Nesázím na jistotu, ale rád objevuji něco nové. Každý den jsme nuceni přihlížet v rapu především tuzemské scéně a občas nahlédnout za velkou louži. Evropa je velký a starý kontinent, který je pestrý nejen svým množstvím jazyků, ale díky umělcům, kteří jej ovládají. Na letošním ročníku Hip Hop Kempu jsem nastavil záda Joey Badassovi a raději zašel do hangáru na ovečku stáda Prosto. Zážitek nezapomenutelný.
Mírumilovný kolínský medicinman Galen vylézá v těchto dnech ze své ordinace, aby se pokusil vyléčit zdejší lid v Polabí a Povltaví z trendové malárie. Od roku 1993 vyvíjel svůj lék, který byl z počátku hořčí než Bromhexin a funkčnější než Gutalax. Postupem času však díky svému úsilí a personálu celé kliniky vyvinul lék, který necpe bohatým a povrchním, nýbrž chudým a přemýšlejícím, kteří jsou bohatí na duši. Má možnost deska „Hlavou vzhůru“ zanechat jasnou rýhu v historické mapě československého rapu?
Pokud by mnou cloumala jazyková bariéra, asi bych ke slovenské scéně asi moc neinklinoval. Hranice mezi námi byla stanovena již před lety, přesto bych si dovolil tvrdit, že i rap pomáhá českým dětem rozumět řeči blízké, za ty roky však lehce vzdálené. Přiznám se, že stejně jako bych nerozuměl brněnskému nářečí, dělá mi občas problém porozumět plynule i jiným koutům Čech a Slovenska. U SEdláků se dá také mluvit o lehce unikátní řeči, ale s porozuměním problém nemám stejně jako jejich vysoce ojedinělou flow, která v našich končinách nemá konkurenci.
Pocházet z nejznámějšího slovenského sídliště v Bratislavě a neznat pojmy jako Názov Stavby nebo L.U.Z.A je na pováženou a hříšníci by možná měli být protaženi na skřipci. Čistychov, Slipo a Hajtkovič po osmi letech připravili další společný materiál, kterým si nás budou chtít podmanit již začátkem listopadu.
Nemusí pršet, hlavně když kape. A v případě Lyrika toto pořekadlo platí i neplatí. Na svém účtě má zářezů tolik, že by mu to za ty roky mohl nejeden na scéně závidět, zároveň by však mohl být i plodnější, neboť je na Slovensku činný prakticky déle než první gramofon.
Svět mrtvých je všudypřítomný nejen o dušičkách a mladí k němu mohou přivonět nejen skrze americký seriál The Walking Dead. Král českého horror coru spojil síly s dalšími a výsledkem je unikátní projekt o dvanácti skladbách, který zaujme nejen fanoušky stáje ZNK, ale i české rockery.
Michalovský rapper Straňanský Rosy již není všem zdejším zapovězen jako před lety, neboť to jsou dva roky zpět, co na sebe upozornil albem Moja Duša, které bylo svým způsobem spíše EP. Je rok 2015 a Rosy dal do kupy materiál, který dá na regulérní desku a ponese název Klasik. Východoslovenský blok ožívá již koncem měsíce října a my se podívejme, jak vypadá cover a na co se můžeme těšit skrze prozrazený tracklist a singly.
V Ostravě panuje bída, ale prodeje nové desky stáje AK se to rozhodně netýká. Bída & Bolest uspěla nejen v naší recenzi, ale i v mnohem náročnějším drobnohledu tuzemského publika, kterému se prostě líbí. Nabízí se pak otázka, zda bychom neměli příští rok spatřit duo Sergei B. a Pastor na Hip Hop Kempu v nějakém zajímavém čase a dát jim šanci oproti vyhaslým stálicím naší pop scény.
Ostravská stáj AK již nějaký ten pátek nehrabe lokální písek a dostává se ji stále větší přízně. Po sólových materiálech o sobě dali loni vědět svým mixtapem, který připravil živnou půdu pro album Bída & Bolest, jenž vyšlo v posledních dnech a ihned zaujalo nejen fanoušky, ale i kritiky. Podívejme se, co tato deska vlastně obsahuje a proč se jedná o album, které by posluchači nemuseli za pár měsíců odložit do šuplíku.
Město z Vysočiny Havlíčkův Brod není na mapě českého rapu zvýrazněn tučně, není ale úplně průhledný a k přehlédnutí. V roce 2001 tu vznikla formace Mravní Zkaženci, kteří od té doby nahráli několik desek a několikrát točili členy ve své sestavě. Neznámější zástupce již dnes neexistujícího tělesa je Mozek Krang, který v těchto dnech vydává své sólové album Teorie velkého mozku.