hledat

Tags:

Wuty & Kubake – W1K verze 2.0 (2020; MKII & Farma rec)

Sdílej

Pár rad a užitečných tipů od erudované tváře není snad nikdy na škodu. Jak to ale dopadá, když ne každý ji je ochoten naslouchat? Jsme usedlí, spokojení a nepřipouštíme si, že ztrácíme svou demokracii a schopnost se sami rozhodovat. Přijde nám to normální, že ve virtuálním světě ztrácíme možnost si umělecká díla osahat, a naopak preferujeme jen datový tok nul a jedniček. Kvitujeme dostupnost, ale pohrdáme přesyceným trhem produkujícím hordy kvantity na úkor kvality. A jak to vidí svým ostříleným pohledem „analogový bůžek“ z Ústí nad Labem?

S ohledem na sběratelskou vášeň kvitujeme fakt, že deska, kterou si nelze osahat, je vlastně jen dílem, které utone ve stojatých vodách megabytů disků svých počítačů či na serverech vyhledávaných streamů. Není ale na škodu, že za dvacet let si autoři těchto materiálů řeknou, že sice vydaly úspěšný release, ale vlivem nějaké internetové pohromy o něm v historii již nejsou zmínky? I proto souhlasíme se satirickým zpracováním skladby „Desky“ z tracklistu, o který se postaral Wuty a Kubake. Ano, možná překvapení, neboť se zdálo, že se člen legendární Severské Dvojky již rochní v hudebním důchodu.

Jak nám bylo v rozhovoru prozrazeno, kdyby jej Kubake se svými bubny nevyhecoval, asi by se tak nestalo. Byla by to ale škoda, neboť scéna nabírá na pestrosti jen tehdy, když věk popírající staří vlci nekopírují jen mladou krev a nestačí ve svých studiových šatníkách převlíkat kabáty, nýbrž je to i tom, že se můžeme nostalgicky ohlednout zpět ke kořenům. A jaké to bylo? Pamětník zapláče, novic už ani neví, ale příběh „Kořeny“ ti v kostce dovolí nahlédnout do učebnic dějepisu tohoto žánru. A vývoj dal za pravdu tomu, že progres přináší změny, které nemusí vonět všem. I proto cítíme na desce „W1K verze 2.0“ tolik nesouhlasu s dnešními postupy a některými aktuálními lídry.

Tenhle disk se netočí ve víru inovátorství a posouvání hranic, ale spíše se odkazuje na základy, ze kterých hojně čerpá. Výpovědní hodnota je výživná a nechybí ani špetka humoru, který mi připomíná má adolescentní léta a prohřešky, za které jsem u vyzrálých sousedů slýchával slůvka pohrdání typu „ach ta mládež“. Čas jsme zastavit nedokázali a dnes můžeme sami sebe načapat, jak se občas snažíme pochopit mladší generace a jejich vrtochy. A o všechny ty krásy svobody a hudební krásy můžeme přijít, neboť dle postřehů Wutyho se vsází stále více na jednoduchost a stravitelnost. Breakdance je vyměněn za psycho-epileptický tanec, frázování za mumlání a sociální a politická problematika za léčení depresí v přímém přenosu. Těch odkazů je zde mnoho, i proto lze odtušit, že náš milovaný žánr stárne a setkává se s generačním střetem.

Kubake prokázal, že se dá workoholismus spojit také s posilováním svých schopností a není proto náhodou, že jej v krátkém sledu kromě Wutyho využívá také Sax pro své EP. Kombinace samplů a úderných kopáků je šitá na míru a Wuty štěká jak stará henryovka z divokého západu, která odmítá konec éry dostavníků a posledního uloveného bizona. Občas se zdá, že kadence slov se na úkor výpovědní hodnoty a choutek říci co nejvíce nepotkává se symbiózou s beatem, ale na vině je také specifická flow, na kterou jsem si již vlivem delšího releasového půstu odvykl.

Největším kamenem úrazu jsou však nulové ambice urvat kus koláče pro sebe. Rozumím názoru, že už vše podstatné bylo dokázáno a s každým významným síly spojeny, ale… boombap a oldschool neustále naříká na nízkou pozornost z řad tuzemských konzumentů, ale už po několikáté zopakuji, že svým způsobem dobrovolně vyklízí své pozice. Bez boje složit zbraně nikdy nepřineslo nic dobrého, důkazem nám může být nejen únor 1948. Spojení sil s některými dalšími hosty by výsledku přidalo na kreditu, potvrdilo dávná tvrzení, že underground drží při sobě. Takhle tu máme desku, která potěší každého letitého posluchače, ale spousta posluchačů možná ani nezjistí, že vyšla. Kvalitní vyzrálá záležitost, která by si zasloužila mnohem více pozornosti, než se jí dostane. Wuty má stále co říct a s kvalitním producentem v zádech by mohl i nadále patřit k hlavním lídrům jedné odnože, která stále ještě neutichla… To víte děti, kdysi dávno bylo na světě také fajn, jen jsme to měli trochu jinak nastavené.

6/10

Tagy:
Austy

Příslušník rapové policie od roku 2012...

  • 1