Bordel – Generální úklid (2016; Ty Vole!?)

Inside Kru pamatuje dobře každý veterán tuzemských reprobeden, který před více jak deseti lety koštoval, co se vaří v matičce stověžaté. V ulicích metropole není nutné Saxe a jeho smečku asi dlouze představovat, ale léta hluboké nečinnosti nespasí pár singlů a zpráv v médiích, že se něco opět děje. Nové jméno je sice podmíněno symbiózou s živým bandem, ale probít se znovu na trh bude více než složité. V tomto bodě vidím největší problém Bordelu samotného i bez jejich debutového asfaltu. Tohle jméno potřebuje ukázat ramena, prodrat se a ukázat světu, že má co nabídnout. Já nepochybuju o tom, že má, ale obsah vinylu nám naznačil, že nic na sílu nechtějí a já se o to více bojím, že zajímavé dílo padne prachem jako před lety jejich mikrofony.

Na první pokus je to dobré, i když se na to čekalo více než dlouho. Vždyť již před dvěma roky bylo avizováno, že se něco rýsuje. Jenže kluci ořezávali pastelky tak dlouho, až byl hrot tak ostrý, že to šlo samo. Jak pak mám psát recenzi na dílo, které je pipláno do posledního puntíku, když jsem zvyklý hodnotit desky nahrané většinou za jedno odpoledne v pokoji u rodičů? Než však začnu rozebírat samotný obsah, chtěl bych kluky ještě trochu pokárat za samotný obal, neboť přední strana se mi zdá tak trochu suchá. Chápu, že všechny indicie vás nakonec navedou na správnou odpověď, co se skrývá uvnitř, ale čekal bych trochu více kreativity. Zvlášť proto, že obsah je dělaný s takovou láskou…

Stopa není dlouhá, má jen osm částí, ale o to lahodnější. Problém budu mít asi v tom, že od začátku do konce to trvá chvíli a krátce po dvacátém poslechu si už řeknete, že je nutné si pustit něco jiného. Tím ale zároveň dodávám, že tohle dílo není svázáno rokem 2016 a myslím, že ani za pět let mi nebude dělat problém ho opět vytáhnout na světlo. Já osobně tedy doufám, že tou dobou budou mít kluci na svém kontě i něco nového a nebudu se jich zase ptát, proč ty mikrofony opět leží bez hlesu. Baví mě pestrost té palety, kterou nemá na svědomí jen půlka s živými nástroji, ale i samotný rappeři, kteří zajímavě pracují s možnostmi svého hlasu a pohupují se na linkách. Není to monotónní i díky tomu, že Bordel koketuje s žánry za hranicemi klasického rapového konzumenta.

Obsahem se k nám nedostalo nic nového, revolučního nebo zásadního, ale způsob podání mi nevadí. U skladby „Tereza“ jsem si například připomněl skladbu od AMO „Ex“ o svých bejvalkách. Z počátku jsem si musel zvyknout i na rockový háv tracku „Generální úklid“, který mi v refrénu snad připomíná i Tři Sestry. Možná škoda, že se k nám nakonec nedostalo více skladeb, neboť osmička je velmi brzy oposlouchaná. Jediný host v podání Deadly Hunta je příjemné zpestření, která skvěle pasuje do nálady skladby „Slyšel jsi dobře“.

Bordel nám servíroval vymazleného kloučka, který se jako každé dítě učí od okolí, aby mohl v nastaveném režimu fungovat. Ten prcek ukázal potenciál, sakra velkej potenciál a záleží jen na něm, jak se životem otrká. Je nutné k tomu přistoupit zodpovědně a každý krůček bedlivě sledovat. Nelze usnout zase na pět let v brlohu, nebo se vytratí v moři ostatní releasů. Za sebe mohu konstatovat, že debutový vinyl se povedl a funguje, přestože nic revolučního nenabídl. Tak trochu věřím, že se jednalo o koketování s přesvědčením, zda to bude vůbec fungovat a jeho mladší bratříček už bude zase o mílový skok lepší.

6,5/10