Daz Dillinger vytvořil pokračování svého klasického debutu, který se opravdu blíží originálu

„Retaliation, Revenge and Get Back“ od Daz Dillingera při jeho vydání v roce 1998 nesklidilo moc ovací, protože bylo vytvořeno v ošemetném období, krátce po smrti 2Paca, kdy svět zanevřel na Death Row a tak trochu i na gangsta rap obecně a dal přednost Diddyho „jiggy“ stylu.

Daz se tehdy stal zrovna výkonným hlavounem Death Row, protože nezbyl žádný jiný producent, kdo by se toho ujmul, ale po neúspěchu svého debutu prchl z Death Row taky, jako jeden z posledních. Nicméně jeho debut vyzrál s časem jako víno a dnes se považuje za klasiku. Je to jiný album než debut Dogg Pound: “Dogg Food” (jehož pokračování se mimo jiné chystá na letošek taky), víc laid back, víc prosluněné a prokouřené. Taky jsem se svého času nakouřil dost trávy u poslechu tohohle specifického nosiče. A jak už to tak s klasiky bývá, ne vždy se podaří navázat.

Posledním důkazem budiž album „Missionary“ od Dreho, který se spolu se Snoopem pokusili navodit zpět kouzlo Dogystylu, ale úplně marně. Zopakovat svojí tradiční formuli je někdy náročné. Rapový historik Jayquan na svém Youtube kanále „The Foundation“ říká, že věří, že existují období u hip-hopových tvůrců, ve kterém se jim daří zachytávát jiskření kreativní energie a z těch vykřesat nadčasové klasiky a potom už se jim to znovu nemusí podařit, i kdyby sebevíc chtěli. V historii rapu je takových důkazů hodně.

Část hudebníků se dříve nebo později snaží navázat na svojí klasiku tím, že nové album pojmenuje stejně a přidá dvojku. Výsledek pak i tak zní, že nejde o nic víc, než nové album maskující se za návrat ke klasice.

Zdá se, že se ale Dazovi podařilo prolomit toto pravidlo. Jeho nejnovější pokračování “RRGB2” nemá jen podobný obal a stejný název, ale i zvukově je nejblíž originálu, jak to v roce 2025 jen jde. Nebýt několika trapovějších věcí, pro něž má Daz slabost už z dob rozmachu crunku v roce 2005, tak by šlo o totální g-funk opus. Což je co říct, protože typický g-funk zvuk dnes už nedělají ani jeho stěžejní představitelé a otci zakladatelé. Výjimku tvoří snad jen Above the Law a pár dalších.

Daz přináší g-funk beaty, jak kdyby mu vypadly z Death Row šuplíku té doby. Což může být i do jisté míry pravda, protože album vychází opět na znovuobnoveném Death Row Records, které nyní patří jeho bratranci Snoopovi. Ten otevřel stavidla dokonce natolik, že se na albu objevují i nebožtíci Prince Ital Joe a Big Syke, se svými slokami z trezoru a doplňují tak atmosféru alba připomínající éru Death Row. No a hosti Soopafly, Kurupt, RBX, Lil C-Style celý tento kolorit doplňují. Pusťte si na ukázku single “We Came To Play” a pochopíte, o čem je řeč, toto je esence čistého West coast g-funku v roce 2025.