Tradiční slovenský fotbalový klub Spartak Trnava se dočkal pocty v podobě nové skladby z dílny Toruly a Masifa. Patrioti tohoto západoslovenského epicentra rapu tak následují českou lásku k fotbalu, kterou v minulém roce například projevil Tafrob ve skladbě „No a co“. A jak se óda na klub svého srdce zdařila?
V mém dalším rozhovoru nahlédněme do kraje, kde krajinu vrásní uhelné haldy a místo paneláků natrefíš spíše na hornické věže. Místo, kde vzduch máš usazený ještě několik let v plicích, a o práci tu zakopneš asi stejně jako o polárního medvěda. Drsný kraj plodí i drsné syny, kteří se nebojí otevřeně mluvit o své rodné hroudě a možnostech, jenž je nutí z hnízda vyletět. Podívejme se, proč nová deska Khomatora útočí na mysl posluchačů a nutí je přemýšlet, jak rozdílný život je na druhé straně naší vlasti. Tenhle materiál je prostě ze života a tím směrem se odvíjí i náš rozhovor, který nevykresluje iluze, ale tvrdě naráží na realitu.
Někdo hodiny sedí u finálního tracklistu a přemýšlí, jak by pojmenoval album, které právě dodělal. Zatímco někteří volí název podle nejsilnějšího kusu, v Německu například Sido zvolil jednoduchou VI u svého šestého sólového počinu. Pokud se přesuneme ze západu na východ, nad jménem svého nového nosiče si hlavu nelámali ani kluci z DMS, kteří mu nakonec dali název MMXV. Proč? protože ho v roce 2015 prostě nahráli.
Je to opět rok a ty máš neutichající chuť stejně jako celá tvá parta. Předešlá dávka „Rival“ se již vstřebala a Moma orosil pot na koncertech, kdy dojížděl svůj poslední materiál. Nelze se domnívat, že po jednom požitku už bude vše jen happy a nedostaví se doba temna. Pod tou vrstvou tvrdého projevu se skrývala citlivá duše, která oslavovala příchod pokračovatele rodu, a bylo jasné, že autorovi pero nevyschlo a našel způsob, jak novou etapu života skloubit s tou starou. Požít další dávku, která by měla ještě lepší účinek, než ta předešlá, však stojí spoustu práce a úsilí, proto se podívejme, jak chutí Momův Heroin.
Severomoravský patriot Khomator je opět ve hře a může se pochlubit dalším tracklistem, který nabízí tradiční porci jeho rukopisu obohacenou o zajímavé hosty. Třináct skladeb spojuje název Periferi a producent El Bajto, který se pod myšlenky havířovského rappera podepsal instrumentálně. Nahlédni skrze toto dílo do regionu, kde je nezaměstnanost vysoká jako katarské mrakodrapy a okoštuj moravskoslezskou inklinaci ke kořenům a tradičním hodnotám.
Za ty léta v redakci už dokážu během pár minut uhádnout, v jakém duchu se celý rozhovor ponese. Hip-hop je ráj ega, proto někteří umělci chtějí prokazovat své samčí schopnosti i skrze pár odpovědí pro záludného novináře. Najdou se však i tací, s nimiž vám rozhovor utíká a čas letí jak blázen. Ono to pak tak trochu vypadá jako běžné páteční posezení u piva. Kluci z Ústí již mají mnoho za sebou a v jejich věku již ví, čeho chtějí dosáhnout a kolik času tomu mohou obětovat. Podívejme se na jejich společný návrat pod názvem Severská dvojka, na který se čekalo dlouhých 14 let.
V době, kdy se s plagiáty roztrhl pytel ještě více než v minulosti, jsem nalezl slovenskou partu, která zatím není příliš v povědomí, ale zakládá si na vlastní cestě, kterou si nechce nechat vyšlapat od někoho jiného. Banda je to vskutku početná, proto se není čemu divit, že jejich debutová deska je dlouhá jak hranice Schengenu. Pouliční rap s tématy ze života tu sice již byl, ale podívejme se, jak se s tím kluci poprali po svém. Představuji vám formaci 5R…
Vývoj je přirozený. Nikdo ho neuspěchá, neboť pokud ho na sílu láme, vyleze z toho vždy umělý paskvil bez špetky věrohodnosti. Každý si ten čumák v kaluži bláta musí vymáchat, aby pochopil, o čem ty hodnoty jsou a jak je nutné své priority stavět. V rapu to není vůbec jiné, neboť interpret musí projít mrakem backstagí, abych mohl pak sklízet ovoce na stagi. Tou backstagí nemyslím v tomto případě gauč ve VIP místnůstce za podiem, ale černou stranou úspěchu. Pokud se dostaví brzy, může hlavu poblouznit, pokud později, může pomoci v dozrání plodu. A jak že se to vydařil comeback Morela?
Scéna ze země tulipánů je tuzemskému publiku nepříliš známá, pokud není hojně skloňováno jméno formace Dope D.O.D. Před časem jsme vás však informovali o boombapovém uragánu z Heerlenu, který pod pseudonymem BlabberMouf drtí kluby po celé Evropě. Bylo jen otázkou času, kdy ho budeme moci spatřit i v českých klubech a ta chvíle je tu. Člen Het Verzet navštíví v lednu hned pět našich měst.
Když vydává Tafrob, tak všichni očekávají, že Brno vyleze z pověstného pavilonu stínu a zaujme právoplatné místo moravské metropole. Zklamání z posledních let bylo již u ortodoxních konzumentů nespočetně krát zapito, proto bylo záhodné vrtkavé váhy naklonit již definitivně na jednu stranu. Katakomby měly být comebackem, kde platí pořekadlo „já na bráchu, brácha na mě“. Jaký je tedy výsledek stáje Old Kids, která se prezentuje vizitkou, že slabé desky prostě vydávat nebude?