Když se řekne „Twenty Four Seven“, většině pamětníků možná naskočí taneční parket, evropský dancefloor, černoušek s odbarvenou chocholkou, blondýnka v refrénu a hit „Is It Love“, jenž dokonce v Esu dokázal porazit „No Limit“ od 2 Unlimited. Odteď ale může mít tenhle název i úplně jiný význam, o což se postaral queenský hubeňour Homeboy Sandman.
Oblíbený rapper funkčního veterána Vece, který si během kariéry prošel i kultovním labelem Stones Throw, se nikdy nebál jít vlastní cestou. Miluje koncepční skladby, hraje si s významy a jeho hudební vkus je stejně osobitý jako jeho texty. Nejraději poslouchá Stevieho Wondera či Chaku Khan, z tvorby Michaela Jacksona nedá dopustit na „The Lady in My Life“ a z diskografie A Tribe Called Quest staví o něco výš „The Low End Theory“ než „Midnight Marauders“, přestože obě alba považuje za mistrovská.
Teď spojil síly s producentem Jackem Splashem a 31. července jim na výborném labelu Soulspazm vyjde společná deska „Resonance Frequency“. První ochutnávkou je singl „Twentyfourseven“, který stojí na samplu klasiky „Fly Like An Eagle“ od Steve Miller Band. Funkem nasáklý beat se spoléhá na hutnou basou a výrazné dechy, zatímco Sandman s typickým klidem sází jednu chytrou rýmovou konstrukci za druhou.
Sám rapper jejich společný projekt popisuje výmluvně: „Tohle je to, co Jack dělá. Tohle je to, co dělám já. Není to koníček ani práce. Je to životní styl. Neustálá tvorba. Neděje se jen tehdy, když se někdo dívá. „Resonance Frequency“ je signál, který spolu vysíláme. Až k vám dorazí, každý atom ve vašem těle bude vibrovat jinak,“ navnadil sám Sandman.
Potěší i samotný videoklip, který nepotřebuje milionový rozpočet ani flotilu sporťáků. Stačí jeden dobrý originální nápad a pozornost je zaručena. Do černého se ostatně trefil i soudě dle reakcí posluchačů. „Sakra, paráda. Nikdo není lepší než Homeboy Sandman,“ píše jeden z fanoušků. „Ještě jsem neslyšel jedinou špatnou skladbu od Sandmana,“ přidává další. Objevují se i komentáře a la „ten člověk umí rapovat a zní skvěle přes jakýkoliv beat“, nebo možná ten nejvýstižnější „málem jsem zapomněl, že dneska ještě někdo umí dát i třetí sloku.“ Tak co, bude vás po této návnadě zajímat i zbytek tracklistu?
