Jestli někdo čekal, že MC Gey začne těsně před čtyřicítkou hudebně usedat, pražští Scoop mu právě převrátili stůl i s ubrusem. Když jde totiž originál z Ty Nikdy na rande s punkem, asi nemá cenu rezervovat místo v klidném koutě restaurace…
Osobně jsem na kombinaci českého rapu s tvrdší muzikou poprvé narazil před 29 lety díky hymně „Sorry“ od Chaozzu a No Gravity, v níž Ba2s podmanivě rozmlouvá „o sousedovi, který si koupil ledničku, takže ji musí mít taky, jenže teď je chudák bez peněz a von je ten, kdo má prachy“. Konzumní společnost vysvětlená dřív, než jsme jí začali říkat flex, což?
Od té doby samozřejmě praskla nejedna struna i sousedská trpělivost, rap s kytarami se potkal nesčetněkrát a tentokrát nás zajímá jeho o něco špinavější příbuzný. Chain punk sám o sobě není žádná vysoká krejčovina, neb sází na primitivní agresivní riffy, špinavý zvuk, rychlost či naléhavost (šílený moshpit se sám neudělá, že). A přesně v těchto vodách loví i pětičlenní Scoop. Pokud byste si je chtěli stylově zařadit, museli byste si pustit kupříkladu tělesa Spy, Gulch, Armor nebo Bib.
Teorie by tedy byla, teď k důvodu, proč o tom všem čtete právě na bbarak.cz. Pražská parta tento týden vyslala do oběhu svou první velkou desku „Malicious Intensive Deformation“ a mezi dvěma čestnými hosty se zjevil právě muž z titulku, neboli čtyřmi ratolestmi oplývající pardubicko-brněnský pásek, držitel Anděla, jehož už měl mimochodem dostat za zásadní „Rλp-Life“, nevlastní bratr Crystal Kidz, autor „Trika vod hoven“ a také člověk, který před lety naťukl společnou desku s Katem, jenž měl z želv Ninja nepochybně nejraději Rafaela.
MC Gey tak místo beatu s klasickým žánrovým BPM tentokrát vstoupil do hlučné domácnosti Scoop. A jelikož jeho styl nikdy nepatřil k těm, který by si zouval boty už přede dveřmi a ptal se, jestli smí na koberec, dotyčná návštěva vlastně dává větší smysl, než by se na první pohled mohlo zdát, ne?
