Sdílej
Hudba má spoustu barev a vlivů, stejně tak tomu je i v našem milovaném žánru, který i v tuzemském prostředí vzkvétá již více jak tři dekády. Fanoušci mají na výběr, čemu věnovat přízeň a pozornost. Jsou tu hojně vyhledávané proudy, ale i ty poněkud na okraji, ale i bez nich by se právě ta pestrost neobešla. Jedním ze starých vlků tvrdě diktujícím již více jak dvacet let striktní hard core je Mozek Krang z Havlíčkova Brodu. Naskytla se možnost si s ním lehce popovídat a bylo by sobecké se o to se čtenáři Bbaraku nepodělit…
Dlouholeté jméno na rapové mapě Vysočiny, na svém kontě nemalý počet releasů, přesto jsi veřejností tak nějak přehlížen. Čím si to vysvětluješ? Je to i striktní hudební cestou, kterou ses rozhodl vydat?
Tak myslím, že veřejnost nikdy nebyla úplně připravená na tak moc syrovej styl a většina lidí nechce něco posvátnýho a poetickýho, což se tomu snažím vdechnout. Hájil jsem vždycky tvrdě svůj kodex, takže jsem zvyklý, že jsem odsouvaný na okraj, abych nepřekážel, oproti tomu osobně vidím, že na druhé straně si toho moji fans hrozně moc cení a očekávají ode mě velkou plodnost, kvalitu a osobitost.
I přes svou kariérní dlouhověkost ta lehká ignorace pramení i u žánrových webů, nebo se mýlím? Kolik si stihl poskytnout vlastně rozhovorů? Je tohle svým způsobem debut?
Ano, vždycky to vázlo hlavně na ignoranci oficiálních médií, které samozvaně určovaly, kdo smí nebo nesmí být na výsluní. Je pravda, že už na začátku kariéry s mojí rodnou crew Mravní zkaženci jsme si to rozházeli s pár interprety, kteří na to měli vliv. Stali jsme se tak trochu psanci a jako jediní jsme tenkrát dělali příliš radikální pravdivý styl, a to je nepříznivé pro kapely i v dnešní době, když je z toho cejtit, že to není jen game face. Jinak udělal jsem kdysi nějaké menší rozhovory a občas o mně někde napsali tuším, že i v Rapcity a vy jste si mě občas taky všimli. A nemluvím o spoustě božích shows všude možně. Jinak na horror core scéně to nezávisle na medializování jede samovolně pořád a myslím, že populace už novinaření ani tolik nepotřebuje, každý má šanci se zviditelnit, pokud mu nezruší prosperující kanál jako mě nedávno. (smích) Tímto chci pozvat všechny, co na mě nezapomněli, na svůj new náhradní kanál Mravní Zkaženci re-loaded (zatím tam trochu chcípnul pes), ale já na to seru…čísla už pro mě nejsou tak důležitý…beru to jako chrom, co se blejsknul ve tmě a ráno ti ho smažou…pocit z díla je stejnej, a ti, co ví, ocení.
Pocházíš ze smečky, která si říká Mravní Zkaženci. Mnozí tě mohou začlenit do komunity horrorcoru a vznik této skupiny se datuje do časů, kdy vlastně neexistoval ani známý label ZNK s Řezníkem v čele. Dá se tedy říct, že jsi byl u zrodu pokládání základů této odnože, pokud pomineme ještě jednorázový projekt Kata Rigor Mortiz?
Založil jsem se starou partou Mravní Zkažence asi před dvaceti lety, a to ČR ještě nic tak odvážnýho neviděla, jen jak říkáš u Rigor Mortiz..možná Syndrom Snopp, akorát, že my jsme byli vždycky ještě o dost drzejší zmrdi. (smích) Taky jsme vždy pilovali freestyle a hodně betlovali…na to se dneska hodně zapomíná. Když jsem potom od roku 2004 rapoval s Démonem do roku 2012, tak se mezitím vyklubalo ZNK a spřáhli jsme se poněkud. Hard core rap se začínal cenit a samovolně to přešlo do škatulky Horror core, to už jsem byl na sólový dráze jako Mozek Krang. Mravní Zkaženci zanikli a dali jsme to dohromady se vzdáleným členem z Kolína, teprve nedávno na nejnovější desce MRZK – Mrzk kult.
Existuje i dnes nějaká hlubší provázanost mezi horrorcorovou scénou? Jaké máš vazby s členy zmiňovaného ZNK nebo s Masovými Wrahy z Třebíče, i když El Marón aktuálně není na svobodě
No, se mnou se nikdo moc hluboce vázat nechce, jak už jsme rozebírali v první otázce. (smích) Například Řezník mi prodává na ZNK shopu CD´s od začátku, hrál jsem se Sodomou Gomorou na hodně mejdanech, jsem s nimi v mírném kontaktu. S Doyemem z MW jsme plánovali hodně věcí i v současnosti, ale je to na mrtvým bodě.
Jak probíhaly první kroky s rapem na malém městě? Mohl bys mi popsat ty začátky, a jak se to postupem času vyvíjelo? Chronologicky jsi to už lehce naznačil, ale zajímá mě spíše ten život a možnosti oproti velkým městům typu Prahy či Brna…
Hele, bylo to tak, že tady vládlo ještě hodně totalitní myšlení, ostatně jako i dnes v jiné verzi. (smích) A my se snažili po vzoru větších měst ukázat taky styl. Už tu byl určitý graffiti základ a jednu dobu tu začalo malovat docela dost lidí, než je pochytali. Rap nikdo nedělal, na ostro jsme ho začali dělat s Démonem a vlastně i Chixanem a dalšími borci z Kolína, kde se to tenkrát taky rozjíždělo. Byly doby, kdy na koncerty Mravních Zkaženců v Brodě chodilo přes 200 lidí pravidelně. Později začaly rapovat i jiné crews, ale ty víceméně zanikly. A v současnosti musím upřímně říct, že je to tu hip-hopově mrtvý, lidi to necení a vždycky rád jedu na show do velkého města, kde nepanuje ta sousedská závist a nesmyslná nepřejícnost úspěchu.
Havlíčkův Brod v posledních letech na mapě tuzemského rapu je v podvědomí především díky součástce 58G. Šel si TK37 svou cestou spíše napojen na Jihlavu, nebo vyrůstal na stejných mejdanech a v komunitě jako ty?
Ehm…kdo? Mám problém s pamatováním jmen, jakýchkoli, ani názvy hororů si nepamatuju, a to jsem je viděl všechny, ale tenhle fakt ne. (smích) 58g jsem zaregistroval, ale vůbec se o to nestarám, sorry.
Rap je žánrem ega a patří k němu i občasné hašteření mezi profesními kolegy. Před pár lety to jiskřilo mezi tebou a Eurodelem. V čem spočíval ten spor a je válečná sekera již zakopána? Nebylo to možná jednostranné, když člen PIO Squad na tvůj diss ani nereagoval?
Nooo netajím se, že v rapu mám velký ego a je to dobře, protože někdo musí občas sjednat pořádek, když někdo provokuje a pak se diví, že ho následky dostihnou. Tento namyšlený člověk měl totiž velký vliv na přehlížení Mravních zkaženců širší veřejností, jak jsme se o tom před tím bavili. Psal o nás na netu hanlivé články, že jsme rapová verbež a podobně, už v našich začátcích. Eurotel si asi totiž přál být jedinej rapírek na Vysočině bo co a škodil, jak mohl. Tak jsem si ho prostě jednoho rumového večera odchytl v brodském baru a vyzíval ho na freestyle batle ale couvnul, jako už mnohokrát před tím. Potom couvnul s dissem a uhrál to kecama ze základky na hrdinu, co se nebude zahazovat s někým jako já. Mimochodem novináři ho vychválili a mě tradičně posrali. On má možná teď pocit, že vyhrál. (smích) Nicméně nevím, co dělá a co si myslí a je mi to úplně fuck. Nemám, už vůbec potřebu ho řešit.
Ty jsi tu ostatně zmiňoval i svou sólo dráhu. Máš raději práci v týmu nebo tu svobodu ve vlastní režii? V závěru minulého roku si vydal novou desku „Žalář žalu“, což je vcelku depresivní záležitost. Kde se inspiruješ a kde vlastně i po tolika letech generuješ ten hlad tvořit? Bude to i pokračovat?
Je fakt, že jsem tak produktivní a aktivní, že mi víc vyhovuje udělat track sám. Mám to hned, nemusím na nic a na nikoho čekat, pouze na ten blesk, co mě trefí a hned to napíšu. Ovšem je někdy příjemný nebýt na všechno sám a s Chixanem tvoříme dobrej tým. Neměl jsem nikdy problém s kreací. Mám popsaný všechny papíry v bytě a u mytí nádobí jedu freestyle. Rok 22 byl nečekaně produktivní, když jsem stihnul vydat 2 desky. Může za to taky hodně BloodyBeat, který mě neustále zásobuje beaty, které když slyším, nutí mě to hned něco napsat, páč splňujou dokonale tu atmosféru, co mi sedí. Dělá to od srdce. Každopádně Žalář Žalu je ukázkou toho, že píšu alba čistě spontánně z božího hněvu. Nacházel jsem se v žalostném stavu, takže jsem to kromě 3 věcí s vokály od Dark Yellow napsal za dva dny, když mi BloodyBeat poslal instra, jenž spíchnul za 3 dny, ale nevím, co se jemu stalo tak zlého, že taky musel. Do budoucna bych to chtěl malinko uklidnit. Konkrétně Žalář žalu mě citově vyždímal a sbírám nové síly. Ganjopádně mám rozehraný něaký featy a sólo singly…velký věci, dokud nechcípnu. Vlivem hardcore života jsem dost v dezolátu, takže čas je krátkej a makám na svým poslání.
Už jsi četl?
