Haades – Jsem v píči, ale je mi krásně! (2023; ZNK)

Nepřipomíná se novou deskou každý rok, přesto na něj fanoušci nezapomněli. Čím to je, že si tenhle litoměřický pes sídlící již nějaký ten pátek v Praze udržel náklonnost davu, který není zrovna přehlédnutelný? Možná je to děsivý příběh, který každý chce jako výstrahu znát až do konce… možná je to vzorový model toho, jak si užívat… anebo je to sinusoida vzestupů a pádů osobnosti, která se svým talentem nenaložila dosyta? Ať tak či ona, Haades Pes, vládce sídla s popisným číslem 666 se v závěru roku 2023 přihlásil o slovo, aby posluchačům nabídl několik odpovědí na stokrát vyřčené otázky. A co je na tom asi to nejdůležitější? Tak za prvé stále žije, a za druhé ve studiu rozhodně vyhaslej také není!

Hudební průmysl napříč všemi žánry nabídl celou řadu zajímavých příběhů, kdy hudební milníky vytvářely tváře koketující se zakázanými pochutinami. Pramenilo to z chuti probádat nezmapovaný vesmír plný inspirace, který některé časem zcela pohltil, jiné osvítil nezaměnitelnou múzou. Rapovému rybníku se tento faktor nevyhnul, ať ve světlém či tmavějším světle. Nemůžeme zpochybňovat tvrzení, že některým umělcům to pomohlo, pak tu máme i jména, která to pohřbilo. Kde na této přímce sedí Haades? Několikrát se již zdálo, že ta pomyslná čára byla překročena, ale také jsme byli svědky jeho záblesků a návratů. Jedno je jisté, drogy jsou jeho múzou i kotvou a jeho příběh rozhodně stojí za pozornost.

Status legendy vlastně ani nevím, zda se někdy dostaví, ale technické kvality a schopnost trolit koncového posluchače skrze jeho sluchovody rozhodně má. Haades s novým diskem pracuje více se svým hlasem, jeho rozsahem, jeho flow se zdá být přirozená, zároveň technicky zdatná, na druhé straně tu máme vlastně jen rap o rapu, život o drogách a příběh s drogami, který může po čase chřadnout na své atraktivitě. Navzdory tomu, že si dle svých slov dělal z mozku paštiku a některé jeho myšlenkové pochody jsou pro běžného konzumenta hůře stravitelné a pochopitelné, na druhou stranu tu máme geniální slovní spojení a dvojsmysly, které tě asi v běžném stavu minou o míli.

O čem by vlastně Haades měl asi tak rapovat, kdyby měl ve své tvorbě vynechat drogovou tématiku? Ta osobnost a hudební postava by asi rázem ztratila smyslu a pozornosti. Ten život je jedna jízda, a Haades je vlastně kouzelník, že těmi čáry máry ještě nezaklel i sebe sama. Nové album „Jsem v píči, ale je mi krásně!“ je hudebně pestré, nabízející temnější a vážnější momenty, kdy se o svého oblíbeného umělce můžete obávat, pak přichází naopak krasojízda, kdy jako žokej drží pevně otěže svého bílého koně. Výsledek funguje i díky podmazům, které dotváří atmosféru. Boomeři možná zapláčou, technický rap je podpořen novými zvuky i na instrumentech, ale rozhodně se zde nevytváří obsahová stránka, ačkoliv se stáčí neustále k tomu samému.

Haades mě nezklamal, rozhodně mě v deseti stopách nenudil a mnohdy jsem se přistihl, že mě i pobavil. S četností poslechů se ale vytrácel ten entusiasmus z vtípků a barvitého světa drogového násosky, který si svou cestu zvolil sám a nikoho nepobízí, aby jej následoval. Jak již bylo zmíněno, záleží na každém, jakou špetku inspirace si z toho odnese. Po rapové stránce jsem si odnesl hned několik pozitivních postřehů. Pes štěkat umí, technicky se v rapu vyvíjí a jeho hudba se odlišuje. V žánru, který je často máčen v jedné barvě, to oceňuji. S krásou toho vzdáleného světa však občas přichází zbytečně i nějaký ten bizár.

7/10

Originál alba „Jsem v píči, ale je mi krásně!“ si můžeš pořídit na shopu ZNK.