdyby se tak ale nestalo, co by se dělo? Lízal by sis v ústraní několik let rány nebo by ses vydal vstříc dalšímu dobrodružství, které by tě finančně zahojilo?

Ono to možná bude znít divně, ale já jsem měl největší strach z toho, že třeba nevyprodáme SaSaZu a Inchebu. Tý Inchebě jsem třeba vůbec nevěřil, a pak jsem nechápal, že se to povedlo. Máme to tak všichni, Kap i Wohnout věřili… Ono to třeba zní sebevědomě, ale já si nepřipouštěl, že by se to nemohlo stát. Třeba jsem si moc věřil, a pak bych spadl na hubu a poznal realitu, ale zatím musím zaklepat, že to je dobrý. Nemyslím si, ale že by případný neúspěch mou tvorbu ovlivnil. Prostě bychom to museli nějak splatit. S novým managementem jsou plány do budoucna i větší, proto by se to nějak udělalo. Největší ránu by ale dostalo ego. To je stokrát horší, než prodělat peníze.

Avizoval jsi, že kulisa tohoto koncertu bude temná, až hororová. Cítíš se ve světě showbiznisu jako zombík, když název tvé nové desky je podobný seriálu o nich?

Nevím, jestli úplně jako zombík, ale spíš se cítím jako Dead Man Walking, když jdu tou branží, protože se cítím úplně sám. Jsem v tomhle trošku jinej, než ostatní. Nejsem ten věčnej podavač rukou, aby dostal kšeft nebo se někomu zalíbil. Beru to tak, že jsem synem svého otce, který se nikdy před nikým nepoklonil, a budu to dělat stejně.

Velké téma posledních týdnů je také zápas, který víří diskuze na sociálních sítích. Kdo tě o té výzvě informoval a jaké vidíš své šance?

Hele, volal mi to někdo z kluků z Troublegangu. Já jsem ale tušil, že to přijde. Potkali jsme se na jednom zápase s Rytmusem a vím, že to plánovali. Tamní promotér ze srandy říkal, dejte si spolu fight. Tehdy jsem odpověděl, proč ne, aspoň bude pr**l, ale nebral jsem to vůbec vážně. A pak přišel Patrik s tou výzvou, tak si říkám „aha, tak to asi myslel vážně“. Své šance vidím tak, že já jsem už v ringu stál a on ani jednou. Nevím, jestli prošel nějakýma bitkama na ulicích, ale já prošel extrémně těžkýma sparingama s českýma legendama.

Registruješ i další jména na scéně, která se bojovými sporty zabývají? Nenapadla tě myšlenka, že by zmiňovaný zápas nemusel být v našich končinách jediným? Napadl mě Momo, Renne Dang nebo Lukrecius Chang…

Jedinej, o kom vím, že mi občas na toto téma napíše, je Refew. Vím, že něco dělal. O tom zbytku jsem neslyšel, teda o Changovi taky vím. To je taky oldchool jako kráva… Tenkrát mi psal z Yza i Jimmy Dickson, že začal dělat brazilské jiu jitsu. To je o tom, co jsem už dřív říkal. Když jsem začal dělat box, tak to nebyl trend.

Když se zeptám na závěr: Věříš, že v roce 2018 dokážeš jako první český rapper hned dvakrát vyprodat O2 Arénu?

Možná to bude znít blbě, ale já tomu věřím, tak uvidíme.