hledat

Tags:

Věk je jenom číslo a člověk je tak starej, jak se cejtí, hlásí Filip Konvalinka o svém debutovém startu

Sdílej

Asi bychom na české rapové scéně hledali jen stěží tvář, od které se sólový projekt očekával tak dlouho jako od Efka z jihlavské partičky PIO Squad. Možná snad od jeho parťáka, který na něm ale také maká, jen není jasné, kdy prorazí cílovou pásku. Filip Konvalinka do toho práskl v téhle bandě jako první a nabídl na jaře roku 2020 desku údernou, silnou a disponující zajímavou obsahovou stránkou. Ještě pár měsíců do Silvestra zbývá, ale letos by mohly být releasy poměřovány právě s „Buldokem“, který svým štěkotem může nalákat i posluchače, kteří již žánr nesledují aktivně. Filip Konvalinka začíná novou etapu, ale se zkušenostmi, jež by mu kde kdo na startu mohl závidět.

Není tomu zase tak dlouho, co PIO v Jihlavě oslavilo dvacet let své existence. Když se nad tím zamyslíš, nepřijde ti pak o to více, že už jsi starý kmet? Strejda Filí může vzpomínat, rekapitulovat, ale i školit…

Kus to je, ale nepřijde mi až tak dlouhej. Public Enemy začali v roce, kdy jsem se narodil, 1982, a jsou stále aktivní a relevantní. Věk je jenom číslo a člověk je tak starej, jak se cejtí, ne? Já ve svých pomalu čtyřiceti začínám od nuly sólově. Je to ale začátek trochu jinýho druhu. Mám za sebou hodně zkušeností, který můžu využít a můžu je předávat dál.

Přesto některé skladby nezestárly a lidi je stále pamatují. Je to pro tebe vizitkou, že jste odvedli dobrou práci a nevykazujete materiály, na které si za dva roky nikdo už nevzpomene?

U některých pecek to tak cejtím, třeba Bez tebe bude v klubu makat kdykoli a kdykoli tu sloku dám, tak to bude v ten danej moment platit. Nemám ten druh myšlení, že co je “starý”, je špatný, a neřídím se heslem “všechno ve jménu progresu”. Naopak. Tím, že hraješ třeba 15-20 let starý věci do tebe v ten moment vstupuje ohromná síla těch let, a ty se nadechneš a pouštíš ji ven jako drak. Já to vidím spíš jako plus. Do toho děláš nový věci, zpracováváš nový nápady a podněty, celý se to kumuluje a ovlivňuje, a jde to dopředu.

Jak složité je dnes nahrát desku bez sponzorů? Probíhalo nějaké šetření a sčítání úspor? Výsledek jsi označil za materiál, který stojí pevně na všech čtyřech. Je tedy Filip tím buldokem, psem, který štěká, ale i kouše? Je těžké si udržet stejný hlad po tolika letech?

Mám konexe a vím, komu se ozvat. Od začátku je to můj sólo projekt, jsem v něm jako organizační princip, který to drží všechno pohromadě, jsem buldočí alfa i omega. Jakmile funguji, tak fungujou i ti, kdo mi s tím pomáhali, jakmile stagnuju, nic se neděje. Pozval jsem do toho lidi, se kterejma nějak organicky souzním a vnitřně cejtím, že k tomu z vícero důvodů můžou mít blízko. Když jsem jim pouštěl dema, cejtili ten potenciál a bylo. Hlad není podle mě úplně stejný. Není to hlad mladého štěněte, který chce něco pro sebe dobývat, je to hlad, který se chce nakrmit sjednocením. Nesedí mi strohý profesionalismus dnešní doby, kdy každej má tu svoji krabici nebo bublinu a udržuje jen správně nastavené vztahy ve stylu “takhle se to má dělat” a dál nic. Já jdu vnitřkem, bránicí nebo břichem, střevama, a jdu do hloubky, pod povrch. Co se týká úspor, dal jsem do toho tolik, abych neohrozil moji rodinu.

O realizaci tvého debutu se hovořilo delší dobu a o hlad z řad fans nebyla nouze. Není škoda, že ta chvíle nepřišla dřív? Po tolika letech ve hře jsi mohl mít přeci jen tučnější diskografii…

Není to škoda. Proč bych měl řešit, že to mohlo přijít dřív, mohlo to taky přijít později a teď bych mohl lamentovat, že je škoda, že to tady ještě není. Buldok přichází přesně v tu chvíli, kdy má a je to.

Přitom před pár lety jsme dělali rozhovor na Hip Hop Kempu a ostatní členové PIO tě označili za dříče, hnací motor týmu. Také Regie při tvorbě společné věci na jeho mixtape chválil tvou profesionalitu a kreativitu ve studiu… Chyběla tedy motivace, čas, anebo jsi shledal, že jsou priority jinde?

Jsem pilnej, jinak nevím, kam ta otázka směřuje. Nikde nic nechybělo, nechybí, je tam přesně tolik tracků, kolik jich tam je, nahrával jsem to tak dlouho, jak jsem chtěl a klipů bude ještě tolik, kolik jich natočím. Času máme všichni stejně, ten taky nechyběl. Já ho využívám k celý řadě věcí, na prvním místě jsou rodina, hudba a škola, učím naplno na gymnáziu v Jihlavě a mám každej den v ruce 100 mladých lidi, který se mám nějak pokusit poslat dál do života, a co ti budu povídat, zavření skol a přechod na digitalizaci ze dne na den je slušný tempo. Jsem busy.

Když jsi nakousl tu učitelskou profesi… Může se taková přestávka v docházce u nich neblaze projevit na pozdějších výsledcích nebo k tomu přistupují zodpovědně? Registruješ mezi nimi i své fanoušky? Znají tvou tvorbu?

Komunikujeme online. Jsou skvělí, pustili se do toho a jedou. Otázka výsledků není teď na místě, na to je ještě brzo. A ano, cejtím z nich, že vnímají tu hudbu, sdílejí to, komentují a znají. Spousta z nich byla třeba na akci 20 let PIO. Jsou v letech, kdy jsme my začínali. (smích) Teď tam stojí a paří na o dvacet a víc let starší macky. Snad je to i baví a něco jim to říká.

Aktuální situace ti, stejně jako ostatním umělcům moc nepřeje, neboť vlivem karantény jsou stopnuté všechny společenské akce. Vidíš v tom aspoň pozitivum třeba v tom, že je čas na to, aby si lidi ten materiál řádně najeli?

Věřím, že jo. Já to měl „naplánovaný” přesně na virus, abych tak řekl. V pondělí jsme taky odlítali s rodinou na Tenerife a užili si jeden den pohody. V úterý se to rozjelo a začal neúprosnej bombardment zpráv. Když jsme se vrátili, řešil jsem otázku, jestli to odložit, nebo ne. Rozhodl jsem se, že ne, že jedu podle plánu. Jméno Filip Konvalinka jede prakticky od nuly, není co ztratit. Navíc hudba a umění vůbec jsou ve stavu nouze naprosto esenciální záležitostí pro přežití a zachování zdravého rozumu a dobrý nálady. Jestli budou koncerty? Dřív nebo později určitě a možná dojde i na nějakej Buldok live stream.

Kdyby nebylo beatů Maryse, napadá tě ještě nějaký producent, se kterým bys do toho takto šel? Přijal by třeba J Kid tuhle výzvu?

Marys mi sedl už beatem na Stromy v bouři a od začátku jsem do toho šel s ním. Myslím, že jsem mu s tím nápadem udělat celou desku s ním, volal v den, kdy Stromy vyšly, nebo úplně těsně kolem. Buldok je projekt s Marysem. S nikým jiným bych do něj nešel. Jinej projekt budu řešit s jiným beatmakerem, a zase s jedním. Strašně mi to vyhovovalo řešit to jen ve vztahu jeden MC, jeden beatmaker. Je to někdy lehce na palici, ale důslednost je strašně důležitá, takže když mas chutě utéct jinam, tak to neuděláš a dotáhneš to do konce. J.Kid rozhodně, dělá hodně tvrdý a originální věci.

Debut otevíráš skladbou, která by mohla dle úvodních bars připomínat legendární „Dokument Orionek“ od Oriona. Nenapadlo tě tohle přirovnání již při jejím vzniku?

Nenapadlo. Znám i knihy nebo filmy co začínají “narodil jsem se”. Je to úvodní track mýho prvního sóla, říkám mu vítací, je to taková pozvánka do mýho světa. Začíná tam, kde jsem začal.

Oproti některým tvářím na scéně se ale v beatech pohupuješ přirozeně a spíše poukazuješ na obsahovou stránku. I proto vyšel výsledek pod tvým civilním jménem? Také zmiňuješ, že kdo tě do této doby neznal, tak asi už nepozná. Znamená to, že výsledek nemá sílu oslovit i mladé posluchače, kteří inklinují zatím k aktuálnějším tvářím? Neměl by pseudonym „Efko“ lepší dosah i u lidí, kteří rap už aktivně tolik nesledují?

Zrovna track Soyovey Sook je narvanej odkazy od začátku do konce. Celej rozhovor by mohl bejt jen o tý skladbě. Proto říkám, že koncept Buldoka je kontext. A myslím to tak, jak to říkám, zeptej se mě na jakejkoli bar a dostaneš kontext. Ta hláška, že mě neznaj, je narážkou na Big Boie, kterej ji používá na každý svoji desce jako maličkej leitmotiv, třeba ve skladbě Descending je to If ya dont know me by now, you will never know. Není to uzavírání se, je to otevírání se, znamená to „pojď za mnou teď hned a já ti dám svoje odpovědi, když budeš chtít.“ Nechci nikoho do ničeho nutit, nikomu nic na sílu vnucovat. Nechci se ani přetvařovat a schovávat, proto Filip Konvalinka. Efko je jinej mindset.

Mít na desce zbytek PIO bylo asi povinností, ale proč padla z ostatních tuzemských rapperů volba pouze na Refewa? Nebyl možností i Zverina, se kterým si svého času plánoval desku? Byl v plánu i někdo další, kdo třeba nedodal svou sloku ve stanoveném termínu, či jsi přehodnotil původní plány?

Refew kdysi přišel se svým homiem na Nákladové nádraží Žižkov na jednu akci, kde jsme hráli s PIO, tam jsme si poprvý plácli a od tý doby jsme nějak napojení. Ovládá to. Na Buldoka jsem chtěl hostů minimum. Nic víc teď k tomu neřeknu.

Jak složité bylo připravit dobrou půdu pro Matěje Homolu a Václava Neužila? Druhý jmenovaný se netají láskou k rapu, ale taktéž přiznal, že našel zalíbení i v aktuálních trendech a hráčích na scéně. Kolik jim bylo nabídnuto beatů, než kývli na tento? Vnímal jsi to jako experiment bourat pomyslné hranice žánru jako třeba před lety s Jarkem Nohavicou?

Nemám problém s fúzemi do jiných žánrů. Ano, beru to jako výzvu a experiment, udržet to tak, aby to neztratilo na autenticitě a zároveň dostalo tu novou dimenzi. Oběma jsem posílal právě tenhle jeden beat, nic víc. S Matějem jsem kdysi, kdysi, hodně kdysi, něco řešil, ale to se nedá ani v nejmenším považovat za předchůdce práce na tomhle tracku. Určitě to byla výzva i pro ně pro oba.

A co pro tebe bude největší úspěch spojený s deskou? Je to fakt, že byla nahrána a jsi s výsledkem spokojený, nebo pro tebe budou zadostiučiněním prodeje, zájem o ni či nějaké žánrové ocenění?

Za prodej budu moc rád, a budu taky hodně spokojenej, když si lidi pojedou ty sloky a refrény.  Úspěch bude, když se po jejím poslechu někdo rozhodne udělat trochu jinej krok, než byl do tý doby zvyklej, krok, kterej třeba už nějakou dobu zvažuje, ale zatím nenašel odhodlání. Krok, kterej mu / jí pomůže třeba rozjet podnikání a postaví ho / ji na vlastní nohy. Takovej krok může znamenat i to, že ta změna pak jako lusknutím prstu povede k tomu, že ten jeden někdo finančně bez problému klidně vykompenzuje celej náklad, kdyby si desku nekoupil vůbec nikdo. V dnešní době a pod vlivem aktuálních událostí v ještě větší míře platí, že musíme být připraveni na cokoli a nesmíme se bát příležitostí. Je to cesta do neznáma a v mým případě se jmenuje Buldok. Snad mi porozumíš.

Nelze se nezeptat, jak je na tom Eurodel, který sólo oficiálně avizoval dříve než ty. Vím o některých osobních problémech, ale můžeš prozradit, v jaké je fázi? Může ho tvá deska třeba vyhecovat, aby s prací víc pohnul?

Neprozradím.

RUKAHORE_SHOP_BANNER
Tagy:
Austy

Příslušník rapové policie od roku 2012 se slabostí pro rap ze všech koutů Evropy

  • 1