Psycho Rhyme – Rap bro (2024; Universal Music)

V záři reflektorů jej nezaměníte jako před lety na hřišti fotbalistu Marouane Fellainiho díky jeho účesu, ale za ty roky si již vydobyl na scéně jistý rukopis, díky kterému jej nemusíš vlastně ani vidět, ale stačí jen slyšet. Tuzemské přehrávače zásobuje poměrně často, ale pochybujeme, že si stanovil za cíl dohnat v počtu releasů redakčního kolegu Taa Quita. Už nějaký ten čas uplynul, co Psycho Rhyme kopal za stáj Blakkwood, už nějaký ten čas uplynul, co operuje na vlastní pěst. A teď tenhle pes z Frýdku-Místku štěká ve svém hoodu, aby dokázal sobě i republice, že rap z východu má svůj důvod a lesk.

Psycho Rhyme je zajímavým úkazem na mapě tuzemského rapu. O jeho technické zdatnosti nemůže být pochyb. Četnost projektů, ve kterých má namočené prsty, mu nevyrýsovala „Sixpack“ místo pupku, spíše zdokonalila rytmiku a umožnila více pracovat s hlasem i se slovy. Máme rok 2024 a z Psycha už dávno není ten neotrkaný nováček. Na druhou stranu tu pak máme věc jako „San Andreas“, kterou bych i přes velkou závislost na herním průmyslu jen pár let před třicítkou prostě nenapsal.

„Rap bro“ je jinak celkem vyzrálou deskou, syrovější, undergroundového rázu, která začíná autorovi stavět jisté mantinely, ale hlouček naslouchajících bude zase o to věrnější. Dá se také hovořit o tom osobnostním posunu, který jde ruku v ruce s věkem, což pomáhá vychovávat základnu, která roste s ním. Už to místy není takový ten punk, na druhou stranu je tu ale spousta rapu o rapu, což po obsahové stránce možná celkem rychle zevšední.

Možná až překvapivě mě stále více Psycho Rhyme baví víc skrze své beaty. Mají taktéž rukopis a šlapou, což v konečném součtu dělá sec sakra hodně ve spojení s rapem. Schopnost ušít si bubny sám sobě na míru a zároveň do nich vklínit schopnost poutat pozornost je velkým plusem. Jak jsem již zmiňoval „Rap bro“ není rozhodně trendovou záležitostí, je to trochu temnější hudební háv, na kterém se dá rozhodně dál stavět.

Nová deska Psycha Rhymea rozhodně stojí za vaši chvilku pozornosti, ačkoliv toto jméno možná máte již delší dobu mimo zorné pole. Psycho urazil od časů v Blakkwoodu zajímavou cestu, která se promítá i v jeho tvorbě. „Rap bro“ vsází na svou čistotu a zároveň špínu, neobklopuje se etablovanými značkami a přizvaní hosté mají svůj důvod.

I jejich přítomnost signalizuje, že Psycho už dávno nebude ohýbat trendy v pase, ale umím si představit, že časem se vymaní i tak trochu z té nálepky separátního hráče, neboť schopnosti má dostatečné, aby generoval přirozené spolupráce s profesními kolegy, kteří mají mezi posluchači zvučnější jméno. A je pak asi v konečném součtu jedno, zda se jedná o staré vlky nebo mladou krev.

7/10