Dame – Frídom (2023; DMS Records)

Múza chodí od dveří ke dveřím, ale u každého prahu zanechá různou dávku sebe sama. Odráží se to pak na aktivitě navštívených, ale i kvalitě jejich prezentovaného díla. Někdo její absenci nahrazuje neustálým se opakováním veřejnosti, aby nezapomněli, že existuje. Někdo se o slovo přihlásí sporadicky, třeba jednou za pět let a sklidí ovace ve stoje. Ale jsou tu i tací, kterým početná diskografie zřejmě neuškodí, neboť do nich múza napumpovala hutnou dávku inspirace. Samozřejmě by to nešlo ani bez talentu, ale dnes už můžeme reagovat zástupy technicky zdatných rapperů, kteří jsou však jak tělo bez duše, schránka bez názoru, balvan bez charisma. A dovolíme si tvrdit, že Dame mezi ně zřejmě nikdy patřit nebude.

K recenzi této desky se vracím s lehkým odstupem, tedy vlastně rok vydání. Na vině byl vlastně holý fakt, že se mi tento release vryl pod kůži svou přirozeností, že jsem si vnitřně častokrát říkal, že musím ještě chvíli počkat, až pocity uzrají. Během té doby jedna třetina DMS vydala deluxe verzi pnou přizvaných hostů a ta nadšenost opadla. Nemohu se zbavit dojmu, že „Frídom“ funguje geniálně jen ve chvíli, kdy nevykazuje rušivé elementy v podobě jiných hlasů či myšlenkových pochodů.

Známe tu verzi příběhu o DMS, kdy Separ byl tím tahounem, díky kterému Dame vlastně u rapu setrval. Separ je tváří, která prodává, poutá pozornost. Ale již dlouhé roky se nemohu ubránit dojmu, že co do kreativity bylo naděleno více Damemu. Možná škoda, že se v něm sólo ambice probudily až v roce 2017, na druhou stranu ještě neřekl poslední slovo a stále má hlad. Kreativní nejen za mikrofonem, ale i u MPC. Třetí oficiální deska „Frídom“ reflektuje nejen jeho kariérní posun, ale i ten životní. Vydáno jako dárek pro syna, oslava nového životu, ale i celkem tučná porce myšlenek, které mají hlavu a patu.

Možná, že Dame skutečně posledních dvacet let nestárne, jak na posledním sólu zmiňuje, ale myšlenkově zraje jako víno. Vnímám tam vyzrálého jedince, který si pevně stanovil své priority a hodnoty a nemá potřebu od nich uhýbat stranou. Není to vypočítavost, není to kalkul, jen jednoduché počty, že bez práce nejsou koláče, a když někdo vykáže práci, logicky za ní ty koláče chce, neboť bez koláčů není motivace. Nejsou to ani sólové ambice, Dame se možná ani nikdy nechtěl trhnout a operovat výhradně na svou pěst. Cítím v něm tu loajalitu, ať už jde o DMS či o rodinu.

Nyní už k disku „Frídom“, který reflektuje postavení DMS na slovenské rapové mapě. Dokonce samo o sobě povznáší tuto značku ještě o schod výše. Je to díky skvělé obsahové stránce, která nabídne své i posluchačům, kteří nehledají v hudbě jen uvolnění a odreagování. V symbióze s nemalou hudební kvalitou, od hudební podkresů po melodickou flow, ze které cákají emoce. A nezapomínejme na netradiční koncept, kterým je toto dvojalbum okořeněno.

Nemám pochyb o tom, že Dame u hudby přemýšlí. Nikoliv pod rouškou kalkulu, ale apelu, aby odkaz po něm byl hmatatelný i s odstupem času a neubralo mu to na kráse. I proto přichází tato recenze s ročním odstupem, neboť bylo třeba si tuto domněnku ověřit. „Frídom“ je skvělá deska, která kloubí kořeny s novými prvky…vlk se nažere a koza zůstane celá, všechny tábory spokojené a autor může být po zásluze hrdý na výsledek. A nepochybujeme, že za dekádu či dvě to ocení i jeho syn, kterému Dame věnuje na disku jednu skladbu.

9/10

Originál alba „Frídom“ si můžeš pořídit na shopu RukaHore.sk.