Austy

Austy

Příslušník rapové policie od roku 2012, žánrovou osvětu ventiluje pod křídly Bbarak.cz. Člen Hudební akademie je často k zastižení v terénu, kde monitoruje a zpovídá nejen tuzemské umělce. Ve své práci se zaměřuje na rozhovory a recenze, ale čtenáře informuje i o tom, co aktuálně rezonuje na mapě starého kontinentu. Mimo tvorbu článků se věnuje i pořádání akci a spolupodílí se na dramaturgii festivalu Otevřené hospody.

Marpo – Nic Nekončí (prod. Diamond)

Šesté studiové album Marpa vypluje na povrch již v únoru, přestože jeho společná deska s Troublegangem ještě neutichla. Po prvním singlu „Mladá krev“ s Ektorem přichází na řadu druhý pojmenovaný „Nic nekončí“, který poukazuje na autorovu ctižádostivost, která ho dostala až tam, kde se nyní nachází.

Momo ft. Rytmus – Vízia (prod. Norbert Ronin)

Nová deska bratislavského rappera Moma již klepe na dveře a ponese název Heroin. Tracklist si zatím autor ponechává v utajení, přesto již podle několika singlů tušíme, jaké bude mít jeho páté album nádech. Křest proběhne 11. prosince ve slovenské metropoli v Majestic Music Clubu.

Asoker – Naser si (prod.Khaki Loud)

V Olomouci bude začátkem roku rušno, neboť se po krátké odmlce o slovo hlásí opět Asoker, který na trh přináší svou druhou desku nazvanou „Moravský Monako“. Nádech hanáckého zákoutí se inspiroval německou scénou, přesto si zachovává částečně svůj rukopis. Pokud ti před několika dny unikl singl „Ninja“, můžeš ho spláchnout nyní i s druhou věcí „Naser si“.

Paulie Garand & Kenny Rough – Boomerang (2015; Ty Nikdy)

Od mala mám v živé paměti, že vše, co udělám, tak se mi vrátí jako bumerang. Dřevěné házedlo z Austrálie však ovládat neumím, proto raději zůstávám pozorovatelem a obdivovatelem těch, kteří si s ním počínají bravurně. Pokud je někdo na scéně hezkých pár let a za svou tvorbu sklízí plody, je jasné, že se mu to musí vracet, pokud není trotl. Jenže někdy se nám po několikátém hodu vrací možná něco jiného, než publikum vidělo z počátku od autora odlétat. Nabízí se pak otázka, zda jako divák jsem na správném stadiónu nebo jsem si nespletl nejen sedadlo, nýbrž rovnou celé sportoviště.

DeSade o nové desce: Jsem nonstop nadrženej, musel jsem to sepsat

Pokud byste v českém rybníce hledali člověka, který má patent na sbírání fanynek a vyzývavých suvenýrů, nejednalo by se ani zdaleka o Paulieho Garanda nebo Johnyho Machettu. Podepsaný zadek nebo poprsí logem získává v globálním měřítku na kvantech fotek jen polovička Sodomy Gomory, která si pro nás připravila novou dlouhohrajku. Co nabízí album označené jako pornorap kromě nevybíravého slovníku a lásky k ženám?

L.U.Z.A – Legenda (2015; Hajtkovič Records)

Nikdy dříve jsem neměl na jazyku tolik otazníků před vydání desky, jako v tomto případě. Již podle názvu jsem se strachoval, že se jedná o nostalgickou jednohubku, která místo vzpomínání spíše donutí zapomenout na minulost. Dokážou rozdílné charaktery vzdalující se od sebe časem a osobitým vývojem spojit síly tak, aby to nedopadlo jako v případě H16? Dokáže se Čistychov vymanit z područí popového projektu 4D? Nebude Hajtkovič zbytečně tlačit na párty stránku díla a pošle novou desku skutečně do legendárních hodnot? Naváže Slipo na své sólo a přesvědčí posluchače, že patří opravdu mezi smetánku slovenské scény? L.U.Z.A byla otazníkem s velkým „O“, proto jsem uši nastražil možná více, než kdy jindy.

Fosco Alma: Technika rapu je základ. Své album jsem doslova narýsoval

Zrno od plev se oddělí tehdy, když interpret upustí uzdy své fantazii a začne čerpat i ze své osobitosti. Nelze se donekonečna lepit a kopírovat od těch, co tu byli před námi. Fosco Alma je zajímavým úkazem české scény, který sází na mateřský jazyk, přesto svou prací s technikou připomíná zaoceánskou hvězdu s velkým „E“. Někdo to odsuzuje a texty přiřazuje k výpovědi pro mládež, ale i sám autor desky „Foscoismus 2“ si ještě rád hraje nejen ve studiu, ale i doma u televize. Technika je pro něj základ a toho vytouženého bodu již dosáhl, proto má teď chuť konečně zanechat odkaz v mysli posluchačů. A nač brát dítěti jeho hráčku, když ji ovládá lépe jak Rubikovu kostku?

Kato prokázal, že nikdo není dokonalý. Jak se vypořádal s naší záludností?

Věrohodnost je u rapového interpreta stejně důležitá jako spolehlivost v práci či jistá míra exhibicionismu v herecké profesi. Vážněji budeme brát toho, jehož žánr vychoval, než někoho, kdo byl na scénu dosazen uměle a má s ním společného maximálně uniformu. Nepokládali jste si někdy otázku, jak velcí znalci a studenti žánru jsou ti, kteří ho sami dělají, čili interpreti, případně jak by vaši oblíbenci a hrdinové z reprobeden uspěli v potenciálním hiphopovém Riskuj či AZ Kvízu? My ano a výsledkem je nová rubrika "Škola rapu", v souvislosti s níž doufáme, že nás Rytmo, Momo a Separ nepoženou před soudní dvůr.

Mortal Cabinet – Necrotica (2015; ZNK)

Pod peřinou s lampičkou v ruce listuji bookletem ze záhrobí. Pokud si pamatuji, takový strach jsem ještě neměl. Nikdy by mě nenapadlo, že se dostanu k výstupní bráně mého milovaného žánru, ale i vstupním vratům země mrtvých, kde rohatej diktuje tempo. Po té cestě se brodím masovými hroby a už je mi jasné, proč tohle město duchů mělo na počátku ukazatel ZNK. Starostou je Řezník, který vyrazil do ulic v novém sáčku, přesto se stejným volebním slibem.

Kdo je jediným Turkem v Německu, jenž si uchoval svou čest?

Ne každý Turek v Berlíně umí jen kebab a žije od výplaty k výplatě. Každý konzument německého rapu ví, kdo je Alpa Gun a odkud pochází. Bývalý člen Außer Kontrolle má venku šestou desku, která nás velice zajímá. Alpa Gun je hrdý Turek z ulice, který si dle jeho slov jako jediný uchoval svou čest.