Je Hip Hop špatný?

Na jedné univerzitě v Birminghamu se možná trochu nudili, když je napadlo sledovat, jak působí rapové videoklipy na mladé afro-američanky. Více jak rok pak pozorovali a monitorovali chování 522 “ebenových” dívek ve věku mezi 14 a 18 lety, všechny s většími sklony k nebezpečnému a násilnému chování (12 % již bylo někdy zatčeno a 44 % se přiznalo k užívání drog). Zjistili, že ty, které se ve sledované skupině věnovaly rapovým videoklipům více, bývaly častěji zatýkány, měly více sexuálních partnerů a zneužívaly alkohol a jiné drogy více než jejich vrstevnice. Při vyvozování závěrů vědci samozřejmě vzali v úvahu další faktory, které mohli chování dívek ovlivnit. Jako třeba věk, rodina, zaměstnanost dívky a míra rodičovské kontroly. Autorka knihy “Rap Music and Street Consciousness” Cheryl L. Keyes, jim přesto oponuje. Domnívá se, že zaměřením se pouze na to, jakou hudbu děvčata poslouchají, je ignorována řada jiných podstatných faktorů. Podle ní to není pouze vlivem rapové hudby, jde o složitější jev dospívání mladých v současné Americe. Jak se říká, na každém šprochu, pravdy trochu. Já osobně se přikláním k názoru, že to, co často vídáme v telce na nás vliv má, ale vinit samotnou hudbu nelze. Komerční Hip Hop je dnes prakticky nejvlivnějším a nejrozšířenějším hudebním stylem na světě. Mainstreamové klipy mají tolik diváků, že by skoro po celé zeměkouli, vezme-li závěry studie do úvahy, musely běhat miliony dosti agresivních, zkouřených a nadržených holek. A přinejmenším stejně tolik mladejch kluků v podobném rozpoložení. Což, řekl bych, se neděje. Hip Hop je celek, který svým způsobem vznikal jako reakce na násilí a útlak. Breakdancing ve svých počátcích přilákal mnoho youngsters, kteří pochopili, že nemá cenu nechat se zmrzačit nebo zabít v bojích s noži a pistolemi, když stejně tak mohou zocelit své tělo a porážet jiné skrze tanec. Rappin‘ v sobě stále ještě nese spoustu myšlenek z občanských hnutí za svobody a práva jedince. I když potagovat čertsve natřenou nebo krásnou budovu mi připadá jako čirá blbost či dokonce zrůdnost, myslím si, že pořád je lepší, když někdo dlouhé hodiny vytváří nějaký ten wildstyle či charakter, než aby se o kus vedle zfetovával nebo se celý den jen tak poflakoval… Hip Hop je filozofie, je to druh života. Kultura, která se snaží vyhnout se násilí, pomoci jedinci najít sám sebe a říci „Toto jsem já!“. Neexistují však pouze lidé, kteří se snaží okolnímu světu své myšlenky a cítění jen představit. Někteří pochopili, že se touto cestou dá hodně vydělat. Hlavně na tom, co lidé chtějí slyšet a vidět (nebo je přesvědčíte, že chtějí). Bohužel, většinu lidí nezajímá vaše vidění světa a vaše duchaplné texty. A o tom to je – o lidech, o nás samých. Můžete poslouchat a koukat na cokoli, záleží pouze na tom, jak si to přeberete a co si z toho vezmete. Zdá se mi, že výše zmíněný výzkum možná opravdu něco zanedbal. Je to náš způsob myšlení, náš temperament a všemožné návyky, které veškeré přicházející informace přizpůsobí obrazu svému. Ne, Hip Hop není špatný! Špatní jsou pouze někteří lidé, kteří se s ním setkávají nebo jím žijí.