Sdílej
Okresy jsou již sice otevřeny, ale na koncertní aktivitu si zřejmě ještě chvíli počkáme. Ten půst nás trápí, chybí nám, stejně jako všem fanouškům, kteří i několikrát do měsíce chodili podporovat své oblíbené interprety. Při víkendové návštěvě v matičce stověžaté jsem realizoval rozhovor s Koukrem, neboť součástka labelu Blakkwood má venku čerstvé album „Between two worlds“. Přivítal nás u něj doma, poseděli jsme a pobavili se o všem možném. Většinu z toho se můžete dočíst právě v tomto rozhovoru a o tom dalším třeba někdy příště, až to nebudou tolik ožehavá témata…
Není to zas tak dlouho, kdy pár členů Blakkwoodu z tohoto labelu vystoupilo a ty k nim máš hudebně velmi blízko. Není žádným tajemstvím, že nyní bydlí spolu na jednom bytě, proto se nabízí otázka, zda bys odešel taky, kdyby měli volnou místnost navíc?
(smích) Nemám v tuhle chvíli důvod odcházet, protože cítím k Lucasovi a Jakubovi, že jim musím jakoby něco vrátit. Když mám v sobě pocit, že jsem někomu dlužnej, tak nemůžu odcházet, navíc z rozjetýho vlaku. Mám svůj label Black Sheep Cartel, ale nebudu odcházet, když mám v sobě myšlenku, že musím něco vracet. To, že mám teď nějaký čísla, ještě neznamená, že hned odejdu a budu dělat, že teď jsem nějaká hvězda. Mám v sobě prostě point, že tu musím zůstat a vrátit jim to dvakrát víc než to, co mám teď.
Ten exodus Doriana Psycho Rhymea nebyl nikterak vyhrocený a v tracklistu tvého nového alba figurují. Může ale vaše napojení ohrozit časem fakt, že už nejste v jednom týmu?
Stále jsme kámoši a Dorian vlastně bydlí kousek ode mě. Chodíme spolu chlastat a normálně se spolu bavíme. To, že odešli z labelu, pro mě neznamená v tomhle ohledu nic.
Když už jsem se dostal k hostům na desce, nechybí ani Maniak, se kterým tě pojí lehká minulost z labelu Old Kids. Jsi ještě napojený i na další tváře z Brna? Brzy bude vydávat DJ Opia svou další desku „Velkej průser“, je možné, že tě na ni zaslechneme? A co takový Michajlov?
Já jsem z Brna, dá se říct, utekl a zpřetrhal tam docela dost mostů a vazeb. Co se týče hudební stránky, tak si rozumím jen s Maniakem. S Michajlovem nic nemáme, protože si myslím, že jsem nebyl na takové úrovni, abych s ním mohl dát track. Teďka už ale třeba pracuju na dalším projektu, protože jsem k**ot, a chtěl bych tam mít featy z jiných sfér, než jsou mí kamarádi. Zrovna včera jsem napsal track, kam by se Michajlov hodil a mohl tam být. Jestli by ale taky chtěl… Měl jsem dřív jeden takovej problém, ne konkrétně s ním, ale udělal jsem jednu p**ovinu v jeho hoodu a nechci na to tedy tlačit.
Sám jsi naznačil, že využíváš na svých deskách příspěvků od svých kamarádů. Je to i důvod, proč jsi neoslovil i zbylé členy z labelu a neudělal něco třeba s Refewem či Renne Dangem?
Já dělám featy hlavně s lidma, se kterýma to feeluju. Refew dělá úplně jinej styl hudby a Renneho jsem měl vlastně na minulé desce. Ke všem musím mít nějakou chemii, abych s nimi mohl dávat featchuringy. Není to tak, že udělám track, někomu to pošlu a nedáš mi sloku? To nemám rád, mám radši, když už je se mnou ten člověk ve studiu a napíšeme to na místě.
Zmínil jsi práci na novém projektu, tudíž je to o tvém zapálení pro věc a workoholismu, anebo máš teď prostě více času, když se nekoncertuje? Loni jsi vlastně na začátku roku vydal desku, a pak následovalo hned EP…
Je to prostě tak, že nedělám nic jiného než hudbu. Nechodím do práce, nikdy jsem nechodil… Chci se v tom zlepšovat, každý den si doma freestyluju a kousek odtud mám studio. Když mám možnost nahrávat a zkoušet nový věci, tak jsem tam zavřenej a furt mám novou inspiraci, stávají se v životě různé nové problémy, o kterých se pak musím jít vypsat. Člověk na to musí mít ale samozřejmě taky náladu… ale nemám problém jít do studia klidně i ve čtyři ráno. (smích)
Nemohu se nezeptat na ten tvůj freestyle. Dnes už je brán v očích veřejnosti jako mrtvá disciplína, ale kdyby se opět konala nějaká soutěž v něm, dokázal bys konkurovat nejlepším? Postavil by ses třeba Restovi? Maniak si vlastně v něm udělal jméno skrze Mad Cirkus…
Já v něm nemám rád to nadávání. I když jsem opilej, tak rád freestyluju na nějaké téma. Myslím si ale, že jsem v něm obstojnej. Určitě bych si nějakou soutěž chtěl jít zkusit, protože si i v něm snažím hrát s melodií, barvou hlasu a i když se jedná o freestyle, tak z něj dělám něco jako track. S Restem si to klidně dám, ale on je hrozně vyrapovanej. Nebojím se ale žádné výzvy. (smích)
Na svých deskách často využíváš zpěv a autotune, mladší posluchačská základna na to dnes hodně slyší. Ve skladbě „Lazy days“ však tohle všechno odkládáš a snažíš se o boombap. Je to svým způsobem odpověď kritikům, že bys to uměl dělat i takhle, ale chceš to dělat prostě jinak?
Asi takhle nějak to bylo, jak říkáš. Sbíral jsem materiál na tu desku a k ránu jsme se opili, začali jsme dělat freestyle a našel jsem tenhle beat a řekl jsem „ty p**o, ten musím mít. Vlastně ještě na tý párty jsem na to napsal sloku. Chtěl jsem na to původně Lboye, ale pak jsme se ožrali u Doriana a Psycho Rhymea a oni jako že „nejdem něco nahrát“ a já říkám „kámo, tak dáme tady boombap, prostě my tři a ukážeme, že umíme dělat i jinak než zpívat a tvořit melodie“.
A jednalo se jen o výstřel do tmy, anebo jsi na boombapu třeba vyrostl a můžeme tě s ním do budoucna vidět koketovat častěji?
Já jsem nikdy boombap neposlouchal a nebavil mě, protože mi to přišlo takový jednoduchý. Na druhou stranu do toho musíš umět rapovat. Melodii uděláš vlastně skoro do všeho, máš jednoduchej beat a ty do toho můžeš udělat prakticky cokoliv, ale do boombapu musíš dát tému a flow. Na týhle skladbě jsem si dokázal, že to umím udělat taky, a doufám, že to ocení třeba i starší generace. Dokonce si i říkám, že bych o ten boombap klidně zavadil i častějc než jen jednou.
U mladších interpretů často narážím na tvrzení, že forma vyhrává nad obsahem, chtějí se v hudbě především bavit a necítí odpovědnost vůči posluchačům. Na nové desce jsi mě ale po obsahové stránce překvapil a více se zajímáš i o tu message ve svých skladbách. Jedná se o přirozenej vývoj, anebo jsi k tomu začal přistupovat jinak než v případě starších releasů?
Já jsem měl hlavně dlouho problém, že jsem nemohl mluvit o tý streetový stránce. Říkal jsem si, že bych se naprášil a asi jsem neměl ani potřebu o všem říct těm lidem. Co se tam venku děje… Poslední dobou, co žiju v Praze, tak jsem se uvolnil a můžu dělat, co chci. Začal jsem se tomu věnovat víc do hloubky. I díky tomu freestylu jsem si našel i novou slovní zásobu, rozšířil jsem si to. Nemám rád to rapování o parties a kurvách, já raději budu rapovat o lásce k ženám. Máš doma ženu a máš s ní nějaký emoce, tak budu rapovat radši o tom, než že sem sbalil k**vu, dal jsem ji a poslal do p**i. O tom ať si rapujou mladý…
A jsi v reálu dobrým člověkem? Ve skladbě „Elpaso“ se může zdát, že nemáš problém někoho podělat, aby sis došel pro své…
Always…(smích) V osobním životě jsem úplně hodnej týpek, co drží sví lidi. Když ale děláš byznys někde něco a přijdeš o peníze, tak si musíš nahrabat někde jinde. Občas sekneš nějakýho člověka, ale nikdy to nebyl kamarád. Zrovna tenhle track jsem tam původně ani nechtěl dávat a v refrénu jsem se trochu naprášil, že jsem udělal nějakou p***vinu. Pak jsem si ale řekl, že tam být musí, i když jsem ho musel trochu předělat. Baví mě, proto na něj budeme teď točit klip a už mám v hlavě i nějaký scénář. Snad to bude bomba.
P**viny, o kterých jsi dlouho nemohl mluvit a náznak, že jsi musel z Brna utéct. Směřovalo to tam k nějakému velkému průseru?
Yes, utekl jsem, ale nechci se o tom moc bavit radši… (smích)
V tracklistu vnímám také přítomnost cizojazyčně rapujícího hosta Mazzy, což mě trochu překvapilo, neboť bych tipoval, že spíš zacílíš na německý trh. Jak se to zrodilo a co jsi od toho čekal? U fanoušků se většinou tyto spolupráce minou účinkem.
Ten kluk je týpek od Rica. On vlastně žil v Londýně, kde i seděl rok a půl asi… Je to zlej kluk na okolí, ale má obrovský srdce. Je to stejnej typ jak já. Držíme svoji partu, a když je problém, tak se nerozmýšlíš a jdeš. On byl tenkrát v Brně, když jsem tam měl koncert, přišel s Ricem a začali jsme se víc bavit. Pak jsem zjistil, že rapuje, pustil mi svůj track a já jsem mu na to řekl „děláš si prdel? Tak to tě tam musím mít“. Poslal jsem mu to a on mi druhej den poslal svý stopy a vznikl z toho takovejhle hiteček.
A to Německo je stále ještě na pořadu dne? Kolik bys byl ochotný třeba za takovou spolupráci zaplatit a je třeba možnost urvat na sloku i Luciana, kterého dlouhodobě posloucháš?
Luciano má feat třeba za dva a půl milionu, takže to asi fakt ne. Ono je strašně těžký se tam k těm lidem dostat, ale mám už nějaký jména, se kterýma bych spolupracovat mohl. Třeba 150 tisíc bych za takovou spolupráci ale obětoval…
Foto: Honza Popelka
