Sdílej
Vybavuje se vám hluboký hlas publicisty Miloše Čermáka, jenž má pravidelné sloupky v reflexu, a který svého času vedl v České televizi s kolegou Šímou pořad „Zavináč? Jestliže ne, hlasové dispozice bývalé slávistické jedničky a současné tottenhameské dvojky, brankáře Radka Černého, už ovšem patrně znáte. Dnešní mini portrét se ponese v duchu jednoho z leaderů rapové scény u našich západních sousedů, který disponuje hlasem, jenž by se s trochou nadsázky dal označit za směsici výše zmíněného dua. Možná i proto se D-Flame, a to nejen díky svým jamajským kořenům, věnuje také reggae. Ale nepředbíhejme. Daniel Kretschmar, jak zní jeho vlastní jméno, se narodil 19. září roku 1971 ve Frankfurtu. Již od útlého dětství to neměl vůbec jednoduché, jelikož se byl nucen díky barvě pleti pravidelně potkávat s rasismem, což mu na sebevědomí samozřejmě v žádném případě nepřidalo. Poslech jamajského reggae s americkou soul music a četba životních příběhů ikon jako Muhammad Ali či Malcolm X formovaly jeho náhled na život. Na začátku osmdesátých let se díky legendární skladbě „Rapper´s Delight“ od Sugarhill Gang dostal k hip hopu, jímž byl uchvácen natolik, že netrvalo dlouho a myšlenky na aktivní zapojení do kultury čtyř elementů přišly velmi záhy. V polovině 80. let se Německem po kultovním snímku „Wild Style“ přehnala breakdance vlna a tehdy náctiletý Daniel samo sebou neodolal. Nicméně s příbývajícími roky došlo v jeho žebříčku priorit ke změně a brejk na čelní pozici vystřídal rap. Několik let piloval své lyrické skills pod záštitou frankfurtského undergroundu, což mu nakonec přineslo podporu Rebela X z Black Angels, který nad ním držel ochrannou ruku. Svůj účel to zřejmě splnilo, jelikož byl v roce 1991 vyhlášen jako nejlepší rapper města. Kredit tedy postupně rostl a D-Flame dokonce posílil kádr dvou frankfurtských skupin, jmenovitě Foreign Accent a Asiatic Warriors. Kromě něj za tyto týmy kupříkladu „kopali“ Azad a.k.a. Azanin, Combad, nebo A-Bomb. Ovšem dlouho jim stejný dres nevoněl, prvním a zároveň posledním výsledkem jejich společné práce se stalo EP nazvané „Told Ya“ a v roce 1994 se skupina rozpadla. Ještě ten samý rok si Flame odjel „vyčistit hlavu“ na Jamajku, kde si oblíbil místní regae a dancehall scénu natolik, že po návratu do rodného Německa začal spolupracovat s domácími reggae soundsystémy (Soundquake z Bielefeldu a proslulý kolínský Pow Pow Movement). Jeho první výraznější komerční úspěch se dostavil díky 12″ singlu „Heiss Wie Feuer“ (Horký jako oheň), který spáchal společně s deejayem jménem Stylewarz. V ´99 se Flame seznámil s rapperem a producentem Janem Eissfeldtem z Begginer, za jehož přispění se nedlouho poté upsal labelu Eimsbusch. První singl pod jejich křídly na sebe nenechal dlouho čekat a na světě byla – marihuanu opěvující – věc „Highsgeliebtes Gras“, kde mu na mikrofonu asistovala, dancehallové vody brázdící, MC Tolga. Brzy ho následoval i úspěšný mini výběr „Heisser“ (Žhavější) poskládaný z b-stran singů a remixů, díky němuž se dostal ještě více do podvědomí (nejen) rapových fans. Důkazem poté budiž společná šňůra se jmény jako Dynamite Deluxe či Ferris MC. Půda tedy byla připravena a dlouho očekávanému dlouhohrajícímu LP „Basstard“ už nestálo nic v cestě. Díky vyváženému mixu hip hopu a raggae byl jeho debut přijat vesměs pozitivně a určitě za to mohl i zdařilý tah s výběrem hostů, mezi nimiž například nechyběl Guru (!!), Elephant Man, Samy Deluxe, nebo právě Jan Eissfeldt, jenž byl ke slyšení ve druhém singlu „Sorry“. Někdy v té době se také rozhořel beef mezi ním a bývalým členem Asiatic Warriors, Azadem, kterému se nelíbil směr, jakým se hip hopová hudba v jejich zemi začala ubírat. V roce 2001 se Flame vydal na koncertní tour podpořit svého kamaráda Eissfeldta, jenž zrovna vydával reggae album (pilotní singl „Sie macht mich glucklich“ možná znáte). O pár měsíců později se jako jeden z nejvýraznějších členů jednorázového „anti-nazi“ projektu Brothers Keepers, v jehož řadách třeba byli i Xavier Naido, Afrob, Torch, Samy Deluxe a další, podepsal pod hněv napadající německou kulturu. To, že jejich práce „Lighkultur“ dopadla na úrodnou půdu a měla smysl, dokazoval mimořádně úspěšný hit „Adriano“, který rotoval v nejvyšších obrátkách ještě několik měsíců. O rok později, v roce ´02 se Flame dočkal vydání autobiografického alba, jež dostalo název „Daniel X – Eine deutsche Geschichte“. I když ho část veřejnosti díky rapperovým názorům nepřijala a jeho prodeje tedy nedosáhly bůhvíjak závratných výšin, kritika ho označila za vyspělejší počin než jeho předchůdce „Basstard“. Během další tour po velkých městěch Německa započal Flame, jehož můžete mimochodem znát i z posse pecky „Four Fists part 2“ od KC Da Rokee či diss tracku „Fuck Tomekk“ od DJ Dessue, s přípravami na své další album, které se mělo, narozdíl od jeho čistě hip hopového předchůdce „Daniel X“, ubírat pouze v duchu dancehallu a reggae. Jak si majitel neuvěřitelně zvučného hlasu naplánoval, tak také dodržel a na sklonku ´03 se na pulty dostala deska „Unaufhaltsam“ (Nezastavitelný), jíž doprovodil singl „Stopp“. Příznivé recenzy a ohlasy desku katapultovaly až do hlavního proudu na mainstreamovou scénu a asi nebude kdovíjak překvapivé, že s nabídkami na koncertování se rázem roztrhl pytel. Jen dodám, že těžit z toho všeho začala i Flameova parta KP Crew, jež mu kryla záda při živáčích. Co se týče jeho sólových aktivit z poslední doby, ohledně novinek si jistý v kramflecích rozhodně nejsem. Jen vím, že nedávno přišlo se zářezem numero duo uskupení Brothers Keepers, jejichž cd „Am I M Brother´s Keeper?“ je na pultech teprve pár týdnů. Tolik tedy stručné shrnutí profesního života jednoho z nejmocnějších hlasů rapového světa, jehož známý a osobitý pokřik „aaaaooooooo“, kterým svého času začínal téměř každou svou skladbu, zaslechl snad každý, pro něhož rap nekončí za hranicemi jeho obce. Díky úderné flow a servítek si neberoucích rýmů, jejichž rozsah zahrnoval témata od politiky, přes rasismus, až po marihuanu, je multižánrový interpret D-Flame respektovaný i za hranicemi jeho domoviny.
Už jsi četl?
