Hip Hop Kemp 2026 měl být zmrtvýchvstáním, místo toho přišel pohřeb v přímém přenosu a hlavně zaživa. Radek Maliník přiznává, že chtěl po nedůstojně zrušeném festivalu skončit a bez velkého uhýbání popisuje, kde udělal chyby, proč nestačily peníze ani jméno Freddieho Gibbse, co definitivně položilo kultovní festival a proč přesto odmítá jeho příběh uzavřít. Řeč přišla i na nenávist, stav areálu, prodej vlastního majetku i na to, kde chce vzít peníze na refundace, které chce kompletně vyřešit od příštího týdne do konce listopadu. A hlavně: proč po tom všem tvrdí, že Hip Hop Kemp 2027 bude.
K letošnímu průšvihu, penězům i refundacím se dostaneme. Nejdřív ale pár kroků zpátky, protože bez nich se těch následujících třicet let vysvětluje těžko. Kdy ses vlastně poprvé potkal s hip hopem a co tě na té kultuře tehdy nejvíc přitahovalo?
„V roce 1994 jsem začal objevovat hiphopovou kulturu. Bavila mě pestrost, kde si každý našel to svoje. Rap, breaking, deeejaying, a pro mě osobně zcela zásadní graffiti. Malování pro mě znamenalo hodně už dříve, ale kombinace tvorby s nočními výlety Prahou, často akrobatické přesuny po střechách Prahy i tunelech metra, adrenalin, budování svého jména v anonymní džungli města, pro mě mělo těžko popsatelné kouzlo, které dokáží pochopit jen lidé, kteří něco podobného také zažili. Emočně to pro mě bylo jedno z nejsilnějších období mého života.“
Jak ses od graffs a hiphopového fanouška vůbec dostal k pořádání akcí?
„V sedmnácti jsem začal pořádat první mejdany, pak jsem v devatenácti odjel studovat a pracovat do Ameriky a když jsem se po zhruba roce a půl vrátil, začal jsem se pořádání akcí věnovat naplno. Následně jsem společně s Affrem začal vydávat Bbarák hip hop magazine (který jsem každoročně dotoval z Hip Hop Kempu) a pořádat hudební, sportovní a divadelní eventy v celé ČR. Za ty roky jsem jich udělal zhruba 550. Od nejmenších pro pár desítek lidí až po akce s návštěvností kolem 30.000 lidí. Šest let jsem pořádal Mistrovství ČR v Breaking – The Floormaster, který následně převzala jedna východočeská taneční skupina. S Affrem jsme taky po mnoho let pořádali deejayské soutěže ITF od Mistrovství ČR až po Mistrovství světa. Pracoval jsem pro hiphopovou komunitu a dělal jsem to moc rád.“
Hip Hop Kemp odstartoval v roce 2002 a během pár let vyrostl z 2 500 lidí v Pardubicích až k obřím ročníkům v Hradci. Co všechno se během těch osmnácti let stalo, že příběh Festivalparku nakonec skončil jeho prodejem?
„V roce 2002 jsem udělal první ročník Hip Hop Kempu. V České republice tehdy byly největší záplavy za posledních 100 let, ale i přesto se nás v Pardubicích sešlo zhruba 2.500. Druhý ročník už 7.500 návštěvníků a bylo jasné, že se musíme přesunout jinam. Volba padla na Hradec Králové, ale 13.000 návštěvníků v kempu Stříbrný rybník bylo také moc a bylo jasné, že se budeme zase stěhovat. Na radu tehdejšího velitele hradecké PČR jsem festival přesunul na hradecké letiště. Areál jsem tam budoval 17 let a festival tam zažil ty největší ročníky, ale nakonec i smutný pád. Nenávist primátora, moje naivita, špatné manažerské kroky, potřeba PČR sehrát pro media a veřejnost divadelní hru „řešíme to“, silnej vlk s osobní záští coby novej kamarád mého konkurenta, Covid, rodinné komplikace, nakonec neodkladně vedly k tomu, že jsem v roce 2020 areál Festivalpark, respektive práva na jeho užívání a stavby v něm, prodal pořadateli RFP.“
Co tě po několika letech mimo festivalové dění přimělo vrátit se k myšlence na Hip Hop Kemp a proč nakonec vyhrál právě areál Cosmo?
„Na několik let jsem z festivalového prostředí úplně vypadl, ale celý ten čas jsem věřil, že HHK budu zase pořádat a vše co jsem dělal, mířilo k tomuto cíli, znovu HHK uspořádat. Viděl jsem stovky prostor, ale nikde mě to nezaujalo tolik jako místo, kde jsem nakonec založil COSMO. Koupi areálu jsem řešil od května 2021. V roce 2023 jsem areál koupil a postupně ho začal uklízet. Od srpna 2025 až do srpna 2026 jsem areál řešil v podstatě na denní bázi. Byl jsem tam 5-6 dní v týdnu každý týden. Kdybyste viděli areál před rokem vs teď, věděli byste, že to prošlo obrovskou změnou. Bohužel jste to viděli jen teď a přišlo Vám to jako něco nedodělaného. Ano není to hotové, je to v procesu. Velké, krásné věci nevznikají vždy lehce a rychle.“
Když se dnes ohlédneš za přípravami návratu Hip Hop Kempu, kde podle tebe nastaly největší chyby a co jsi před letošním ročníkem jednoduše podcenil? Jednoduše, proč jsi neoznámil dřív, že se nestíhá, když to přeci bylo úplně jasné?
„Pracoval jsem na tom nejlépe, jak jsem v dané chvíli zvládl, bohužel to nestačilo. Finálně jsem se pro pořádání Kempu v roce 2026 rozhodl v srpnu 2025. Začal jsem dávat dohromady tým, začal jsem se zásadním úklidem areálu. Jsem už dlouho dospělý a těch 6 vynechaných ročníků, respektive časově sedm let pauzy bylo znát. Když jsem s Kempem začínal, bylo mi 23, teď mi je 48 a i když mám spoustu zkušeností, nemám tu energii, nezávislost a bezhlavost jako jsem měl dříve. Bohužel mi dlouho trvalo, než jsem dal dohromady tým, měl jsem komplikace se sociálními sítěmi, nepodařilo se mi sehnat moc peněz, s prvníma kapelama a s malým promem jsme šli ven až 13.3. 2026 a to bylo moc pozdě. Na všechno. Sponzoři měli peníze dávno rozdané, lidi měli naplánované léto bez nás. HHK 2026 jsem původně plánoval jako malej event, abychom se nějak v klidu rozjeli a vrátili se na scénu. Bohužel jsem se nakonec rozhodl pro to, udělat Kemp hned zase jako velkej festival, což byla chyba. Jen jsem věřil, že síla brandu a komunity bude větší a že prodeje lístků pomůžu tenhle sen znovu uskutečnit. Zmýlil jsem se.“
Jak vypadaly prodeje vstupenek s blížícím se festivalem a kdy ti poprvé došlo, že ani velké jméno typu Freddie Gibbs nemusí situaci zachránit?
„Jak se festival blížil, bylo financování náročnější víc a víc. Nikdy mě ale nenapadlo festival zrušit. Pořád jsem věřil ve vysoké prodeje v týdnu před akcí. Tak to přece vždycky bylo a dávalo to smysl.. Všichni mi říkali, že se nákupní strategie návštěvníků po Covidu úplně změnila, že si lidi kupují lístky až na poslední chvíli, bez ohledu na navýšení ceny lístků. Jenže letos bylo vše jinak. Na začátku se prodeje slušně rozjeli a já počítal s mírně vzrůstajícím trendem, který se ale vůbec nekonal. Prodeje stagnovaly a když tento trend trval dlouhodobě, rozhodl jsem se v závěru cca 6 týdnů před festivalem oznámit booking Freddie Gibbs. Nedávno v Londýně vyprodal arenu pro 5.000 lidí, to samé myslím v Německu. Bylo to jméno, které jsme měli na HHK už 2x ale od té doby hodně vyrostl, je to naprosto současné jméno a já doufal, že to Kempu pomůže. Den po jeho oznámení jsme prodali asi 20-30 lístků. Dva dny poté ještě míň. FG nezafungoval vůbec. Následně jsem začal ořezávat rozpočet a snažil jsem se dovést festival do úspěšného konce. Jak víme, nepodařilo se mi to.“
Co se dělo v posledních dnech před festivalem a co nakonec definitivně zlomilo tvoje přesvědčení, že se Hip Hop Kemp navzdory všem problémům podaří uskutečnit?
„V týdnu před festival jsem měl dostat půjčku od kamaráda, která nakonec bohužel nedopadla. Já měl ale klapky na očích jako kůň, který si jde za svým cílem, což bylo uspořádání festivalu. Stále jsem věřil v předprodeje na poslední chvíli, předpověď sice ukazovala na čtvrtek a pátek déšť, ale zároveň mělo být příjemných 22-23 stupňů a já věřil, že to budou jen malé přeháňky. Nebyly. Ve čtvrtek kolem 19:00 udeřila bouřka s nebývalou intenzitou. Přišly přívalové deště a vítr kolem 40km/hod jak bylo už během dne podle předpovědi jasné. V areálu to vyvrátilo nebo zlomilo asi 7 stromů z výškou až 20m. V pátek intenzivně pršelo celý den a program by se vůbec nemohl uskutečnit.“
Co přesně se v ten čtvrtek, kdy už se na místo činu začali sjíždět lidé z různých koutů Evropy, stalo, že jsi definitivně rozhodl o zrušení festivalu, a jak moc podle tebe následný obraz nepřipraveného areálu na sociálních sítích odpovídal realitě?
„Areál festivalu ve čtvrtek nebyl připravený, ale pracovalo se na něm a do pátku do otevření bychom ještě stihli řadu věcí dodělat, ale pak přišla od techniků, kteří zajišťovali zvuk a světla pro podia zpráva, že to balí, protože nechtějí přijít o techniku, kterou by jim ta přicházející bouřka a i páteční počasí zničilo. V tu chvíli jsme kotvili hlavní stage do betonové základové desky a dělali další přípravy. Bylo to jako studená sprcha. Požádal jsem je alespoň o poskytnutí techniky na 2.stage a Indoor stage, ale kompletně to zbalili a odjeli. To pro mě byla poslední kapka. Snažil jsem se ještě o zajištění náhradní techniky, řešil jsem zúžení celého programu, ale bylo jasné, že to nedopadne. Asi po 30 minutách snahy to řešit, jsem rezignoval. Následně se na netu objevily různé fotografie a videa z areálu, v jakém stavu to je a jak je to nepřipravené. Jenže když budeš točit horor, nebudeš ho točit za slunečného dne na louce plné květin, ale vybereš si ponuré počasí, světlo a hlavně kulisy, které navodí celou mrazivou atmosféru. Řada těch videí a fotek byla pořízena v kontejnerech, které byly naskládané jeden vedle druhého ve skladu a na festivalu se vůbec nepoužívaly, další záběry byly taktéž ve skladových částech areálu, které vůbec nebyly součástí festivalu, ale protože festival měl oficiálně začínat druhý den, nebylo ještě vše zaplocené kvůli volnému pohybu našeho týmu.“
Kdybys měl bez příkras popsat stav areálu těsně před zrušením, byl podle tebe skutečně nepoužitelný, nebo by festival v omezenější, punkovější podobě pořád mohl proběhnout?
„Jasně, areál nebyl připravený, jak jsem si původně představoval, protože jsem měl komplikace s financováním, ale v nějaké punkové formě to mohlo proběhnout a lidi si mohli odvézt skvělé zážitky i přesto, že by nemohli využít splachovací záchody a podobně. Ale kvůli hajzlům asi na festival nepřijeli, že ne? Během léta jsem byl na několika menších, chudších festivalech v ČR a kolikrát jsem se divil, jaká je tam tma, že je neposekaná tráva, že je tam neohrazený různý materiál v areálu, na splachovací záchody rovnou zapomeňte a podobně. A víte co? Bylo to jedno, lidi se tam bavili a festival si užili i tak, protože tam přijeli kvůli něčemu úplně jinému, než je neposekaná tráva a další nedostatky. Mám asi 2.000 fotografií z areálu od srpna 2025 až do festivalu, který nebyl. Do konce roku bych to rád roztřídil podle datumů a nahraju to na někam online, abyste si sami udělali představu o tom, jak se za rok areál posunul.“
Proč v tenhle sen dál věřit?
„Pro mě se můj sen, který jsem žil velkou část mého života, stal noční můrou. Pár dní po festivalu jsem se budil 5x za noc a ano, bylo mi hodně špatně. Chtěl jsem to vzdát. Jenže pak jsem se nad tím v klidu zamyslel. Proč se to stalo, co jsem udělal špatně, co vše to ovlivnilo a pak jsem si položil dvě zásadní otázky. Zvládnu to v budoucnu úspěšně realizovat i po tomhle masakru, takže to bude mnohem těžší? Druhá otázka byla ještě zásadnější. Chci to ještě vůbec dělat, nejsem na to starej, stojí mi to za to, naplňuje mě to? Ano jsem přesvědčený, že to zvládnu a ano chci to dělat dále. To jestli se mi to podaří, ukáže až čas. Vaše hejty mi nepomáhají, bolí to, je to nepříjemné a bere mi to energii, iluze i chuť, ale zároveň mě to naopak motivuje udělat to navzdory Vaší špatné energii.“
Jaké reakce se k tobě po zrušení Kempu dostaly a překvapilo tě, kolik lidí ti i přes celý průšvih nabídlo podporu nebo dokonce pomoc s přípravou dalšího ročníku? I já, ač s tím nemám nic společného, to měl v DMs slušně řečeno krušné…
„U nás v Čechách máme takové jedno smutné moudro. Když ti soused závidí kozu, co máš na dvoře, on si nepřeje mít také kozu. On si přeje, aby ta tvoje chcípla. Děkuju těm, kteří mi vyjádřili jakoukoli formu podporu. Řada z Vás vyjádřila souhlas s přesunem platnosti vstupenek na Kemp na rok 2027. Na festivalu který nebyl, jsem se potkal a osobně jsem mluvil asi s 300 návštěvníky. Většina z Vás pro mojí těžkou situaci, za kterou jsem zodpovědný především já sám, měla pochopení a vyjádřili mi podporu. Během prvních dní mi přišla spousta emailů a zpráv, žádostí o refundace, konstruktivně kritických emailů, čistě nenávistných emailů a zpráv, ale i řada supportu včetně příslibů fyzické pomoci v areálu s přípravou dalšího ročníku. Pomoc mi nabídlo spoustu lidí z Čech, ale i nejrůznějších zemí z celé Evropy, včetně těch kteří na festival cestovali dlouhé hodiny. Děkuju.“
Hip Hop Kemp považuju teď na konci léta za mrtvý. Co s ním bude dál a vlastně co bude dál i s celým areálem? Je tvým cílem vrátit jen festival, nebo tam postupně vybudovat něco mnohem širšího?
„V příštím roce to bude podstatně menší a bude to skutečný návrat ke kořenům. Budu rád, když budete u toho. Jestli jeden rok smaže 18 předchozích ročníků, nic s tím neudělám. Anebo ne, vezmu svojí kůži znovu na trh, protože se nerad vzdávám a protože to, co dělám pro sebe i pro Vás už 30 let, miluju natolik, že v tom chci pokračovat i přesto, že to teď bude mnohem těžší. Areál Cosmo chci i nadále rozvíjet a vytvořit z něho místo, kam budou tvůrčí lidí i jejich pozorovatelé jezdit dlouhodobě z celého světa za hudbou, tancem, výtvarným uměním a dalšími tvůrčími směry. HHK není jediným projektem v areálu. Během příštího roku by v areálu mělo proběhnout dlouho před Kempem několik hudebních, sportovních, ale i divadelních a výtvarných akcí a já věřím, že tam do budoucna bude jezdit i spousta z Vás, kteří si to teď nedokáží představit. Opět platí, že tohle je zatím sen a záleží především na mě, ale i na Vás, zda se podaří zrealizovat. Fandím všem lidem, co něco dělají a ano, fandím i sám sobě. Všem, které jsem jakkoli poškodil se omlouvám. Pracuji na tom, abych Vám to brzy vykompenzoval.“
A co slibované refundace za vstupenky? Od fiaska utekly skoro dva týdny a mám informace od followers, že se zatím nic neděje…
„Pokud jsem Vás nepřesvědčil o svých dobrých úmyslech a o příštím ročníku HHK 2027 a budete požadovat refundace za své lístky, v současné době je k dispozici zhruba 40 procent prostředků na požadované refundace. GoOut/Ticketportal má ode mě instrukce, aby refundace prováděla dle stávajících pravidel. Až tyto prostředky dojdou, poskytnu předprodejci další finance, které teď bohužel nemám. Před několika dny jsem ale připravil prodej nějakého svého technického a stavebního vybavení a stavebního pozemku tak, abych mohl Vaše nároky co nejdříve vyřídit. Nebude to však hned, dejte mi prosím čas. Předpokládám, že všechny refundace vyřeším do konce listopadu letošního roku. Velkou část ale vyřídíme v nejbližších dnech. Vím, že to není krátký čas, ale všechny přijaté prostředky jsem investoval do příprav festivalu, především na zálohy nebo i 100% úhrady za interprety, především z USA a Anglie na úhrady za pronajaté vybavení a služby s tím spojené. Nad rámec prostředků, přijatých z předprodejů jsem do přípravy festivalu investoval i své a půjčené peníze.“
