hledat

Tags:

Tafrob: Dokud mě bude pár lidí poslouchat, rád jim budu dělat radost. A sobě taky

Sdílej

O jeho prvních kontaktech s rapem se píše v kronikách města „Šalingrad“ a jen málo pamětníků by dokázalo ještě vyprávět příběhy, které se psali ve smečce Zlomenej waz, později ZW Cirkus. Někdejší vlajková loď tuzemského freestyle battlu má již více jak dvacet let tah na branku a na svém kontě celkem slušně širokou diskografii. Tafrob pamatuje éru, kdy pod Špilberkem vládla železnou rukou Naše Věc, ale i chvíle, kdy tam byla nuda. Poslední roky tamní rapová kultura zažívá renesanci a byli jsme svědky již několika příslibů. Staří vlci ale taktéž ještě na měsíc nevyli naposledy, což dokázal před pár měsíci Opia, nyní i Sup s releasem „Maraton“.

Sup krouží již nějaký ten pátek nad Špilberkem. Kdysi dávno ses jako čerstvá kometa objevil na placce Naší Věci, dnes už jsi za matadora, který je obklopen služebně mladšími. Změnila se ta role podle zaběhlých šablon, kdy můžeš čerpat z těch let na scéně a předáváš i rady a zkušenosti?

Spíš mě baví se trochu učit od těch mladších. Co já bych ve finále měl dávat za rady, ne? (smích) Člověk se pořád učí.

Ve skladbě „Derby“ je možné zaslechnout, že ti Michajlov pomohl. V čem to spočívalo? Otevřel ti oči, že ta hrana, kdy můžeš zamířit za mříže, je příliš šikmá? Prozradíš mi, jakých prohřešků se to případně týkalo?

Tu sloku nahrál první Michal a začal odkazem na Katakomby, kde jsem ho „objevil”. On zase mi na začátku covidu navrhl, ať vydám album pod 1312, takže mi to přišlo dobrý, jak se kruh uzavírá a začal jsem sloku stejně jako on.

Pokud se posluchač dostane i dále než jen ke zvukovým stopám, může na tobě vypozorovat velkou vášeň k tetování. Kolik volných centimetrů ti vlastně ještě zbývá a která kérka má pro tebe největší význam? Dříve bylo na toto hobby nahlíženo mezi prsty. Setkal ses s tím i ty, že by tě třeba limitovalo ve výběru práce nebo odsuzování okolí?

Začal jsem až ve třiceti, i když jsem chtěl už dávno předtím. Centimetry pořád jsou, to se nebojím. Je to velká vášeň a u druhé kérky jsem věděl, že to skončí tapeta stylem. (smích) Význam má pro mě každá, ale neberu to tak vážně, je to jen kůže. Nejčastěji se snažím koukat na ruku, kde mám „less ego more love”. Kéž bych se tím dokázal vždy řídit. Kérky mi nikdy v ničem nepřekážely. Aspoň co vím.

Když se v tracklistu vrátíme na začátek, dostane se nám vysvětlení názvu samotného alba. Přes dvacet let ve hře, to už je velký prostor pro ohlížení. Které momenty bys vyzdvihnul v pozitivním světle a jsou i okamžiky, na které pyšný nejsi nebo bys je udělal dnes jinak?

Nic neměnit! Já myslím, že nejvíc hype to bylo, když jsem vydal Supa. A proto ho taky musím konečně dostat na Spotify atd. (smích) Celá ta cesta mě baví moc, je to pořád výzva. A dokud mě pár lidí bude poslouchat, rád jim budu dělat radost. A sobě taky.

Brněnská rapová scéna byla vždy žánrově striktnější a pro mimožánrové posluchače ne až tolik propustná. Čím to je, že si tento status udržuje i dnes? Byl ten odkaz starších hráčů natolik silný či je to třeba i mentalitou, která může být jiná než v Praze či jiných koutech republiky? Mohlo by to být lehce v rozporu, když na veřejnosti často problikávají zprávy, jak je na jihu Moravy krásně a tvé město se stylizuje do lídra mezi místy pro život v Česku…

Neřekl bych, že nějaká tajemná nepropustnost přetrvává dodnes. Brno je skvělý město, o tom není pochyb a je tu hodně lidí, kteří dělají dobrý věci. Každopádně jsem rád, že jsem mohl být u prakticky u zrodu. „Nikdy nikdy nezapomeň”.

Rap je hra ega a kromě posilování své značky se často poukazuje na slabost těch ostatních. Není už klišé to nadávání na mladší generace a jejich hudební postupy? Každá generace slyší od rodičů, jak je nechápou, že za nich bylo v přehrávačích lépe… co ti vlastně na těch dnešních odnožích nejvíce vadí?

Mě baví spousta nové hudby a lidí. Pokud to není Kapitán Demo teda. (smích) Vadí mi, když mají úspěch fakt špatní rappeři, ale co nadělám, že. (smích) Sůl a pepř, tam toho říkám dost, myslím.

Fanoušci Tafroba si již zvykly v textech na odkazy z filmů, seriálů či fotbalu, ale ty jsi byl také vášnivým gamerem. Přetrvala tato láska nebo už jsi ovladače konzolí či klávesnice s myší odložil? Pokud se tak nestalo, na čem aktuálně trávíš dlouhé hodiny a jsi jen průzkumníkem či lovcem trofejí či platin?

Popkultůra to je moje no. (smích) Videohry budou se mnou už do smrti, miluju to odmalička. Však se to i trochu podepsalo na protahování Maratonu. Nedávno jsem dohrál po skoro 200 hodinách Elden ring a zároveň v něm udělal svou první platinu v životě. (smích) Hry od From Software jsou moje srdcovka. Jinak s boys jedeme Warzone, já si dávám občas NBA od 2K, miluju Hideo Kojimu a cokoliv od něj. Je toho moc a miluju si o tom povídat. (smích)

Pokud bych ještě zůstal u toho fotbalu, pokud by se konal kvíz na toto téma a ty měl proti sobě Michajlova a Robina Tenta, kdo by nejspíše vyhrál?

More, já se ve fotbalu nijak nevyznám, to je omyl nějakej. (smích) Takže Michal nebo Robin.

Asi těžko by si v Brně volil na téma marihuany ve skladbě vhodnější hosty než Rodnyho a Pasra. Jak nahlížíš na éru CBD? Jsi v tomto klasik nebo jsi otevřený i novým technologiím, které nejsou v rozporu se zákony?

CBD cením, ale nehulím. Jinak je to klasika, objeví se nějaká cool novinka, tak se do toho montuje každej degeš.

Deska je venku na digitálních platformách, ale sběratelé originálů zatím mohou jen doufat, že se vydáš i touto cestou. Jaký vztah máš k CD´s, případně mohou se těšit i na asfalty? Poslední dobou se objevuje i připomínání starších desek skrze dvanáct palců. Máš v hlavě třeba oživení své diskografie touto formou?

V době tohoto rozhovoru už bude CD venku. Sám si CD ještě kupuju, i když nemám kde přehrát, je to prostě už jen sběratelská záležitost. Vinyl bych samozřejmě rád udělal, uvidíme, jak to dopadne.

Tagy:
Austy

Příslušník rapové policie od roku 2012...

  • 1