Notorious B.I.G.

V dnešní rubrice Profily bych si v krátkosti dovolil posvítit na legendu, která se bohužel stihla dožít, podobně jako třeba jeho kolega z branže Big L, vydání pouze jednoho svého alba a jejíž smrt často bývá spojována v souvislosti se zesnulým 2Pacem Shakurem, nebo-li s tzv. vyřizováním účtů tehdejší Eastcoastové a Westcoastové scény. V dalších několika řádcíh se tedy pokusím nastínit a připomenout kariéru rappera známého pod jménem Notorious B.I.G. (+1997), který se , i když se již nedožil svých pětadvacátých narozenin a druhého alba ťukajícího na dveře, stačil za svého působení na scéně pořádně vrýt do srdcí kolegů a fandů po celém světě. Notorious B.I.G. aka Biggie Smalls aka Frank White (vlastním jménem ovšem Christopher G. L. Wallace) premiérově uzřel světlo světa 21. května 1972 v Brooklynu, kde také ve čtvrti Bedford Stuyvesant vyrůstal a trávil své dětství. Jeho matka se v minulosti nechala slyšet, že již jako škvrně mluvil a zpíval předtím, než se vůbec naučil chodit a také ve škole prý patřil mezi premianty (chtěl se živit jako grafik a nejednou řešil dilemata, zda-li něco svému snu obětovat, nebo jít ven za partou kamarádů, vedoucí jak jinak než typický život tehdejší černé n.y. mládeže). V 17-ti letech ho však ze školy vyhodili a náctiletý Big Chris (jak se mu tehdy v okolí přezdívalo) se dostal na ulici, kde také začal mimo jiné prodávat crack. Zde mu však pšenka dlouho nekvetla, poněvadž se právě díky prodeji drog dostal na devet měsíců za katr, kde měl dostatek času vše si v hlavě urovnat, aby mohl začít znovu. (V této souvislosti mi utkvěla jedna Biggieho proslulá věta “Buď prodáváš koks, nebo umíš házet na koš”, jenž tehdejší nevalnou pracovní situaci chudších vrstev plně vystihovala). Tak se také stalo a Biggie, vědom si svého talentu, se po dřívějších jakýs takých pokusech plně vrhl na rýmování a odstartoval spolupráci s lokálními formacemi jako The Old Gold Brothers nebo The Techniques, se kterými, samozřejmě ke své velké radosti, také prvně nakoukl do nahrávacího studia. Nedlouho poté zaujala jedna jeho nahrávka i známého deejaye, zvaného Mister Cee (jenž byl známý třeba spoluprácí s Big Daddy Kanem), který ji poslal do magazínu The Source, v němž v té době probíhala soutěž zaměřená na mladé vycházející hvězdy a talenty, ve které Biggie (se skladbou “Half-Steppin”) zvítězil. Tato událost Biggieho katapultovala do spárů Puff Daddyho (dnes známého pod jménem P. Diddy), který si ho upsáním na svůj vlastní label Bad Boy Records vzal pod svá křídla. V roce 1992 na sebe prvně upoutal pozornost společnou peckovicí s Mary J. Blige “What’s the 411?”, aby ještě fanoušky, před svým očekáváným albem, navnadil písní “Party And Bullshit”, vycházivší přibližně o rok později, která se nacházela na soundtracku filmu “Who’s The Man?”. Zmíněné debutové album na sebe nenechalo dlouho čekat a v září roku 1994,pod názvem “Ready To Die”, úspěšně atakovalo světové trhy, poněvadž již na konci roku bylo ověnšeno čtyřnásobnou platinou. Tohoto počinu, jež obsahoval výstávní šlágry typu singlových “Juicy”, “One More Chance” nebo “The What” (feat. Method Man), se nakonec prodalo dva miliony kopií a Biggie měl díky svému umu zaděláno na hvězdnou kariéru, jenž nabrala nový směr hned v následujícím roce, kdy se společně s Lil Kim a Lil Cease vrhl na projekt Junior M.A.F.I.A.. Do světa vypustili kousek “Conspiracy”, díky němuž pak započala sólová kariéra rapperky Lil Kim, kterážto se o rok později dokopala k debutu “Hardcore”, které se stalo zhlediska prodejnosti samozřejmě platinovým a parta kolem Biggieho slavila jeden úspěch za druhým. Dokazovalo to například několik úspěchů na výročních cenách Source Music Awards, kde si Biggie, na albu již používající jméno Notorious B.I.G., odnesl i cenu pro nejlepšího nováčka dané dekády a nezůstalo jen u toho, jelikož bodoval i v dalších anketách, jako Billboard Music Awards, či MTV Video Awards a jeho kredit na scéně neustále rostl. Notorious B.I.G., jinak velký obdivovatel Kool G. Rapa, N.W.A. nebo Slick Ricka, samozřejmě nebyl kdovíjakým svatouškem, což během své kariéry ostatně potvrdil hnedle několikrát. Ať už se jednalo o soudní spor s koncertním promotérem, jemuž Biggie při zrušení vystupení odmítl uhradit předem domluvenou finanční kompenzaci, nebo o útok baseballovou pálkou na dotírající lovce autogramů, z čehož měl nemalé pletky se zákonem jakbysmet. Rok 1996 pro něj také nezačal bůhvíjak optimisticky, poněvadž u něj policie při domovní prohlídce nalezla drogy a zbraně a taky další rána, tentokráte ovšem z branže umělecké, mu na klidu asi nepřidala. Mám tím na mysli pecku “Hit ‘Em Up” od “věčného” rivala 2Paca, (jenž už mimochodem v 94tém roce Puff Daddyho s Biggiem obvinil, že měli prsty v krádeži a střelbě na jeho osobu před new yorským nahrávacím studiem) jenž v ní dissoval Biggieho s tím, že si vzal na paškál i jeho “vztahy nevztahy” s Faith Evans, potažmo Lil Kim. V září stejného roku byl pak v Las Vegas 2Pac Shakur zastřelen a nepodložených spekulací, včeně případného zapletení partičky kolem Bad Boy Records, přibývalo jako hub po dešti. Na přelomu let 96-97 započal Biggie Smalls nahrávání svého druhého alba, a to i přes skutečnost, že v té době utrpěl vážnou dopravní nehodu, díky které byl dokonce nějaký čas upoután k invalidnímu vozíku. Bohužel se už nestihl dožít jeho vydání… Dne 9. března roku 1997 se Notorious B.I.G. spolu s Lil’ Ceasem vraceli do hotelu z předávání Soul Train Music Awards, pořádaných magazínem Vibe a při stání na červené před Petersenovým automobilovým muzeem v Los Angeles zastavil okolo 12:40, napravo od jejich chevroleta, další vůz, ze kterého vyšlo v zápětí několik střelných ran do míst, kde Biggie seděl. Ochranka ho poté ihned převezla do nedalekého zdravotního centra, kde však po půl hodině svým smrtelným zraněním nadobro podlehl a pro celý svět byla jeho smrt snad ještě větším šokem než ta 2Pacova. Veřejného pohřbu v Brooklynu se zúčastnilo několik tisíc lidí a nepodařilo se při něm tedy vyvarovat incidentům, jenž vyvrcholily následnými střety s policií a pár zatčeními. To soukromé rozloučení proběhlo, za účasti takových umělců jako Queen Latifah, Public Enemy či Naughty by Nature, kapánek důstojnějším způsobem a za zmínku stojí, že byl Biggie, jinak oblečený do bílého obleku s kloboukem, pohřben v průhledné rakvi. O velkém uznání a respektu svědčil i fakt, že na jeho počest hrálo 200 rádií po celé zemi Christopherův hit s následnou minutou ticha a také si na něj ve smuteční oslavné skladbě “I’ll be Missing You” vzpoměl kámo Puffík s truchlící přítelkyní Faith Evans. Jen pro úplnost dodám, že nad jménem Notoriousova vrahem visí do dnešních dnů stále velký otazník Po třech týdnech od jeho tragického úmrtí pak povrch zemský uzřelo jeho avizované druhé album, jenž dostalo název “Life After Death”. Již v prvním týdnu po vydání se tohoto dvoj-alba prodalo takřka 700 000 kopií, aby se přibližně po dvou letech na trhu mohlo pochlubit desetinásobnou platinou, což byl úspěch jako hrom. Deska s otevírajícím hitovým singlem “Hypnotize” a producentskou taktovku od jmen jako například Primo, Puff Daddy nebo Rza, obdržela ocenění album roku, také sám Biggie byl jmenován magazínem Spin umělcem roku a vůbec všechny šlágry z “Life After Death” rotovaly (a dodnes rotují) ve vysílání rádií celé léta. V roce 99, po dvou letech uplynuvších od jeho smrti, vyšlo Biggiemu v pořadí třetí album, jež bylo pojmenováno “Born Again” a kde tomuto umělci vzdává holt pěkný zástup artistů, v čele s takovými personami jako Lil Kim, Lil’ Cease, Puff Daddy, Snoop Doog, Busta Rhymes, Ice Cube, Method Man, Redman a dalšími. Tato dlouhohrajka, jinak oceněná dvojnásobnou platinou, dokonce sesadila z prvního příčka hitparády Celine Dion a narozdíl od kolegy 2Paca se jedná o jedinou posmrtnou sbírku, jenž v očích veřejnosti připomíná umělcovu tvorbu. Notorious B.I.G. toho, vzhledem ke svému věku, stihl vskutku požehnaně a kdybych zde měl jenom vypsat, s kým vším v hudební branži spolupracoval, asi by tento článek ještě o hezkých pár řádků narostl. Nezbývá mi opět nic jiného, než před tímto setsakramentsky širokým a talentovaným chlápkem, disponujícím jedinečným hlasem, smeknout klobouk a přejít k otřepané, přesto trefné a výstižné frázi, Christopher Wallace R.I.P.!