Jen málokterý interpret dokáže být relevantní hned v několika dekádách. De La Soul, kteří se poprvé přihlásili o slovo již na konci osmdesátých let, se to však podařillo.
Ne všechny jejich desky jsou klasikou definující žánr, ovšem kvalitního materiálu je tolik, že kdyby ho Posdnous, Dave a Maseo zapěli na jednom koncertu, možná půjdeme domů až druhý den.
Jejich poslední rande s naší branží se urodilo zhruba před rokem a dostalo název "And the Anonymous Nobody…" To, že se i na něm najde několik silných skladeb, dokládá například recenze v XXL, kde deska obdržela čtyři hvězdy z pěti.
Řadíte mezi ně i poslední vizuální pozdrave jménem "Royalty Capes"?
