Austy

Austy

Příslušník rapové policie od roku 2012, žánrovou osvětu ventiluje pod křídly Bbarak.cz. Člen Hudební akademie je často k zastižení v terénu, kde monitoruje a zpovídá nejen tuzemské umělce. Ve své práci se zaměřuje na rozhovory a recenze, ale čtenáře informuje i o tom, co aktuálně rezonuje na mapě starého kontinentu. Mimo tvorbu článků se věnuje i pořádání akci a spolupodílí se na dramaturgii festivalu Otevřené hospody.

Kali a Peter Pann – N!kto (2015; Kali Records)

V barevném světě se člověk často až udivuje, jak moc je vše kolem něj mnohdy interpretováno jen černobíle. Někteří interpreti se zjeví zčista jasna a cesta jakoby jim byla na oko vydlážděna zlatem a úspěchem, druzí si ho musí tvrdě vybojovat a neustále je jejich tvorba spojována s odříkáním a náročnou výpovědí, kdy okolí vyvrací, že on vlastně není ten špatný, jak lidsky, tak hudebně. Krásným příkladem je i Kali, který celou svou tvorbu o sobě mluví jako o mučedníkovi slovenské hudební scény, vedle kterého by se na stagi pod Tatrami možná chvílemi styděl i samotný Ježíš Kristus.

Sodoma Gomora hlásí další zastávku své tour. Kde na ně můžeš natrefit?

Vládci českého Horrorcoru Řezník a Desade neustále pořádají výpady do českých měst, kde verbují obyvatele do řad „Sodomagorů“. Aktuální štace, na které je můžeš zbystřit, je matička stověžatá, kde jejich útulkem bude v sobotu 23. května klub Storm. Sodoma Gomora však nebude exhibitovat sama, nýbrž součástí jejich tour je i show Jamese Cola a premiéra nového vizuálu.

Sodoma Gomora: Nová deska vyjde na jaře 2016 a singl Chcípni odtajnil, jaký bude mít zvuk

Bylo nebylo….ale jo..bylo ticho. Kauza Českého Slavíka už je pod pokličkou a zřejmě ani nebublá. Kromě hojnosti koncertů Řezníka a Desada však naše ucho a oko dlouho potěšeno nebylo. Ale už je a opět může srdce každého Sodomagora plesat. Vlajková loď českého Horrorcoru opět vyplouvá, aby rozčeřila hladiny stojatých vod v tuzemské louži. Stáj ZNK se vyznačuje vybroušeným obrazem a provokativním zvukem, který je nám servírován i v tomto případě. Vytáhla Sodoma Gomora do práce na nové desce, nebo jen oprášila mikrofony ve studiu?

Rýsuje se další beef na Slovensku? Moloch mění Rytmuse za Ega!

Neskutečně to letí nejen v našem kalendáři, ale i v dění na tuzemské rapové scéně. Už jsou tomu dva roky, co jsme byli svědky skladby „Škola rapu“, která rozčeřila stojaté vody v divoké vlny, jež poté několik měsíců připomínaly japonské tsunami. Slovenský rap se vždy vyznačoval větší agresivitou a kadencí než ten český, což dokazuje o větším temperamentu tamních hráčů. Před dvěma lety jsem vás informoval o beefu u našich východních sousedů, který se kolem zmiňované skladby nabalil hned na několik jmen. Celou tuto „etudu“ jsem označil jako slovenské Star Wars a mnoho čtenářů si tento název osvojilo. Jelikož pod pokličkou stále bublají názory z Petržalky, které směřují především do Piešťan, zkusme se obeznámit i s dalším možným beefem mnou označeným za Slovenské povstání, které je tak příznačné i díky tomu, že letos je tomu 70 let od konce druhé světové války.

Zverina – Partizán (prod. Lkama)

Přestože další hokejové mistrovství světa v hokeji je v plném proudu, nejskalnější fanda puků v brance nesedí jen u televizoru s lahví něčeho ostřejšího, ale intenzivně dokončuje své album, které mohou jeho příznivci očekávat již začátkem června. Křest je naplánovaný na 6. 6. v bratislavském klubu Dole.

Rišo zo Žužulety: Zvuk Ulice byla doba, kdy vznikl na Slovensku skutečný hiphop

Vraťme se zpátky do dnů, kdy na sídlišti Petržalka pojem rap znalo jen pár vyvolených a slovo joint se nahlas neříkalo. Rozhovor, který vznikal několik hodin, nabízí zajímavý pohled za zavřené dveře minulosti, ze které bylo třeba otřít prach a zašlou slávu. O slovo se však nehlásí jen nostalgie, ale i persóna z legendy Žužuleta a spoluautor Zvuku Ulice, který v těchto dnech přináší svou kůži na trh. Starý pes, který štěká stejně jako v dobách, kdy byl štěnětem. Veterán, který z cesty nikdy neuhnul, a dvacetiletý vývoj mu byl ukradený. Pojďme nahlédnout pod pokličku Riša zo Žužulety, který nám odtajňuje nejen svou minulost, ale i přítomnost.

Chátra – Narovinu (2015)

Předsudky někdy vládnou i mysli redaktora, když se mu do rukou dostane zcela neznámé těleso do rukou. Pár stop, na produkci ve dvou případech DJ Fatte, tak si člověk říká, že jde zřejmě o horentní nákup spodního šuplíku uznávaného pána tónů, ale opak je pravdou. Kroměříž už nemusí být známé jen jako Hanácké Athény, nýbrž v jejich ulicích plíží se banda přezdívaná Chátra, která nejenže dokáže z mého obličeje vyronit nostalgickou slzičku, ale zajímavým obsahem upoutat i mou pozornost. Proč právě toto CD, které nedisponuje revolučními prvky, má potenciál vyvést tyhle floutky za hranice svého města a dostat více do podvědomí?

Majself & Grizzly – Eden (2015; Neni problem)

V dnešní době každý někam spěchá. Je jedno, jestli se jedná o vydávání desek v co nejrychlejším sledu nebo sprinterskou flow ve skladbách. Doba je uspěchaná na každém rohu a kdo neběží, tomu ujíždí vlak. Bohužel se dá také často říct, že práce kvapná, málo platná, ale najdou se i výjimky potvrzující toto pravidlo. Před pár lety jsem laboroval s myšlenkou, proč to ze sebe Majself tak na sílu chrlí, ale časem jsem si na jeho specifický projev zvykl a dnes mohu prohlásit, že nedoceněný si konečně svůj díl z koláče ukrojil. Přestože v jeho stopách běhá jako Bolt po oválu a materiály nás zásobuje celkem pravidelně, nejedná se o žádný rychlokvašný produkt.

Maltézský templář z Paříže může i po letech rozlívat z grálu

Že vám ten nadpis zavání jak kolumbijský sníh na stole ve třicetistupňovém vedru? Neděje se nic, protože má evokovat stejně jako tento hráč, který je součástí francouzské scény již více jak šestnáct let. Alžírský bojovník za kvalitní víno, spravedlnost a smysl pro rodinu se i na jaře tohoto roku zjevuje s materiálem, který neocení jen křižáci na tažení do Svaté země. Co nabízí deska Immortel II?

Bushido na CCN 3 nikoho nezval a okusil spolupráci Já vs. Já

Jeho jméno vychází z hodnot japonských samurajů a přestože laboruje na základech skromnosti. Ctižádostivost však u tohoto Němce s tuniskými kořeny sálá na každém kroku. Je loajální svým závazkům nejen vůči své osobě, ale i fanouškům, které každoročně zásobuje kvalitním materiálem. Kdo nevěřil slovům na audiozáznamech, mohl prozřít po požití filmu Zaiten ändern dich, který vypovídá o jeho vzestupech i pádech. Bushido není lokální záležitost, která by vyšuměla s ukazatelem konce Berlína, ale osobností, která ve vás zanechá pocity. A podle jeho vlastních slov je jeho nové dílo temný děsivý thriller, při kterém tuhne krev v žilách.