De Zrechts o nové desce: Scénář vznikal podle nakreslené mapky. Vypadalo to jako taková stolní hra

Pokud si dobře pamatuju, nikdy jste nebyli kapelou, která by lítala po všech mejdanech a žila typický rapový fame život. Navíc už máte čtyřicítku téměř na krku. Jak dnes vypadá váš běžný den?

Pablo Diablo:Je to všechno hodně o práci. Když nejsou zakázky, tak je to dobrý, ale jinak je to víš na co. Novou desku jsme dělali po sobotách, takže ve volným čase. Takhle nějak žijem a relaxujem, tedy alespoň já…

Only O:Já jsem začal podnikat a k tomu se mi teď narodil syn, takže i můj den se točí kolem práce. Zábavy je málo… (smích)

Many:U mě je to taky podobný. Ráno vodím holku do školky, pak makám a po práci věnuju většinu času rodině, kromě jednoho dne v týdnu, kdy se scházíme na zkoušky. Podle toho tak dlouho vznikala i ta deska.

Mě by ale zajímalo, jak je v dnešní době propojený váš život s rapem? Sledujete třeba novinky v Čechách nebo čtete různé weby?

Only O:Já si občas něco pustím u vás na Bbaraku, ale většinou to nedokoukám do konce. (smích)

Many:Já v práci poslouchám rádio, na kterým hrajou starý věci a tam lovím samply do beatů. S rapem to mám stejně jako Ota. (Only O) Sleduju jen novinky na Bbaraku… Dnes to je ale většinou na jedno brdo, tak málokdy to vydržím poslouchat celé. Vlastně ani nechápu, proč u nás ti staří pardálové kopírujou ty mladý. Když se podíváš do Ameriky, tak to tam nedělaj. Oni si to tam jedou svým stylem a na tohle serou.

Vzpomenete si ještě na časy, kdy byli vašimi vzory v Čechách Rapmasters?

Many:(smích) …určitě jo, ale chápej: Každej se vyvíjí a nám bylo tehdy třináct let. V tý době tady nic jinýho nebylo. Ať si říká každej, co chce, tak ta jejich první deska měla parametry dobrý. I dnes, když si to poslechnu, tak mi z toho trapně není. Od těch dalších alb to šlo už diskotékovým směrem, za což může ten jejich manažer a člen Mr. George, který to posunul ke zpěvu.

Když jsme u těch starých časů, můžete čtenářům připomenout okamžik vzniku De Zrechts? To už bylo pár let po projektu Three Boys Rap Emergency. Proslýchá se, že jste Jelínka na chatě při jedné oslavě tak dlouho lámali, až na to kývnul…

Many:Ona ta historie je trošku jiná. My jsme tenkrát začínali jen jako Three Boys. Začali jsme dělat tehdy něco svého a tehdy se nám dostala do rukou zlomová kazeta „ICE T – Home Invasion“ proto tam přibylo to Rap Emergency. Potom se nám ozvali z Budějovic, že by chtěli udělat contest se třemi zdejšími kapelami. Z toho tenkrát vznikla Iusticia – takovej Wu Tang z Českých Budějovic. Byli tam kromě nás ještě Jürgen, Ramel a Fiasko. V týhle sestavě jsme udělali nějaký dema. Jürgen byl pro nás ale strašnej diktátor, tak jsem z toho s Otou nakonec vyklouzli. On tehdy tvrdil, že stačí jeden beatmaker a jeden MC, a tak si udělali svůj projekt Dizzastarr. Stejně jsme ale uvažovali o tom, že svoji kapelu s Pavlem (Pablo Diablo) uděláme, takže jsme ho lámat nemuseli. Bylo to jen o tom, se domluvit, jak to bude vypadat. Začal jsem tehdy makat, koupil jsem si komp na beaty a na tý chatě jsme vlastně řešili jen ten název. Na tý samý chatě jsme pak nahrávali naše první album. (smích)

Smířil se pak Jürgen s tím, že pro něj zbyla po čase jen role vašeho koncertního DJe?

Many:Dizzastarr měli z počátku větší slávu. Pavel pak šel na vojnu, proto na prvním vinylu rapuje ve skladbě „Čas zvednout úroveň“ Jürgen sám. Ještě je tam věc „Budvárek a joint“, která se nahrávala před Pablovo odchodem. Tenkrát jsme pár akcí odjeli spolu, protože Pavel řekl, že má ještě jednu kapelu. Zlomová akce ale byla myslím v Mělníku, kde z podesty udělali na schodišti pódium a tam si nás všimnul Affro. Nabídl nám, jestli nechceme hostovat na nějaký jeho polský kompilaci, což nějak nedopadlo. Nakonec z toho bylo Lyric Derby, kam nás pozval Patrick (P.A.Trick Records). Sice jsme se rozešli po hudební stránce, ale dál jsme byli kámoši a všechno se to tím tak nějak urovnalo…

A co vůbec dělá Jürgen dnes? Z povědomí veřejnosti už asi úplně vymizel…

Many:Naposledy jsem s ním mluvil po telefonu, když jsem sháněl starý instra. Myslím, že žije a fellí v Praze. Říkal, že nějaký beaty dělá, ale spíš tu modernu. On to vždy posouval směrem dopředu. Dokázal vše dobře odkopírovat a bral si z Ameriky to dobrý a spolu s tím se vyvíjel. Později dělal více experimentální věci a byl furt trošku dopředu.

Screw G, MC Jelínek a Pablo Diablo. Jak by šlo tyto tři pseudonymy od sebe co nejlépe odlišit?

Pablo Diablo:To je těžký říct. Pablo Diablo je projekt, Screw G byl na počátku nějakej MC z internátu zkoušející experimentální věci. MC Jelínek byl za Dizzastarr…

Many:Ty ale asi ani nevíš, že si Pavel nikdy přezdívku MC Jelínek nedal. Tu vymyslel Jürgen, protože Jürgen a Jelínek byli dvě J. Poprvé to použil na desce „Čas zvednout úroveň“ a myslím, že to s Pavlem ani nekonzultoval. V jedné skladbě před tím Pablo rapuje ještě …Screw G, pojď proti vysokýmu schodu, kdo je tady s kým, kdo je proti komu… No a Pavlovi už to tak zůstalo.

Many: Často si bereš slovo a celkově budíš dojem „odpovědného vedoucího“. Je to přirozená funkce a nutí tě občas kluky do něčeho tlačit, aby nebyli takovými zewly?

Pes na ně nejsem, ale občas jsem jim musel připomenout, že musíme na tomhle a tomhle dělat. Zewlové jsme už dneska všichni a už to nějak nehrotíme. Dřív bylo pravidlo třeba před koncertem moc nechlastat, protože to pak byl velkej punk…

Only O: V posledním klipu jsi měl opět kamennou tvář a často se straníš být v popředí a hovořit či ukazovat emoce. Jsi takový i normálně nebo jsi mimo kamery a fanoušky bavičem?

Já jsem většinou bavičem po flašce vodky. (smích) A jelikož nemůžeme před koncertem díky Manyho pravidlu pít, tak mám takovou kamennou tvář. A taky furt řídím, tak se mi nediv, že pak lidi nebavim…

A kterým momentem si parťáky v kapele třeba za ty roky nejvíce rozesmál?

To bylo….jo, když jsem dostal ledvinovou koliku. To bylo tenkrát na koncertě v Kutný Hoře. Mě si tam nechali v nemocnici a kluky jsem tím dost pobavil, protože Many musel pak spálenej řídit domů.

Vraťme se ale do současnosti. Máme rok 2017 a veřejnost je zaskočena vašim návratem do hry. O práci na desce jsme se bavili již před rokem, možná dříve. To byla práce tak náročná nebo jste tomu nechali volný průběh?

Only O:Nejtěžší bylo vlastě vymyslet koncept té desky. Nechtěli jsme každou písničku jinou, ale udělat z toho příběh. Dost času nám zabralo, než jsme přišli na to, kdo bude mít jakou roli. A pak taky k tomu sestavit scénář. Pak vymýšlíš svou sloku, nahráváš jednou za čtrnáct dní v sobotu, tak ono se to posčítá…

Kdo byl tedy tím hlavním scénáristou, kdo tomu příběhu položil stavební kámen? Vznikal scénář za pochodu nebo bylo předem jasné, kam to bude směřovat?

Only O: Asi všichni stejnou měrou. Věděli jsme pak, jak by to mělo asi vypadat. Pavel nakreslil hezkou mapku, podle které jsme to pak dávali dohromady. Vypadalo to jako taková stolní hra. (smích)

To město, které tam popisujete, nese název Ráj. Byl vám třeba inspirací Lišov, který je vaší domácí baštou?

Pablo Diablo:Ráj je fiktivní město a nemá s Lišovem nic společného. Jde o ty tři postavy, které se dle scénáře mají do toho města dostat a prožít svůj příběh. Jeden si tam najde ženskou a požádá ji o ruku, druhému se tam narodí holčička a třetí tam jede za prací.

Only O:Lišov pro mě osobně rájem není, ale žije se tu krásně. Nikam pryč bych se asi nestěhoval, pokud by mě nějaké okolnosti nedonutily.

Many:Ten ráj je jen takový synonymum cíle cesty. Ta deska je na jednu stranu autobiografická, ale je tam i fikce. Název města jsme dlouho řešili a Pavlovi se Ráj moc nelíbil.

Pablo Diablo:Chceme teď ještě nějaký věci dodělat. Ono by to bylo celý rozšířenější, ale tady je to svázaný tím scénářem. Deska mohla mít hodinu a patnáct minut, nakonec má nějakejch suchejch devětačtyřicet minut. Připravuje se EP ze zbylých věcí, co se nehodily k „Cestě“, takže můžeš čekat nějaký další materiál. Bylo toho hodně, i instrumentů a textů jsme měli hodně, takže bylo z čeho vybírat.

Nakousli jste budoucnost. Co nás tedy čeká a jaké máte v hudbě další sólové ambice?

Many:Správně by teď mělo přijít sólo Oty, ale jelikož podniká a má malýho kluka, tak nevím no…

Only  O:Já si řekl, že si ho do čtyřicítky natočím. Mám už jen dva roky. (smích)

Many:Jak už nakousl Pavel…uděláme asi bonusové EP, ale kdy to bude, netuším. Teď bude blázinec s tou novou deskou. De Zrechts mělo po každé desce pauzu, ale dělat bude dál.

Vraťme se ještě k tomu příběhu, který začíná společnou jízdou v autě. Hosty ale deska téměř žádné neobsahuje. Znamená to, že kdybych tam u silnice stopoval, tak byste mě nevzali?

Only O:(smích) …no možná, kdybys byl holka se čtyřkama kozama, tak možná jo…

Nebojíš se, že ten rozhovor bude číst manželka?

(hromadný smích)

Only O:Tohle tam nedávej… (smích)

Pablo Diablo:Tohle už dělal v době, když ještě manželku ani neměl…

Many:Víš, že jsme na ty hosty nikdy moc nebyli. Tohle bylo tak osobní, že by tam nikdo další neseděl.

A kontakt s posluchači? Dnes se vše řeší přes sociální sítě a pravdou je, že vy na nich aktivní téměř nejste. Nebojíte se, že by se ta hudba mohla dostat k více lidem?

Many:V tom je možná náš největší problém. Propagaci jsme nikdy neuměli. Vždy jsme chtěli někoho sehnat, kdo by se nám o postaral. Na tom celém to v dnešní době asi stojí a padá. Po těch letech už ale taky nemáš chuť to tlačit někde mezi lidi. Víme, že je to chyba, proto jsme oslovili toho Pepka, (Idea) který to prožene svými kanály. Třeba Pavel nemá ani internet… (smích)

A koncerty? Na akce chodí hodně mladí, kteří už vás neznají, a staré pardály do klubu asi už moc nenaženete. Budete obrážet republiku?

Many:Na tour bych to neviděl, ale chceme řešit s Pepkem, že bychom s nimi odjeli pár koncertů. Když se nám lidi ozvou, tak určitě rádi přijedeme někam zahrát. Nám to vyhovuje, tak jak to je. Neláká nás každý víkend někde jezdit. Na to už jsme asi starý. Koncerty nás vždycky bavily, ale toho času je stále míň a míň a všeho moc škodí. Nechceme se vláčet přes celou republiku na akci pro dvacet lidí, kteří na tebe budou ještě třeba pískat. To budu raději doma s rodinou…

Jaké jsou dnes vaše sympatie k lokálnímu budějovickému moku a bylinkám na kouření?

Pablo Diablo:Já na tom pracuju furt stejně, někdy i přidávám, někdy i ubírám. Ale v rytmu se držím… (smích)

Only O:Jelikož jsem řidič a auto potřebuju ke svému povolání, tak jsem se „zeleným“ už trošku přestal. Piva si dám tak tři malý, a to mi stačí…

Many:Já mám pivo rád. Provázelo nás tak nějak od začátku a asi s ním nikdy nepřestanu. Se zeleným postupem času zvolnili všichni. Ne, že bychom se tomu úplně bránili, ale už to není takový, jaký to dřív bývalo… a asi je to dobře (smích)

Pokud máš zájem o novou desku De Zrechts, můžeš ji koupit ZDE