hledat

Tags:

Kontrafakt – Real Newz (2019; Tvoj Tatko Records)

Sdílej

V určitém momentu ten hlad přejde, přestože člověk nepociťuje sytost. I na první pohled nekonečné hry mají konkrétní počet levelů a někdy se prostě objeví ten poslední. Kam ale směřovat dále, když jsou všechny mety pokořeny? Jak to dopadne, když se hvězdy vydají hledat lesk a slávu k hvězdám vzdáleným? Jak by si vypadala první slovenská kosmická posádka, kdyby se za ní samozvaně nevydávali Kontrafakt? A jak bude této expedici rozumět posluchačstvo z planety Země, když expedice směřuje svůj zrak k cizím světům? Rytmus, Ego a DJ Anys jsou zpět, aby vydali další nosič, který by měl definovat, ukázat cestu, rozrazit barikády, vysekat pěšinku v pralesu showbyznysu a hudebních snů… připoutejte se, první zvuková stopa startuje.

Za téměř dvacet let ve hře a splnění si prakticky všeho, čeho lze v rámci žánru dosáhnout, je těžké v sobě hledat motivaci a výzvu. Kontrafakt jsou pojem, KF jsou legendy, které město Piešťany zvěčnily na mapě slovenského rapu. Ve stopách kultovního singlu a čtyř zásadních nosičů nyní kráčí nejmladší sourozenec. Nezasekl se v čase, sleduje okolí a všímá si, po čem je hlad. Ale hlad je dnes po tvorbě, která na mysli nebolí, srdce nedonutí tlouct v jasně daném BPM, ale spíše prázdný sluch ukojí formou, častěji než alby krátkými video zážitky samotných interpretů. U každé nové desky Kontrafakt slýchávám, že už to není jako dřív. Stát na jednom místě by bylo postupné kopání hrobu, ale co když partička s chutí „zadefinovat“ stvoří technicky natolik složitou desku, že ji nebude snadné jen tak vstřebat?

Po technické stránce je totiž patrné, že Ego s Rytmusem jsou hvězdy nepřeberného množství postupů a možností, jakou verbální a hlasovou formou či cestou se vydat. Jenže ukázat za každou cenu svou nadřazenost může sebou přinést fakt, že už v některých místech hudba nemusí znít jako hudba, ale spíše jako technická olympiáda, která ve vás vyvolá údiv, ale nezanechá tu message. V tomto případě mě fascinuje schopnost Ega v jakémkoliv beatu foneticky splynout s každým hudebním podmazem, ale něco mi tu chybí. U předešlých děl se také poukazovalo na něco jiného a nového, ale nechyběla tomu síla vrýt se do mysli a nepustit se. A právě ten návyk tu ve větší míře postrádám, což ve mně zanechává pocit, že toto album nenaváže na slávu svých předchůdců.

KF se vždy inspirovali na západě, proto zde nebudu řešit podobnost některých podkladů či flow, protože ani autoři se tím nikdy netajili. Úzkoprsost domácího publika stejně vždy tuto výtku přejde bez povšimnutí, protože uzavřenost slovenské scény doložena tamními festivaly zvěstuje fakt, že za hranicemi se nic „zajímavého“ neděje a převládá konzumní patriotismus. KF ale vždy vykazovalo svou sílu osobností, morálního kompasu, chuti jít si vlastní cestou. I proto kvituji asi nejsilnější skladbu, podle které se jmenuje i samotné album. Zde cítím tu pointu a přesah, který se může o pozornost ucházet i s odstupem času.

Máme tu několik adeptů na aktuální přízeň, ale po sezóně bude co? Na pevný otisk v paměti minimálně na dekádu to nevidím, především i z důvodu přímého střetu několika faktorů. Hudební podmazy nahrávají do karet chuti exhibovat v rapové disciplíně, ale nevykazují chytlavé linky, které by se vám zahryzly do mysli. A bubny jsou nepsaným patentem na úspěch. Navíc je na celé desce nabaleno na můj vkus až příliš hostů, které mladí žerou a starší jim nemohou přijít na jméno.

Pokud by se tento projekt jmenoval „dejme šanci mládí“, a ignorujme léta věrné fanoušky, možná by to dalo na plný počet. A tak z aktuální mladé krve obstáli jen Viktor Sheen a Sima, zbytek považuji za zbytečnou účast, na kterou si vlastně časem ani nevzpomenu. Dalyb se zvěčnil oproti ostatním coverem, ale nikterak zásadně. Jednoduchý cover ve finále nevykazuje špetku kreativity, bohužel to samé ale cítím i z jeho rapu, který mnohdy paroduje vypouštění kyslíkové bomby či vymačkání ovoce. Chybí tomu vzduch a šťáva.

Bezprostřední prodeje na problém nepoukážou, neboť síla KF je taková, že v tuto chvíli i bez dalšího zapříčinění bude prodávat značka, nikoliv kvalita nabízeného díla. Z výsledku je patrné, že technicky jsou Ego s Rytmusem jinde, ale tahle možná až zbytečné překombinování schopností přináší opačný efekt. Cítím zde hodně výplně namotané na pár silnějších věcech. Teď se může má domněnka potvrdit nebo vyvrátit již jen na koncertech. Tam se ukáže, zda budou moci KF jet pět let stejnou show jako s předešlým materiálem, anebo budou muset do studia naběhnout o něco dříve.

6/10

Tagy:
Austy

Příslušník rapové policie od roku 2012 se slabostí pro rap ze všech koutů Evropy

  • 1