hledat

Tags:

Orion: Recept na dlouhověkost nemám. Musíš jen dělat to, co tě baví a nějak vnitřně naplňuje

Sdílej

Bylo sobotního večera dvanáctého listopadového dne, posouvali jsme se noční Prahou směrem Žižkov, abychom byli přítomni koncertu, který měl na první pohled zajímavý koncept. Dvě legendy českého a slovenského rapu, které pojí i výživná minulost, spojily síly, aby oprášily skladby léty prověřené. Orion a Čistychov v klubu Storm předvedli show, na kterou přilákali věkově starší posluchače, ale i mladá generace nechyběla. To bych ale už předbíhal. Ještě než jehla dopadla na asfalt a mikrofony začaly čelit nátlaku notoricky známých bars, dostala se nám možnost jednu třetinu PSH vyzpovídat v backstagi. Papa Vorel, Miky Vorel, Papa Ori, Miki červená hlava, Mitch Bjukenen anebo obecně známěji jako Orion se nebránil žádnému z dotazů a výsledek nabízí pestrou koláž odpovědí…

Ocitli jsme se v pražském klubu Storm, kde vlastně ty a Čis T absolvujete první společnou nevenkovní show. Spojení dvou veteránů, kteří toho mají spolu dost odžito. Kde vlastně vznikl ten první nápad něco takového realizovat?

Asi u mě… bylo to vlastně tak, že hodně času trávím s Cut Demem, kdy ve studiu děláme hodně muziku, i pro Gruppo Salsiccia nebo do jednoho seriálu. A tak jsme si říkali, že s Čistychovem za těch zhruba dvacet let, co se asi tak známe, máme spolu tak třináct čtrnáct věcí. A z toho vyplynulo, proč to nezkusit zahrát live. Nehrajeme všechno, ale asi půlku z těch všech věcí ano. Máme v hlavách i to, že bychom udělali nějaký EP, tak to byl asi ten první nápad…

Ty tu zmiňuješ i plány na vznik nového materiálu. Je to už v nějaké fázi procesu?

Zatím je to vysněnej moment. Chtěli bychom udělat EP. Když jsme začali vybírat beaty, tak nám z toho vylezla deska, ale ještě jsme neudělali nic. (smích) Myslím, že nakonec bude jedno, jestli uděláme desku nebo EP, bylo by dobrý, kdybychom udělali aspoň něco. Každopádně, jak jsem říkal… známe se spolu strašně dlouho a je to můj vlastně největší chábr na Slovensku, strašně dobře se nám spolu dělá a teďka jsme zjistili, že se nám spolu dobře i hraje. Zkusíme spolu něco nahrát a ať to něco udělá nebo ne, my z toho určitě budeme mít radost.

Kdo si myslíš, že z vás dvou bude tím hnacím motorem? Kdo by mohl převzít tu roli vůdce, který bude směřovat celek k výsledku?

Já si myslím, že tak nějak všichni navzájem. Tím, jak Čistychov bydlí daleko, tak je dobrý, aby jezdil za náma do studia, který je Cut Dema. On to bude tak nějak zvukově zastřešovat, myslím tím ty produkce, i když nebudou jeho. A Čis T musí bejt taky ten, kterej za námi bude jezdit a bude taky tím hnacím motorem. Je jasný, že to do toho musíme dát všichni nějakou tu energii, jinak to ani nevznikne.

Máš v hlavě tedy ten koncept, jak by to mohlo fungovat? Bude Čis T jezdit už třeba předpřipraven, anebo to bude fungovat více na bázi jamů a chvíle okamžiku?

Řekl bych, že to bude obojí. Zjistili jsme, že je fakt dobrý bejt v tom studiu a nějak vajbit, brainstormovat, ale taky se tam domluvit na nějaký spolupráci a rozdat si úkoly. Pak si můžeme na dálku psát to svoje a ve studiu to pak doladit. Bude to vlastně společným dealem. Jestli se nepletu, tak to vlastně nikdo ještě takhle nezkoušel udělat československou desku takových žijících legend, jako jsme my. (smích)

Vytvoříte tak mezinárodní spolupráci, ale v případě Čechů a Slováků to funguje dlouhodobě. Dříve se ale více oslovovala také jména ze zbytku Evropy, v tvém případě ze střední a východní části. V Polsku to byl třeba Sokół z WWO nebo Tede z Warszafski Deszcz, se kterým jsi naposledy dělal na projektu Orikoule. Byli tam ale i kluci z Maďarska či Balkánu… Proč už to není pro ty interprety tak lákavé jako dříve? Když jsem na posledním koncertu Tedeho v Praze, tak jsi pod stagí uznale pokyvoval, znamená to tedy, že jsi s těmi lidmi i nadále v kontaktu a chtěl bys do budoucna třeba ještě spojit síly? Ptám se i z důvodu, že věc Razia od Cut Dema spojující různé národy fakt zafungovala…

Já tvýmu dotazu rozumím, ale my jsme to dřív dělali vlastně proto, že v Čechách nebyly žádné kapely, žádná scéna, nebylo s kým dělat. My jsme neměli tehdy ještě vlastní desku, Repertoár vyšel až v roce 2001 a první East Side Unia v roce 1998, takže to byla taková znouzectnost. My jsme prostě měli radost z toho se s někým kamarádit, s někým, kdo dělá rap. A protože těch lidí moc nebylo, tak jsme se koukali do zahraničí. Tím, že jsme dělali i graffiti, tak to bylo dost napojený i na tuhle scénu a přes ni jsme se pak dostávali na rappery. V podstatě jsme furt v kontaktu, třeba se Sokółem, rozhodně mám v plánu s nim něco udělat, jsme furt takový longtimeři. (smích) Nejblíž mám ale jazykově na Slovensko a můj největší chábr odtamtud je Čis T nebo Vec. Furt o sobě víme, kamarádíme se a ty věci se tak nějak dějou a věřím, že se i stanou. Proč to současná scéna nedělá… to se neptej mě, ale slyšel jsem kolaba s Italama nebo Angličanama, co vznikly. Nemám moc přehled. Sorry. Každopádně teď je už rapperů a projektů hodně a je z čeho vybírat a s kým dělat. Vznikaj dobrý věci. Scéna jede jak svině.

V kuloárech se tiše našeptává o tom, že Indy chystá desku. Co nevidět má ven zamířit singl s Rytmusem a jelikož se jedná o dalšího veterána z té pražské scény, tak se nabízí dotaz, zda i ty budeš součástí tracklistu?

Fuu, vůbec ani nevím, že Indy na nějaký desce dělá. Kdysi mi říkal „pojďme udělat něco s Rytmusem“ a já mu na to řekl „jasně, klidně, když to domluvíš“, ale proč ne. Jenom s Andrém je těžký něco dělat, co ti budu říkat. (smích) Já osobně tedy nevěřím, že Indy ještě něco udělá. A jestli udělá, tak je to jedině dobře.

Ty tu zmiňuješ žijící legendy, veterány. Jak vnímáš vlastně fakt, že generace, která na tebe v rané fázi tvé kariéry, už má nyní děti, které jsou nyní v jejich věku a chodí třeba i na tvé mejdany?

Já to vnímám velice pozitivně a jsem hrozně rád, že choděj na mejdany i třeba rodiče s dětmi. (smích) Tak to samozřejmě úplně není, to si dělám srandu. Už se mi ale x krát stalo, že za náma přišli mladý fanoušci, a když jsem se jich ptal, proč vlastně poslouchají nás, tak řekli „protože to znám od fotra nebo od matky“. (smích) A ty děti to poslouchali třeba od pěti nebo deseti let, což je vlastně úplně super. Cením nejvíc, že si nás furt i youngstas jedou.

A co je tvým receptem na hudební dlouhověkost? Spousta umělců byla na vrcholu krátce i delší dobu, ale pak nad tou kariérou mávla a pověsila mikrofon na hřebík….

(pozn. redakce: dostalo se nám odpovědi mimo zápis, která pobavila celou backstage) Nemám na to samozřejmě nějakej recept, ale je to vlastně o tom, že děláš to, co tě baví. Nějak tě to naplňuje a živí a tak se snažíš v tom bejt co nejlepší, i sám bejt nějak vnitřně naplněnej a ono se to děje. I s určitýma propadama, se vším…já prostě miluju rap, miluju dělat tu muziku a nedokážu si představit, že bych dělal něco jinýho. Skončí to, až mě to začne srát, až nebudu mít co říct a až budu asi úplně vyhořelej. To se zatím nestalo a furt se nějak posouvám dál. Přijde mi úplně neskutečný, že v tom furt vidím nějakej posun a furt mi to nakládá. Jak jsem rapoval někdy na Teritorium 2… všechno pomíjivý je, tak si můžu i do huby srát, jak v novým tracku Nekonečno od PSH. Je to moje věc. Zkouším, kam až to půjde a uvidíme, kam dojdem… (smích) Je to muzika a ta se neptá.

Tam je ta rovina toho vnitřního naplnění, ale i jak si zmiňoval, že je to vlastně tvůj chleba. Není to třeba i jistým způsobem komfortní zóna, rozjetý vlak, ze kterého se vlastně nechce vystupovat?

Jelikož jsem nikdy nic jinýho nedělal….nebo kdysi dávno jsem dělal nějaký práce, ale živím se prostě už dlouho rapem, takže se tím budu dál živit. Dokážu si představit, že mě budou živit i jiný věci, ale zatím nemám důvod s tím přestávat. A jak jsem říkal, do tý doby, dokud mě to bude bavit, tak to budu dělat…

PSH urazilo na české rapové scéně dlouhou cestu, která byla popsána čerstvě i skrze dokument. Jaké to je stát před kamerou? Některá rapová jména v Čechách i v zahraničí se touží prosadit i na filmovém plátnu. Měl bys takové ambice i ty? Která role či filmový žánr by tě zajímaly?

Já ti děkuji za tuto otázku (smích) ale rozhodně si nemyslím, že bych měl nějaký herecký ambice. Občas mě to baví jít před kameru, ale myslím, že tam někdy nebudu dostatečně dobrej. V určitých malých štěcích tam můžu bejt asi vtipnej, když budu hrát sám sebe nebo něco podobnýho. (smích) Spíš mě ale baví realizace ve smyslu hudby nebo psaní scénářů, námětů, vim já? (smích) 

Já jsem tam nastiňoval i ten žánr, který by ti byl v tom nejbližší, třeba i u realizace těch scénářů. Jednalo by se o nějakou satiru a komedii nebo spíš něco vážnějšího typu drama? Co třeba jako divák nejčastěji vyhledáváš?

Já mám široký spektrum, ale jelikož jsem takovej wannabe komik, tak se mi líbí spíš lehká satira, když je to položený do nějaký humorný formy, ať už do komedie nebo tragikomedie. Náměty, který mám rozepsaný, tak je to třeba detektivka, ale i sitcom nebo vážnější věc z prostředí dětí ze sídliště.

Opisuješ v těch příbězích i životní zkušenosti ať své nebo lidí z tvého okolí?

Rozhodně, v některých ano a myslím, že je to právě to, co tomu můžu dát. Nějakej svůj debilní nadhled a prožitky nebo historky, co jsem někde zaslechl. Prej to dělal i Hrabal a Němcová a další pisálci. (smích) život to vlastně všechno píše více méně sám.

Ty seš člověk, který toho má v českém rapu za sebou mnoho a stál jsi de facto u jeho zrodu. Na které momenty seš v rámci své kariéry nejvíce hrdý a co bys třeba s odstupem času udělal jinak?

(smích) Vlastně zpětně nelituju ničeho, protože i určitý kroky vedle tě posouvaj někam dál, neboť tak zjistíš, že tudy ne… Tím, že si zažiješ vejšky i pády a ustojíš to, tak to je vlastně to, co tě tvoří a posiluje tě to, co utváří tvoji práci. Nemůžu tedy úplně říct, čeho lituju, protože vlastně…upřímně… můžu to říct takto. Když jsem udělal desku Noční vidění, tak jsem za to dostal strašnej pojeb. Já ji ale udělal strašně rád a myslel jsem si, že je to cesta někam. Nesešlo se to ale s dobou nebo s lidma, já vlastně nevím. Nebo jsem byl asi moc vylitej… (smích) Každopádně, tam sem jakoby zjistil, že když jsem byl zvyklej na obrovský views, a tam to vlastně spadlo, že to nejde vždy úplně samo, i když si seš jistej, že to tak je správně, nemusí to vyjít. A zpětně si říkám, že tohle jsou ty momenty v kariéře, který je dobrý si zažít a projít tím. Dost mě to tehdy rozhodilo a byl jsem z toho smutnej. Důležitý je se z toho neposrat a makat dál. Když tu desku teď vidím, tak bych neměnil. Bylo to jedno z období mýho života, který sem tehdy žil. Díky tomu se pak člověk rozhoduje jinak, někdy i líp a dostane se tam, kde chce bejt. Když člověk maká, tak ono to prostě přijde. Bez práce je tak akorát velký hovno.

Zhruba před půl rokem jsem dělal rozhovor s Eurodelem z PIO Squad o jeho debutovém sólu a řeč padla i na fotbalové hymny. Mohou se fanoušci Bohemky dočkat v Ďolíčku něčeho společného od vás dvou? Jak naznačoval, z jeho strany by chuť byla a tak nějak si říkám, kdo jiný by se toho měl zhostit? Fotbal a rap je dost provázaný a Sparta se Slavií něco podobného mají, i když se to třeba neuchytilo jako oficiální klubová hymna…

Ono je strašně těžký udělat hymnu Bohemky. Kdysi chytal za Klokany Havroš (pozn. Jiří Havránek) a on měl nějaký rapový ambice. Udělal nějaký rapový album, který je strašně špatný. (smích) Já jsem mu tam dal tehdy nějak featuring jenom proto, že ho mám rád. Je to ale taková pecka nepecka. Vraťme se ale k podstatě, udělat hymnu fotbalovýho klubu, tak aby byla důstojná a dobrá, tak já se můžu snažit sebevíc, ale podstatný je, aby to i ohromilo a ztotožnil se s tím kotel a co nejširší fanouškovská základna. Je to pro mě takové nejtěžší zadání všech dob a já bych to dal ven jedině po dohodě s kotlem, že se jim to bude líbit, že ten text uděláme spolu. Aby ten text zafungoval a všichni to mohli řvát na stadionu. To je ale strašně těžký udělat a já se na to úplně necejtím. Ale, když jsem byl teď na dovolený v Řecku, tak mě to normálně z ničeho nic napadlo, takovej text jsem udělal a mám v hlavě takovej nápad to udělat. Ta možnost tam tedy teoreticky je a bylo by to dobrý, ale dal bych to ven, pokud by se s tím ztotožnili i fanoušci. Je zbytečný dělat písničku, která vyšumí.

Tagy:
Austy

Příslušník rapové policie od roku 2012...

  • 1