Sdílej
Nově vzniklé ústecké duo s názvem 23 Subsonic v sobě skrývá dvě etablované tváře, které již dokázaly před posluchači obstát. Nebylo jich mnoho, ale to je také dáno směrem, kterým se autoři bez bázně vydali. On i jejich společný release „Kawafaki“ není kávou pro každého, musíš si na něj nalézt čas a chuť, několikrát procedit jak lógr v nádražním bistru, a potom hodnotit, zda se mu dostane dlouhodobější přízně.
Specifický projev, zvuk, ale především ten obsah. Třetí zmiňovaný je asi oním hybným kamenem, který může získat nejvíce preferenčních hlasů. Nechci tím snižovat kvality bubnů od Kubakeho, ale houpavé melodie v tomto tracklistu negenerují zrovna chvíle, které by se nesmazatelně vryly do paměti. Neurazí, drží plamen pochodně jedné větve žánru, které se již nedostává příliš pozornosti, o to více jsme vlastně za takové bubny vděční. I tak bych ale zapracoval na tom, aby nezestárly někde bokem na polici. Kubake to v sobě má, proto bych jen popřál trochu více snahy prodat svůj talent ven.
23 Subsonic je bláznivá kombinace sterilního rapu s otevřeným temným světem, ale i nádhernou prací s češtinou a humorem. Z kraje, kde příliš veselo krajina nenabídne, z míst, kde lidé splynuli s tou šedí a prachem uhelných pánví. Škola života je ale nejlepším zdrojem textů, což tady platí dvojnásob.
Baví vás obsah bbarak.cz? Budeme vděční, když nás podpoříte na Buy Me a Coffee
Od úvodních minut se dočkáme vzdání holdu nejen tuzemským stálicím, hodnotám a kořenům. Přijde prostor i na sociální témata, prostředí, ve kterém se Drogy D i Kubake pohybují. Není zrovna růžové, ale autoři si jej umí zpestřit právě tím nadhledem a humorem. I proto nechybí pestrá směs barvitých přirovnání, vtípků a významů, které vlastně z toho ponurého světa udělají docela crazy místo.
To vše okořeněno o několik hostů, kteří jsou zpestřením, nikoliv něčím, co by si uzurpovalo všechnu pozornost. V tomto případě je to téměř ryzí „freundschaft“, který byl pod Krušnými horami již dříve dávkován na tyto adresy. Mám tím na mysli kluky z MVP a historii, která oba tábory spojuje. Tomuto pravidlu se vymyká pozdrav zpoza velké louže od NoEmotiona. Neurazí, v rámci větve žánru se jedná o zářez, který se počítá. Stejně jako u většiny to však asi zůstane jen jistým splněním snu autora, že má feat s Amíkem. Jako nejúdernější věci hodnotím „Esstronaut“ nebo „Město kryplů“. Vtípky neomrzí ani v potenciolnální ódě na zelenou bylinu „Ganja shit“.
„23 Subsonic“ je svěží vítr na scéně, který však po čase vykazuje i jistou dávku sterility. Nikoliv obsahovou, neboť některé vtipy doceníte až s odstupem, ale spíše jednolitým projevem a podklady, které to nestrhnou ve prospěch Drogyho. Říct ale, že je to jen dobré, by bylo nedocenění výsledku, proto volím chvalitebné s jistým vykřičníkem, spíše ve smyslu hnacího motoru, že před oběma je ještě hodně práce. A nechci slyšet otřepané fráze, že o počet příznivců v konečném součtu nejde, protože tak zní jen poraženecké hlavy, které nemají ambice a víru v sebe sama.
7/10
Originál alba „Kawafaki“ si můžeš pořídit na shopu 23subsonic.cz.
