Sdílej
Doby, kdy Francie působila pro zbytek Evropy jako přístav rapu, který sem doplul zpoza velké louže, jsou už nenávratně pryč, což však neznamená, že pod Eiffelovkou ztratily tamní značky lesk. Díky silnému zastoupení generaci, která vyrostla z dětí migrantů, se mohou v zemi galského kohouta pochlubit zajímavou pestrostí, strikcí i exotikou. A některá jména vyčnívají mezi ostatními, patří mezi ně nepochybně i Tovaritch.
Jeho civilní jméno je Yuri Mikhailov, narodil se ruskému otci a francouzsko-polské matce. Do Francie se dostal v pěti letech a s rodinou se usadil na pařížském předměstí Saint-Denis. Během dospívání si začal osvojovat rapové řemeslo a po několika pokusech v rámci kolektivu se vydal na vlastní cestu.
Miluje bojové sporty a několik z nich sám praktikuje, což se odráží i v jeho tvorbě. V ní je patrná také hrdost ke svému původu. V jeho logu bychom mohli spatřit hlavu medvěda a Kreml. Na těle má celou řadu tetování, od matrjošky, po ruský erb či srp a kladivo. Do Moskvy se rád vrací za známými a má také svou vlastní oděvní značku s kolekcemi jako „Bratan“, „Soviet“ či „CCCP“.
V Rusku uspořádal několik koncertů a několik tamních umělců pozval i na své projekty. V kuloárech se proslýchá, že je v kontaktu s ruskou mafií. Asi na tom něco bude, neboť byl na fotkách několikrát zachycen s některými jejími členy.
Jako celá řada francouzských rapperů i on začal skrze sérii singlů a mixtapů, později přidal do hry i regulérní album „Mikhailov“. Vyšlo loni a sklízelo úspěchy, stejně jako dvě EP během letošního roku. V květnu to byla „Baba Yaga“, v prosinci pak „Systema“.
Ve své tvorbě rád demonstruje podporu velké komunity krajanů ve Francii, Německu i Polsku. Ostatně se to odráží i ve výběru hostů, síly spojil v Polsku například s Paluchem či Malikem Montanou, v Německu pak s Olexeshem či LX z 187 Strassenbande.
Jeho texty se nevyhýbají ani společnosti a politice. Prosazuje hodnoty tolerance, ale mladým zároveň hlásí, že by se měli raději vydat cestou sportu než drog a alkoholu. Nerad dělá rozdíly na úkor původu, proto otevřeně hovoří o tom, že by si Evropané, Afričané a Arabové k sobě měli najít společnou cestu.
Tolerance však končí tam, kde začíná téma LGBT a práva žen. V tom je dosti konzervativní, za což si už vysloužil nemalou kritiku. Částečně to kompenzoval svými vyjádřeními na protesty ve Francii, kdy hlásil, že násilí plodí jen násilí a revoluce, tedy boj proti zlu zlem, není řešení. Lhostejné mu ale není ani policejní násilí a korupce v médiích.
Tracklist:
01) Albator
02) 240
03) Point G
04) GT3
05) Rottweiler
Už jsi četl?
