hledat

Tags:

Fobia Kid – Strašidelný dom (2022; Ruka Hore)

Sdílej

Neřízená koncertní střela, pro kterou není žádné téma svaté. Mistr zábavy, černého i morbidního humoru, ale zároveň i obrovský potenciál, který nebyl doposud plně probuzen. Jméno Fobia Kid uvízlo v mém hledáčku již před dávnými lety především díky skladbě „Diablo“. Pil C tehdy moc dobře věděl, proč jej zvát na svůj debut a přiznávám, že mi tehdy nad jeho punchlines spadla brada. Od té doby na něj koukám možná skrze náročnější objektiv, ale možná je to na druhou stranu efektivnější, než takové to tupé plácání po ramenou. Fobia Kid je dle mého názoru jedna z nejvýraznějších tváří novější vlny, přestože už dávno není teenager. Aktuálně má venku nový disk „Strašidelný dom“ a i přes některé nedostatky si tak nějak říkám: „yes, ještě přilej!“.

Zdobí jej legendární shows ve streetu, energický projev a i nějaká ta přestřelka s profesními kolegy. Často napojen na jména jako Pil C či Gleb, nechybějící tam, kde chce publikum žít. Proč ne, Fobia Kid má všechny atributy pro uspokojení lačného davu, přes týden znaveného školou a prací, chtějící se o víkendu uvolnit, vypnout a pobavit. Specifický zvuk koketující s ostrovními prvky, využívající vtip a životní nadhled v textu. Vsadím poslední Euro na to, že i na svém vlastním funusu by chtěl recitovat nad svou rakví sbírku vtípků a vzpomínek, které utkvěly jeho blízkému okolí v paměti.

Najít svůj rukopis a cestu, ve které kilometry ubíhají tak nějak přirozeně, občas chvíli trvá. A tak se mi v případě „Strašidelného domu“ dostává to, co mi možná na předchůdcích „Garáž“ či „Antihero“ lehce chybělo. Nějaký koncept, lyrické střely, které nejsou jen přímočarým nákopem na branku. S nadsázkou by se mohl tento disk jevit jako moderní podání Rigora Mortize v roce 2022, ale neobávám se o to, že by Fobia začal inklinovat k horrorcoru či příběhům ze záhrobí. Tady straší možná jen samotnému autorovi v hlavě a v tom je to kouzlo. Myšlenkové pochody v konfrontaci s reálným životem je jako doktor Jekyll a pan Hyde. A tenhle Drákula z Oravského hradu vypráví o temných silách, které zaujmou služebně starší posluchače a přesto podané řečí, které budou mladí velmi dobře rozumět.

Výbornou textovou stránku střídají rozporuplné podmazy, kdy v některých místech umocňují atmosféru, jindy se snaží až zbytečně strhnout pozornost na sebe sama. V živém podání budou dobrým odrazovým můstkem, ale i tam pak možná některé trefné verbální momenty zaniknou ve změti tónů. Baví mě neústupná mladická rozbouřenost u tváře, která se již pomalu blíží třicítce. Krásně to reflektuje věcička „Momentálne seriem na usporiadaný život“, jež poukáže na bizár dnešní mládeže, ale i možnost vybrat si svou vlastní cestu. Oceňuji tu i tematicky zabalená skladba „Čarodejnica“ na adresu něžného pohlaví, které nás dokáže mnohdy pobláznit svou černou magií. Baví mě i zpracování „K čomu sa modlíš?“ čerpající z žebříčku priorit, na které mnozí dnes vsází, přestože se v konečném součtu jedná o úplně nepodstatné věci.

Tenhle malý princ s obrovským potenciálem má ode mě za toto album jedno velké plus. Přiznávám, že hudební podklady občas ruší při vstřebávání obsahové stránky, ale velmi mě baví právě ta rovina témat a skrytého výkladu obaleného humorem, ale i vlastními životními zkušenostmi. „Strašidelný dom“ možná nebude slovenské album roku 2022, ale rozhodně se jedná o nejzajímavější kousek v diskografii Fobii Kida. Stále je tam prostor pro zlepšení, možnost růstu, ale na druhou stranu asi musíme respektovat i fakt, že tenhle špinavý underground nemá ambice být naleštěné hovno.

6,5/10

Originál alba „Strašidelný dom“ si můžeš pořídit na shopu RukaHore.sk.

Tagy:
Austy

Příslušník rapové policie od roku 2012...

  • 1