Sdílej
Asi stěží byste hledali na mapě tuzemského rapu cílevědomější tvář než je Otakar Petřina. Lídr formace TroubleGang si neklade malé cíle a zatím se zdá, že ani jeden z nich není nepřekonatelný. V listopadu minulého roku vydal se svou bandou desku „Dva“, letos plánuje další sólo. Mezitím by však měl proběhnout velký koncert v Edenu, pokud nebude muset být zrušen vinou aktuální problematiky s koronavirem. Marpo je ale rváčem, který se dokáže porvat i s nepřízní osudu. A třeba si případné patálie vybije v prosinci v O2 Aréně…
Současná situace ve světě nenahrává do karet společenskému životu, zcela jistě je překážkou i pro umělce a jejich koncertní interpretaci. Bereš to sportovně jako možnost být více s rodinou?
Paradoxně jsme měli teď pauzu od hraní, takže mě to tolik nezasáhlo. Jsem ale rád, že nemusím tolik překládat koncerty, protože je kolem toho pak spousta práce. Navíc s rodinou jsem byl v karanténě čtrnáct dní dobrovolně, protože jsme do ní nastoupili ještě o dva dny dříve, než to Babiš vyhlásil. Byli jsme v Itálii na horách, ale nic nám není. Přijde mi to fajn, protože si strašně užívám dětí a přítelkyně. Na chvíli se zastaví ten svět a asi je to dobré i pro lidi, protože v těchto chvílích poznají, že ne všechno je zadarmo. Budeme pak více vděční za to, co máme. Od druhé světové války si tu žijeme v největším blahobytu, jaký si jen můžeme přát. Taky se krásně odhalí lidské charaktery, když je v zemi vyhlášen stav nouze. Pozná se, kdo je kurva, a kdo není…
Určitě jsou už ale ohroženy některé dubnové koncerty, navíc pak především ten červnový v Edenu. Znamenalo by to pro tebe, případně TroubleGang, ekonomickou pohromu? Nikdy ses netajil tím, že své velké sny a plány dotuješ a věříš, že se ti to vrátí. A přeci jen příprava a realizace je vždy finančně nákladné…
My už jsme vlastně něco odložili, jen to lidi zatím ještě neví. Stejně to v tuto chvíli nemá cenu a celé se to bude tak nějak pytlíkovat zhruba měsíc až dva. Akorát by nás to nervovalo, protože bychom museli furt na něco čekat. Ten Eden by mohl být trošku průser. Live Nation mají mít celosvětový zasedání a řeší teď, co bude s venkovními koncerty. Nevím… Já se modlím, že to bude, ale nemůžu to teď v tuto chvíli slíbit. Samozřejmě si taky dělíme zisky i ztráty napůl a už do toho nějaký ty koruny padly, takže pokud to zruší, tak to pro mě nebude likvidační, ale nebude to ani nic příjemnýho. Musíš prostě zaplatit třeba půl milionů nebo milion. Vyhodíš to jen tak. Nedá se ale nic dělat, ta situace teď taková je. Všechno se děje z nějakého důvodu, ale příjemný to není.
V pořadu Karlose Vémoly jsi avizoval chuť zkusit to i za hranicemi. Bude to znamenat nějaké ústupky a nové postupy? Nebude třeba překážkou jazyková bariéra, nebo se vydáte cestou anglických textů?
Plánuju to už delší dobu, nějaký ty anglický texty už mám a něco jsme nahrávali, ale teď je zase prioritou moje sólo. Ono se to dělá složitě, jakože dělat něco pro Čechy a zároveň něco zkoušet směrem ven. Čechy jsou pro mě stále prioritou, mám tuhle zemi rád a rád tu hraju. Teď chci udělat svou desku a to zahraničí furt odkládám rok od roku. Vždycky si říkám, že už se na to vrhnu, budu mít spoustu času. Myslel jsem, že teď bude čas, kdy udělám desku, připravím tour, křest toho alba, Eden…je toho strašně moc. V karanténě ale taky moc práce s dětmi neudělám. Ne, že bych si chtěl stěžovat, ale musím počkat, až se vše vrátí do normálu.
Některé evropské kapely to mají rozdělené a doma dělají desky v mateřském jazyce, zatímco za hranice míří s anglickým materiálem. Vydáte se tedy touto cestou?
Určitě je to náš plán. Stoprocentně. Problém v tom myslím nebude, protože já s angličtinou žádné problémy nemám, ale je to spíš ta otázka času, kdy to chceš udělat prostě pořádně.
Jakou roli v tom sehraje Livenation.cz? Je to dobrá brána a možnost ty brány cizích zemí prorazit? Nebojíš se, že se bude opakovat minulost a opět se spálíš? Proč má v tomto ohledu Brno nejhorší management?
Live Nation jsou po celém světě a dělají velkou spoustu kapel, spoustu festivalu po celý Evropě. Určitě je to skvělý kontakt, jak ven. A s tím Brnem… my máme teď Báru Falgeovou která kdysi dělala s Tomášem Klusem, než odešla na mateřskou. A ona je taková ta starší škola ala moje máma, což je prostě bomba. Hrozně pracovitá ženská, co jsme strašně potřebovali. Někoho, kdo umí ten oldschoolovej management, ale s moderním přístupem. Má i spoustu kontaktů, což je dobře, protože je v dnešní době potřebuješ. Mě vždycky přijde, že když si najdeme managera, že jsme tak náročná kapela, že ho za tři roky prostě vysajeme, a on odejde. Není to s námi úplně jednoduchý, protože spousta managerů má nějakou vizi, kterou my pak neplníme. Nejsme taková ta typická kapela, kterou v začátku můžeš ohýbat a říkat, teď budete dělat tohle a tohle, budete chodit takhle oblíkaný a takhle mluvit. My jsme vždycky byli my, a nejde nám do toho moc kecat…
Je ta chuť jít s hudbou za hranice i takový signál, že v Čechách už je prakticky vše pokořeno a není již dalších výzev? Anebo tím stropem je ještě větší plac než stadion Slavie?
Nevím, jestli se to dá takhle brát, ale máš pravdu v tom, že jakoby trošku ztrácím takový ten tah na bránu. Třeba se mě zrovna Lenka ptala, proč tomu tak je, ale ono je to tím, přesně jak ty říkáš. Já jsem už pokořil všechno, co u nás šlo. Začalo to Lucernou, pak SaSaZu, které bylo tehdy největší metou. Hráli tam Kontrafakt a další velká jména. Vysnil jsem si Inchebu a dali jsme ji, taky Forum Karlín a Majálesy. A do toho taky ta O2 Aréna… To byla ta největší meta, co tu může bejt, ale je těžký v sobě hledat furt ten hlad. Jako třeba Mike Tyson, když začíná, tak má hlad po každým zápasu, a když už je pak miliardářem, tak už to takové není. Hrozně zpohodlníš, proto se snažím najít novou inspiraci i jinde, abych ho stále měl.
Platí tedy, že jako fanoušek Sparty jdeš tenhle svatostánek pokořit, když stadión na Letné nenabízí adekvátní zázemí a Strahov je v dezolátním stavu?
Určitě to tak beru…
Sleduješ ještě počínání pražských S? Ten fakt, že lídrem je městský rival a Sparta se topí v průměru a pohárová Evropa je spíše tabu?
Já už se na to právě delší dobu nekoukám kvůli tý kvalitě. Občas se mrknu nebo zajdu na hokej na Spartu, ta mě baví. Nemám na to popravdě ani moc čas.
Vraťme se k rapu. Tobě není cizí prezentovat se v anglickém jazyce. V rané fázi své kariéry jsi již s touto myšlenkou hmatatelně koketoval. Většina podobných revolucionářů ale v českém rybníku shořela. Myslíš, že už se ta mentalita publika změnila?
Tenkrát jsem udělal asi 100 písniček v angličtině. Už ani nevím, kde jsou. Asi někde po CD v garáži… V Česku chci ale i nadále hrát v rodné řeči a s angličtinou zamířím do Evropy. Nemá cenu dělat anglicky pro Čechy, proto ty lidi to tu fakt moc nezajímá. Spousta lidí si to stále asi neumí přeložit dejme tomu, anebo neumí tak dobře anglicky. Spíš mě tu přijde, že spousta Čechů zpívá anglicky, protože neumí napsat dobrej text v češtině. Anglicky to je prostě jednoduchý a vždycky to bude znít dobře, i když zpíváš o hovně. Angličtina je pro mě v zahraničí jedinou cestou, protože s češtinou tam jít nemůžu, německy neumím, rusky a čínsky taky ne. V první řadě ale nahraju český sólo, do zahraničí udělám v angličtině třeba tři tracky, které budu pak nabízet přes Live Nation, nebo je rozešlu na fesťáky a uvidíme, co z toho bude. Když uvidím, že to má nějaký smysl, tak proč ne. Opačně se nic neděje…
Novou desku otevíráš utvrzením, že TroubleGang stále dělá rap a zároveň pohrdáte některými dalšími hráči typu Kapitán Demo. Jestli se nemýlím, tak tobě ale nikdy o žánrové ceny nešlo. Cítíš tedy křivdu, že se v tomto bodu dostalo pozornosti jiným?
Nejprve musím říct, že jsem se spletl. Musel jsem se pak poplácat po zádech, že bych si nejprve měl všechny ty věci vyhledat a ověřit přesně. Kapitán Demo neměl nominaci na žánrovou cenu Anděl v rapu, ale měl ji někde jinde. Spletl jsem se tedy jen o kolonku. Už raději nechci říkat něco, co nemám podložený. Mně jde o jedinou věc: Mě prostě sere jakoby ty věčný parodie. Jsme Češi a furt si ze sebe děláme hroznou prdel, takoví ti Pepíkové… Vadí mě parodování rapu, protože to je žánr, který je po celém světě number one. Není to jak v devadesátkách, kdy jsi na sebe vzal tlustej řetěz a dělal sis z toho prdel. Paradoxně dnes rappeři vydělávají více jak popový interpreti. Když se ale vrátím k těm cenám, tak to pak dehonestuje určitý lidi, kteří si je zasloužej. To je jako bych vyhrál třeba Anděla já, po mně Yzomandias, kterýho si hrozně cením a pak přijde nějakej Pepík Šroubal, protože si z toho dělá prdel. Co to má potom za hodnotu.
Tvá tvorba vystrkuje hodně růžky mimo žánr. Může se jednou také stát, že už bude v té hudbě minimum rapu nebo na něm vždy budeš stavět, jen obklopen více živými nástroji a lidmi, kteří v muzice nehledají hranice a zábrany?
Mě baví experimentovat a nestát na jednom místě. Vlastně už od dob R!OTu, když si poslechneš jakoukoliv desku moji nebo TroubleGangu, tak víš, odkud ty tracky jsou. Každá ta deska má svůj signifikantní zvuk a je tak jiná, že to prostě poznáš. Spousta českých rapperů vydává desky každý rok, ale pořád je to furt to samý. Ty lidi se prostě nepohnou nikam z místa, stejní producenti, stejný postupy, akorát si pozveš třeba jiný hosty na featuringy. Navíc v rámci český a slovenský scény těch možností moc taky není. Nechci dělat s nějakým mlaďasem, protože je teď fresh a má čísla. Já jsem to chtěl dělat vždycky po svým a zkoušet, co si můžu dovolit. A na nové desce, kterou připravuji, tam bude rapu zase o něco víc, ale bude míchaný i s country. Mám zatím hotový tři tracky, ale chci jich udělat asi jedenáct nebo dvanáct.
A obklopíš se zase schopnými tvářemi z ciziny, popřípadě budeš i nahrávat někde za hranicemi?
Já budu tentokrát nahrávat v Čechách, jezdíme nahrávat kousek za Teplice do studia Babylon, které je skvěle vybavené. Je to jednoho našeho kytaristy, který s námi teď hraje. A náš zahraniční producent Clint Murphy jezdí za náma. Je to jednoduší, než kdybych měl všechny dopravit za ním. Bylo by to navíc drahé, zbytečný luxus. Třeba spousta lidí tady v Čechách má super vybavení, ale ani to nemají zapojený. Maj to asi jenom na parádu. Ve finále zjistíš, že ty mašinky jsou všude stejný, ale jde o to, kdo je ovládá. Na rap nepotřebuješ mít pult, který má padesát vstupů. Nahrávat rap můžeš vesměs kdekoliv. Musíš mít ale kolem sebe šikovné lidi, tak jako já mám Clinta nebo Grega Havera, který nám dřív taky pomáhal s nějakýma trackama. Jezdí sem Tarrant Sheppard, kterej s Clintem zase všechno rovná, hrabe se ve vokálech a ladí to. Vždy je to o přístupu…
A co všechno můžeš odtajnit o svém prosincovém zápase v boxu v O2 Aréně? Jak vnímáš smolný debut Kapa a kdy se v kleci či v ringu objeví třeba i Wohnout či Partyboi?
Podle mě tyhle dva asi nikdy v životě. Nemyslím si ale, že by to byl smolný debut Kapa, protože Kap vyhrál sám nad sebou, což je vlastně ta největší výhra ve finále. Tím životním stylem, který on měl, to přehodit takhle, jak on to přehodil, je neskutečný. A ještě do toho pracovat… sám dobře vím, jaký to je. Za mě to mělo být 2:1 pro Marušku nebo remíza. Řekl jsem to i Kapovi, že ho nebudu plácat po ramenou, že měl vyhrát 3:0 na body. Kuba ale ukázal velký srdce a celá ta fighterská scéna mu za to dala props. Taky měl jen dva měsíce na přípravu, jiní se připravují i dvakrát déle. Co se týče moc, tak toho zatím moc odtajnit nemůžu. Když to ale vyjde, tak by to mohl být docela masakr. Dřív jsem ten box nesnášel, ale něco jsem si v něm našel. Jelikož ale Rytmus nechtěl jít v thaiboxu, tak sem si říkal, že je to v prdeli, že budu muset boxovat. Všechno zlý je ale pro něco dobrý a věděl jsem, že si aspoň zlepším ruce, který jsem nikdy neměl tak dobrý. Naučil jsem se teda celkem slušně boxovat, navíc jsem zjistil, že mám problémy s plotýnkami, takže už stejně nemůžu moc kopat. Uvidíme, třeba si ještě nějaký zápas v thaiboxu dám, ale v tuto chvíli o tom pochybuju…
Už jsi četl?
