Michajlov: Nepotřebuju se nikomu přizpůsobovat, aby to bylo v rámci nějaké korektnosti

Poměrně rušný rok má za sebou brněnská spojka v rapovém prostředí známá jako Michajlov. Člen stáje 1312 Records byl propuštěn na svobodu a ihned spřádal plány, jak by se odvděčil fanouškům za ten čas, co čekali, až zase bude moci tvořit hudbu. Album „1991“ začalo stárnout, ale nabízela se tour, která by jej oprášila. Proběhlo však jen pár zastávek, než se kulturní život v Čechách umlčel. Volný čas bylo možné využít k nahrání nových pecek, dalo to rovnou na celou desku. Však po té přestávce byl hlad po studiu obrovský. A co dál? Na to nedokáže aktuálně v hudebním průmyslu odpovědět asi nikdo, ale rozhodně to nebránilo tomu, abychom Michajlova okolo nového alba přeci jen vyzpovídali.

Tvá aktivita na sociálních sítích, především pak na Instagramu, nahrává do karet tvrzení, že by mohl být tvůj čtyřkovej Golf aktuálně nejznámější českou rapovou károu. Je tomu tak?

Doufám, že není, protože je to 17 let stará vrána, kterých jezdí o něco míň jak prvních Octavií… (smích)

Proč se neobjevil i na coveru alba a preferoval si dodávku? Má to nějaký skrytý podtext, který se váže i k samotnému obsahu?

Bílej Mercedes Sprinter je symbol cestování na Ukrajině, podle mě všichni Ukrajinci, kteří jsou v Česku, dojeli právě ve Sprinteru včetně mě. Když už jsem měl nahraný skoro celý album a řešil cover, napadlo mě, že by to mohlo vypadat dobře a navíc to celkem dobře vystihuje název alba. Záleží na tom, jestli v tom vidíš jenom dodávku, nebo je to něco, co vystihuje většinu Ukrajinců a jejích cestu z ničeho za něčím lepším.

Tvá hudba se dotýká celé řady posluchačů, rap je obecně vnímán jako tvorba pro mladší. Setkal ses třeba i s nepochopením rodičů, že jejich děti poslouchají hudbu někoho, kdo seděl za mřížemi? Nebojíš se, že by ti to mohlo v nějakých aspektech uškodit?

Kdybych tohle začal řešit, tak bych se musel omezovat v tom, co a jak chci říct. Myslím, že skoro každej, kterej poslouchá mojí hudbu, je svéprávnej, takže si na to udělá nějakej svůj názor. Nepotřebuju, aby si z toho někdo něco bral, ani nechci nikoho motivovat nebo dojebat. I když to dělám pro lidi, tak vždycky to bude o tom, jak to cítím a vnímám já. Nepotřebuju se nikomu přizpůsobovat, aby to bylo v rámci nějaké korektnosti.

Už před samotným vydáním si avizoval, že „Limit“ bude bez hostů. Proč ses tak rozhodl? Nechtěl jsi čekat na sloky ostatních, anebo se jedná o další soukromou zpověď, do které prostě nikdo další nezapadal?

Skoro dva roky jsem nenapsal ani nenahrál žádnou věc. Nejde o to, že by se tam nikdo nehodil, ale chtěl jsem to dát celý sám, i když v půlce alba už jsem si říkal, že někoho pozvu, protože jsem měl problém dopsat druhou sloku. Chtěl jsem to vyhrotit a dát to bez featu, ale zároveň to udělat tak, aby se neztratil obsah nebo význam. Opět to má spojitost s názvem Limit, stejně jako ta dodávka. Navíc když jsem začal psát „Já jsem rap“, což byla jedna z prvních věci, v první sloce tam mám: Celý bez featu nepotřebuju dopisovat sloky, tak už jsem to musel dát, protože bych si nasral do huby a musel to jít přenahrát.

Zmiňuješ, že si při psaní desky měl jisté problémy. Někdo by si řekl, že po takové pauze budeš plný nápadů a budeš to chrlit na kila… v čem byl tedy problém? Je to i tím, že už se jedná o čtvrté album a nechceš se opakovat?

Jde o to, že většinou když mám nějaký konkrétní téma, řeknu všechno, co chci, v první sloce, takže s druhou občas mám problém. Třeba u tracku „Kordon“ jsem napsal tři sloky a klidně bych dal i čtvrtou, protože tam to bylo víc všeobecný. Nechci opakovat v druhé sloce to stejný jako v první akorát s jinýma slovama, ale někdy se tomu nevyhnu.

Když tě pustili na svobodu, těšil ses, jak album „1991“ prodáš na tour, ale zastávek proběhlo jen pár. Teď je venku další materiál. Věříš, že by se to mohlo otevřít už letos? Jak budeš přistupovat k výběru koncertních skladeb? Budeš vsázet na aktuální věci anebo vybereš to podle tebe nejzajímavější?

Na tohle nemá nikdo odpověď. Doufám, že dám aspoň 5 koncertů, na kterých budu hrát jenom věci z novýho alba, ty starý mě už nebaví, i když je lidi pokaždý chtějí slyšet. Myslím, že z Limitu až na „Constantina“ je každá věc koncertová.

Několikrát si ve svých skladbách zmiňoval vyprodanou Flédu jako strop. Jedná se o největší koncertní půdu v Brně, ale nelimituje to tvrzení tak trochu ambice? Bereš tuhle adresu stále za bernou minci, která tě utvrzuje v kvalitě svého materiálu?

Nejde o největší koncertní půdu, jde o to, že ten klub je legenda. Kdyby nebylo omezení kapacity kvůli Covidu, myslím, že by tam těch 1000 lidi došlo. Byl to můj cíl, kterej jsem chtěl dát. Nic víc v tom není…

V tracklistu nové desky určitě upoutá pozornost skladba „Nikdy nezapomeň“. Kde se zrodil ten nápad? Buben má na svědomí DJ Opia, ale jsou s tím třeba v pohodě i ostatní členové NV? Slyšel jsi od nich nějakou zpětnou vazbu?

Do beatu „Jméno Writera“ jsem si občas doma repoval, měl jsem i něco nahranýho do originál beatu. Chtěl jsem to udělat jako poctu Naší Věci, na který jsem vyrostl. Řekl jsem to Opiovi, kterej s tím souhlasil, použil stejnej sample, akorát udělal jiný bicí. Od začátku jsem tam chtěl použít původní refrén, kterej mě na tom tracku baví nejvíc, podle refrénu se jmenuje celej track. Nikoho jsem se neptal, jestli můžu něco takovýho udělat. Tím, že jak původní, tak i tento remake dělal Opia, jsem v tom neviděl problém. Pouštěl jsem to v létě Dronovi, ten čurák z toho byl dojatej, a to na tom bylo asi nejsilnější.

První singl k albu byla věc „Nikomu nic“, ve kterém prohlašuješ, že nikomu nic nedlužíš. Kdybys měl ale skloňovat tři osoby v hudebním průmyslu, kterým jsi nejvíce vděčný, které by to byly a proč?

Tafrob, kterej si mě pozval na dva featy na desku Katakomby, Opia, kterej si mě pozval na tři featy na desku Jízdní Neřád a Idea, kterej měl ve všem od začátku pravdu. Nejvíc Big Up ale patří Vardymu, se kterým jsem v tom od úplnýho začátku!!

V komentářích pod singly se často řešila i tvá inspirace směrem na západ Evropy, především pak Německo a Francii. Je ale rozdíl mezi inspirací oblíbenou hudbou, která tě do jisté míry ovlivňuje, a vykrádáním. Dneska se kopírují celé beaty či flow a mnohým to žíly netrhá. Jak na tuhle nemoc posledních let nahlížíš ty?

Inspirace tam je, to je jasný, pro mě nejvíc v beatech a v klipech. Tím, že já skoro nepoužívám autotune a repuju do afrotrapu, spíš lyrický a nerýmuju jenom na poslední jedno slovo, tak v tom nevidím nějaký vykrádání. Podvědomě se ti 80 procent beatu opakuje, protože jsou prostě podobný. Schválně jsem dal první dva singly afrotrap, protože jsem věděl, že se to bude řešit, věděl jsem, že spousta lidi nepřekousne to, že Michajlov nerepuje do boombapu, ale tohle všechno chápu. Taky mám radší E.R.A, než Real News, ale zas chápu to, že je taky nebaví repovat stejně 20 let. Otázka je jestli progres za každou cenu znamená něco lepšího, anebo už je to neposlouchatelný jak Ego.