Nick Grant nikdy nepatřil mezi rappery, kteří by zaplavovali internet každé dva týdny novým singlem nebo skákali po každém trendu. O to víc ale jeho desky dávají smysl ve chvíli, kdy opravdu dorazí.
Novinka „Smile“ je přesně ten typ alba, které si neříká o pozornost přílišným humbukem, ale kvalitou. A pokud souzníte s ikonami jako Nas, OutKast nebo A Tribe Called Quest, dost možná vás chytne taky.
Ve hře je už dekádu, ale pořád se o něm nemluví tolik, kolik by si zasloužil. Přitom už v roce 2016 zaujal XXL mixtapem „88“, díky němuž se kolem jeho jména začalo šeptat cosi o „old school hlasu v nové škole“. A tenhle popis sedí vlastně dodnes.
Rodák z Jižní Karolíny se později přesunul do Atlanty, kde chvíli fungoval pod křídly Grand Hustle Records okolo T.I. Jenže místo prvoplánových hitů si vždycky šel spíš po lyrice, technice a atmosféře. Sám přiznal, že vyrůstal na věcech jako zmínění ATCQ či OutKast, což je z jeho hudby slyšet prakticky pořád.
Mr. Grant zároveň působí v kolektivu A Room Full of Mirrors po boku Punche nebo Daylyta. A přesně do podobně kreativních a ne úplně šablonovitých vod míří i jeho aktuální materiál.
Loňská deska „I Took It Personal“ byla hodně osobní výpovědí o frustraci z hudebního průmyslu, major labelů, smluv i vlastní pozice ve hře. Letos ale přichází „Smile“ a zní to, jako kdyby všechny ty zkušenosti přetavil do ještě vyzrálejší podoby.
Zvukově jde o neo-boombap s trueschool přístupem v moderním hávu. Je to pestré, ale zároveň kompaktní. Žádná přehlídka nesourodých playlistových pokusů. Deset skladeb drží pohromadě a fungují jako jeden celek.
Produkčně se podíleli třeba Trackmasters nebo AG Music, kterého musíme pochválit za závěrečnou tečku „Everyday I Wake“. Právě ta krásně podtrhuje náladu celé desky.
Pokud jde o návštěvy, objevují se BJ the Chicago Kid, Westside Gunn, Ransom nebo Domo Genesis a v domě doporučujeme být, pakliže vás baví rap stojící na bars, atmosféře a charakteru.
No, některé rapové desky kolem vás projedou jako noční tramvaj. A některé vás zastaví už po prvních pár taktech. Asi jste pochopili, že právě tohle je ten případ…
