Slovensko se v posledních době stává zdrojem zajímavé alternativní tvorby, neboť po projektu Návraty od Tona Suchoty a Beyuze nebo druhé desky Zlokotu s legendárním Lyrikem se o věc hlásí i další bratislavský hráč přezdívaný Prezident Lourajder. Debutové album vycházející pod hlavičkou Ajlávmjuzik nabízí známé hosty a tučnou stopáž, která je protkaná humorem i chutí zanechat svůj odkaz v paměti posluchače.
Není už moc zvykem, že by mládí inklinující k rapu zároveň inklinovalo k pouličnímu malířství, které se zdá být v Čechách dosti odloženo na druhou kolej. V moravském městě Olomouc však žije veterán, který rapem baví lokální publikum a ještě stihne objet svůj kraj a zanechat na zdech svou vizitku. Podívejme se na týpka, co si říká Asoker a posuďme, zda mu jde lépe rap a nebo graffiti.
Vůdčí člen legendární bratislavské formace H16 vypouští první oficiální ochutnávku z dlouho očekávané desky „Y“. Přestože se o jeho druhém sólu mluvilo již v minulém roce, příznivci jeho osobitosti se dočkají zřejmě již letos a ukojí tak poptávku po směsici proudu a intelektuálního niterna, kterým se Spirit v posledních letech prezentuje. Novinka na poslech šmakuje, ale jedná se opravdu o razantní změnu, nebo jen vlaštovku, která v celkovém tracklistu zanikne?
Michalovský rapper Straňanský Rosy se dostal do podvědomí u našich východních sousedů především deskou „Moja duša“, která spatřila světlo světa roku 2013. Člen mezinárodního projektu EESS nechce nechat nic náhodou a intenzivně pracuje na novém albu „Klasik“, které by mělo být hotové během tohoto jara, dle slov autora někdy začátkem května. Můžeme se těšit na 12 skladeb s hosty jako WRC Malder, Lenerik, Comez, Retos a mnoho dalších nejen z jeho vlasti, ale třeba i z Polska.
Pokud někdo sleduje německou hip-hopovou scénu a nepozná pojem Aggro Berlin, je to jako byste chtěli přeplavat kanál La Manche a uměli jen splývat s velkou polystyrénovou destičkou. Nejznámější stáj v dějinách tamní scény vyvrhla na trh jména, ke kterým se posluchači modlí víc jak muslimové v mešitě. Někteří o sobě dávají vědět pravidelně, ačkoliv již třeba nemají ani zdaleka tolik co nabídnout, jiní pečlivě vyčkávají ve stínu, aby pak vylítli s čerstvou mízou v žilách a chutí porvat se o kus svého štěstí. Kam lze zařadit legendární jméno B-Tight?
Švýcarsko už dávno není jen zaslíbenou krajinou utajených bankovních kont a zemí, která se stále skálopevně brání euru. Celková ekonomická struktura, která posiluje ve všech směrech, nabízí moderní zázemí se zajímavým cestovním ruchem, sportovní vyzrálostí, ale i kvalitní hudební scénou, kterou reprezentuje i hip-hop. Asi nejznámější osobností tamní scény je Stress, který v posledních týdnech vypustil mezi lidi další album s názvem „Stress“.
Není každým dnem zvykem, že by debutová deska obsahovala tolik veleslavných jmen tamní scény, jako je tomu v případě Ewy Schwesty. Půvab asi nebyl ale tím hlavním důvodem, co německé pohlaváry za mikrofon přilákalo. Ostrý hlas, který upoutal mou pozornost především na desce Massiva „Blut gegen Blut 3“, mluví v její prospěch a lze se s největší pravděpodobností domnívat, že se jedná o současnou královnu rapu u našich západních sousedů.
Je tomu rok, co severské Švédsko prostřednictvím dalšího svého rapového tělesa opět nakoukne do pražské Lucerny. Před dvanácti měsíci tento hudební svatostánek zaživa pohřbili Movits! se svou deskou „Huvudet Bland Molnen“. Takovou atmosféru jsem dlouho nezažil a asi ani ostatní přítomní odění po vzoru dvacátých let minulého století. Swing rap k tomu přímo vybízel, tak snad se 23. února nedostaví obecenstvo nahé. Parta kolem dredatého Promoea má venku novou desku, kterou v nadcházejících týdnech představí celému starému kontinentu.
Pod pojmem pětiletka si starší čtenáři představí ekonomickou koncepci Sovětského svazu, ve které bylo organizováno celé hospodářství země. V plánech bylo přesně uvedeno, kolik se čeho vyrobí a za jakou cenu. Tento způsob ekonomického fungování měl však jasné trhliny v čase, přestože se nejedná o tak dlouhou dobu. Možná by v tomto se mnou nemuseli souhlasit členové GR Teamu, kteří koncem roku oslavili pět let pod nálepkou Gramo Rokkaz. Samozřejmě, že jejich cesty se sešly až po získání několika zkušeností, proto se nedá mluvit o školní pětiletce, kdy tě na základním stupni naučí základních sociálních mravů, čtení a počítání. Je v tomto případě již tedy možno rekapitulovat, aby to nevyznělo lehce komicky?
Člověk žije ve stádu a bojí se sám myslet. Většina savců se po narození ihned postaví na nohy a začne žít podle svých pudů. My však po narození musíme projít dlouholetým výcvikem, abychom mohli přežít v džungli dnešního světa. Asfaltový kras plný písečné zvrácenosti, na kterou nás nepřipraví škola, ale životní nezdary, které zocelí naše osobnosti. Jenže i otloukánek se bojí myslet a raději se staví do stáda a tvoří jen tečku v davu, který papouškuje názor manipulanta. Ač umíme používat mozek, stále nás ovládají zvířecí pudy, ale někdy se zdá, že dnešní doba ty pudy ventiluje snáze, než v časech našich prarodičů. Sundala současná populace jen růžové brýle, aby pokrytecky nepřehlížela hříšné obyčeje, nebo se opravdu svým způsobem navracíme do jeskyní?