Sdílej
V Brooklynu sídlící label Nature Sounds Records se uvedl na scéně už před třemi lety výběrem „Convexed: A Nature Sounds Compilation“ s lidmi jako Sean Price, Cannibal Ox, Aesop Rock, či Count Bass-D, kterým odstartoval svou cestu ze skromných poměrů mezi smetánku respektovaných firem s vlastní tváří. Po několikero releasech od Black Market Militia, Doomově sérii „Special Herb“, Masta Killově debutu „No Said Date“ či instrumentálním díle producenta Ayatollaha se na konci března letošního roku dostalo na kompilaci s názvem „Natural Selection“, jež se díky účasti několika prvotřídních jmen honosila ambicemi na proniknutí do oné pomyslné extraligy ještě dříve, než by jeden čekal. Dotyčný a oproti konkurenci přeci jenom „greenhorn“ label rozhodně není typickým příkladem indie firmy, na jakou bývá běžný posluchač zvyklý. Na rozdíl od většiny těchto vydavatelství, která se zaměřují na objevování nadějných talentů, totiž Nature Sounds prosluli tím, že i přes své nedlouhé působení na scéně přináší do hry několik respektovaných newyorských veteránů jak na mikrofonu, tak i na beatu. Široká rozmanitost místy zavánějící all-star lineupem je tvořena překvapivě velkým počtem jezdců s netopýrem ve znaku (Ghostface, Raekwon, Masta Killa, Killah Priest, Hell Rataj, či Mathematics), které doplňují uznávané, ale zcela odlišné legendy (Pete Rock, MF Doom), menší nedoceněné hvězdy (Ayatollah, R.A. The Rugged Man) a příležitostné super uskupení Strong Arm Steady tvořené čtyřlístkem Xzibit, Phil The Agony, Rondon a Michy Slick. Zahájení prostřednictvím přestřihnutí symbolické šňůry si vzal na starost staten islandský básník Masta Killa se svou „Ringing Bells“, jež by leckomu mohla díky uvolněnému, nikam se nehrnoucímu stylu, decentně připomínat rané Wu-Tang dny, a která by se měla také objevit na rapperově druhé řadovce „Made In Brooklyn“, nicméně i přes to všechno nic převratného nečekejte, neboť onen track reprezentuje pouze průměrnou odnož zdejší větvě. O poznání živější záležitost a jedno z nejpříjemnějších zdejších překvapení již ovšem poskytuje track „No, No, No“, za nímž stojí bostonský deejay z Perceptionists, Fakts One, který se pro tuto příležitost spojil s Buckshotem a Smiff ´N Wessun. Nutno říci, že producentův osobitý energický rukopis s sebou přináší zvuk, který nebyl u Boot Camp Clicku slyšet již minimálně nějaký ten pátek. Ještě o stupínek výše se mému vkusu zamlouvá zářez „The Reneissance 2.0“ uvádějící Hell Rataja, Black Market Militia a R.A The Rugged Mana. Emcees se vrací do zlatých old schoolových časů hip hopové historie, nebo ztělesňují několikero památných okamžiků typu Grand Wizard Theodorova vynálezu scratchingu atd., což se ruku v ruce s klasičtějším a fungujícím beatem poslouchá velmi dobře. Decentně překvapí i nestárnoucí titán Pete Rock se svou (v tomto případě ne zrovna tradiční) funky nabassovanou loudavou instrumentálkou „The PJs“, v níž dostali prostor k realizaci svých myšlenek Raekwon s Masta Killou, a která tedy může sloužit jako jakási ochutnávka z jeho očekávané novinky „NY´s Finest“. Pozice velkého favorita na nejsilnější track byla obsazena duem Ghostface a MF Doom, respektive jejich společným úsilím „Angels“. To je detektivním příběhem zasazeným do slunného Los Angeles, po kterém se vám pravděpodobně bude evokovat detektivní komedie Charlieho andílci a nevím, zdali někoho překvapí, když povím, že track v každém případě ještě znásobuje velká očekávání na jejich nastávající album „Swift & Changeable“. I když je Nature Sounds labelem newyorským, dvojice notně slabých skladeb paradoxně pochází z druhého pobřeží – již zmíněné metropole Los Angeles, jež je zastoupena Strong Arm Steady. Jejich neobratný pokus o návrat k g-funku (zejména na „Gold Chain Music“) bohužel ke zbytku pokusů z východního pobřeží nějak nesedí a díky nudným podkladům absolutně ztrácíte zájem, co všechno vám vlastně ti umělci vlastně vypráví. Jejich album „Blast 4 Me“ by se mělo urodit ještě na jaře, ovšem po těchto opusech k němu nehledím zrovna s optimistickými vyhlídkami. Beatem Scrama Jonese opatřená věc „Guerilla Rap“ pro změnu nachytává na hruškách Raekwona a ukazuje, že ani legendární mistr ceremonie se ne vždy dobře vyspí. The Chef totiž tentokráte mnoho nepřesvědčuje a jednoho napadá, jestli už se v době nahrávání podvědomě nešetřil na svůj velký návrat v podobě druhého dílu „Only Built 4 Cuban Linx“. I přesto, že Mathematicsův „Untitled“ instrumentál netrpí žádnou nemocí vetchosti nebo přílišné nudy, u něj mám problém ten, že jeho věc narušující celkovou soudržnost alba působí dojmem, že si zde našla cestu jen kvůli „výplni“ a zocelení nedlouhého tracklistu. Největší devízu i přes všechna zmíněná pokárání vidím v zajímavých a netradičních kolaboracích, jejichž výsledky dělají z této kompilace celkem neotřelou záležitost. Jen pár přizvaných umělců vyloženě zklame a nadpoloviční většina zde uvedených písní určitě disponuje potencionálem zaujmout i tu náročnější obec posluchačské obce. Výběr „Natural Selection“ tak vlastně dosáhl přesně toho, co bylo očekáváno – připravit fanoušky na jména, od kterých lze letošní rok očekávat album (viz Doom/Ghostface, Pete Rock, Raekwon, Masta Killa a další). Pakliže vše proběhne podle plánů, Nature Sounds Records se již velmi brzy můžou stát jedním z newyorských premiantů americké hip hopové školy.
Už jsi četl?
