Polská historie je stejně bohatá jako ta česká. I naši severní sousedé mají temné body v minulosti, které je nutné si připomínat, aby se chyby neopakovaly. Na přelomu července a srpna tomu bylo dlouhých 72 let od vypuknutí Varšavského povstání. Naše příběhy ale nepramení z ulic polského hlavního města, nýbrž z Katovic. A kdo je vypovídá? No přeci nejznámější tvář aktuální doby Miuosh.
Každý by si chtěl svou tvorbou vydělat na chleba, a kdyby to dalo i něco navíc, určitě by se nezlobil. Někdo podle toho tvorbu přizpůsobuje, někdo tvoří přirozeně a nesvléká se na sílu na trhu. Problém pak přijde tehdy, když se objeví deska, která je sice obstojně odrapovaná, ale bez špetky vkusného verbálního obsahu plná průměrných beatů a klišé témat. Můj tvrdě vydřený dukát pak nechce z peněženky ven a postačí mu pár poslechů, které mi zdarma nabídl internet.
Občas se stane, že je něco jinak. Jablko nespadne Newtonovi do klína a vydá se opačným směrem. S velkým potěšením se rochním v materiálech, které mi nabídnou i něco jiné, než jen vyváření ponožek vrcholového sportovce po finálovém zápase sezóny. MC Gey je úkaz, který možná přicestoval ze vzdálené planety, kde jdou všechny osobní spory stranou, a každý si užívá jen čirou radost ze života. A nebo je to jen floutek, který nepotřebuje po vzoru Marvelu stavět hrdiny s nadpřirozenými schopnostmi. Novou desku mi s velkou vstřícností pustil do uší předem, neboť vychází až v půlce srpna a následně na to vznikl rozhovor, který vás má přesvědčit nebo odradit od koupi hmotného statku. Já snad jen dodám, že celý tenhle kolotoč byl opět velmi vtipný a nemuseli jsme ani řešit, kdo má tlustější babu. Ono by to bylo asi i nefér, když MC Gey bude brzy otcem.
Již druhým měsícem mezi posluchači koluje nové album mikulovského veterána El Nina. Druhý sólový nosič nesoucí název „Nikdy zpět dolů“ čítá sedmnáct plnohodnotných skladeb a nemalý počet z nich se dočkal i svého vizuálního zpracování. Jako poslední se pohyblivým obrázkovým doprovodem může pochlubit track „Užívej“.
ADiss patří v posledních letech mezi velmi plodné hráče slovenské scény, který nás zásobuje nemalým množstvím dlouhohrajících materiálů i spoluprací s ostatními interprety, ale v jeho případě lze ocenit, že kvalita stále vede před kvantitou. V těchto dnech si pro nás připravil nejen mixtape Overground s osmadvaceti skladbami, ale i ochutnávku z nové desky.
Budoucnost je pro někoho možná nejasná, ale jistý je fakt, že se stále nedokázala ponaučit z minulosti. Není to boj dobra se zlem, ale boj člověka s člověkem. Všechny významné spory doprovází lidská hloupost a chuť po neomezené moci. I náboženská tažení jsou dnes pouhým přežitkem lidských nedostatků vykompenzovaných v něco nadpřirozeného, pod co se může slabá osobnost ukrýt. Dead Team nepřichází na trh s revolučním tématem, ale zajímavým zpracováním, které stojí za pár minut vašeho času. Však již v intru zjistíte, že podobného názoru byli autoři kultovní filmové série Planeta opic již před téměř padesáti lety.
Tři roky nás nechal napínat a stáhnul se do ústraní. Nebylo to tím, že by chtěl rapové řemeslo pověsit definitivně na hřebík, protože si je sám sebe vědom, že psát texty pro lidi je část jeho života. Jen sám cítil soudnost, že nemá publiku co nového nabídnout, proto v tichosti vyčkával, až se to změní. Obklopen schopnými lidmi, kteří ho obohatili o cenné zkušenosti, vyráží opět do ulic nejen bratislavských a sluchátek nejen slovenských, aby pokračoval ve svém generačním odkazu. Pojďte spolu s námi rozluštit tuhle hádanku a přijít celé věci na kloub a nebo se jen chtějte dozvědět něco o novém díle interpreta, který nás zásobuje materiály déle než úsměv vašich dětí. Vladis je zpět!
Na počátku těchto prázdnin jsem opět zavítal do Bratislavy na čtvrtý ročník festivalu Hip Hop Žije. Slovenská metropole mi kromě tamních kapel nabídla i několik českých zástupců, mezi kterými byl i TroubleGang v plné polní. Měl jsem předem domluven rozhovor s Wohnoutem o jeho nové desce a shodou okolností jsem na něj v areálu narazil zrovna, když se svou smečkou přijel. Odložil si věci do backstage a věnoval mi dostatečnou porci minut, která byla potom ze zvukové stopy přepsána. Výsledek můžeš kontrolovat níže a kromě věcí kolem alba se dozvíš i mnoho dalšího neméně zajímavého.
Během pondělního rána se opět podíváme na sever Moravy, kde již nějaký ten pátek skládá básně Lukrecius Chang. Zkušený veterán má na svém kontě další singl nesoucí název „Syn“, který je zároveň titulní skladbou k filmu, jenž bude k dispozici velmi brzy. Obrázkový materiál vznikal v tureckém Istanbulu a zajímavostí je fakt, že zrovna v době, kdy v této zemi proběhl pokus o politický převrat.
Čtyřicet let oslavíš jen jednou. Tohle je věk, kdy už se říká, že patříš do starého železa. V evropském světě rapu je to věc zatím ještě nepříliš častá, ale i hráčům starého kontinentu se to krátí. Podívejme se na skok k našim severním sousedům, neboť čtyřicet svíček sfoukl už i Tede, který pro zábavu přináší vskutku originální mixtape.